Labakan

Tuhle pohádku jsem poprvé viděl na dětském (pionýrském, podnikovém) táboře až ve svých 13i letech a moc se mi líbila. Těch pět hvězd je 50 let starých. Dnes bych dal tak 2. Myslím si, že tahle (asi tak trochu direktivně nařízená) spolupráce s bulharskými filmaři měla a bude mít do budoucna alespon tu užitečnost pro mladé publikum, že se dozví, jak vypadá osel a k čemu byl dříve dobrý... Jinak krásná mladá, éterická Jana Rybářová - kolik filmů mohla ještě natočit? Komparzistů se mi zdálo tak o 90% procent víc, než by bylo věrohodné. Kde vyhrabali tvůrci tu "rafinovanou" matčinu léčku jsem nehledal. Tu přece musel prohlédnout na první pohled i Labakan, podvodník velmi mdlé inteligence... (28.03.2016)

Takže: pohádka s komunistickým podtextem, travestishow, budovatelský patos, úděsní herci, nezáživná a špatně natočená a samozřejmě, v dnešní době tak populární, pocta Allahovi!!! Co všechno nenajdeme v pohádce, když chceme, že? Holt, doba je taková. Nelíbit se, protože mě to nezaujalo, je jedna věc. Ale hledat něco, co tam není, to je věcí už jiného vědného oboru. Ironií je, že tenhle film, nezvládnutelný snad po všech stránkách, podlézají všechny soudobé pohádky, kterým ani ten digitál nepomůže. Vysmát se je lehké, jen natočit v součastnosti kvalitní český film se jaksi nedaří. I z tohoto hlediska dávám v rámci žánru za 4. (18.04.2018)

V roku 1956 bola natočená v bulharsko československej koprodukcii rozprávka "Labakan". Režíroval ju Václav Krška. Labakan je krajčírsky učeň, ktorý by chcel byť bohatý a žiť v blahobyte. Je to však leňoch, podvodník a klamár. Keď sa mu naskytne príležitosť, tak sa začne vydávať za vznešeného sultánovho syna Omara. Nakonec však sultánova manželka odhalí jeho lož. Nikdy som nemal rád takéto variácie na arabské, orientálne príbehy. Takže ani "Labakan" na mňa nijak zvlášť nezapôsobil. ** (23.11.2017)

Orientální pohádka, natočená v Bulharsku, je nejsilnější ve svých sluncem orámovaných barevných obrazech. Za pomocí důvtipných a vynalézavých kulis prostředí, které jemně a přirozeně vytváří osobitou pohádkovou atmosféru. Bohužel síla průběhu děje nepatří k nejsilnějším stránkám filmu. Jen několik slibnějších okamžiků nemůže zanechat nezapomenutelný a nezaměnitelný otisk v paměti a srdcích diváků. Potrestání pýchy jsou turbany a frajerské fousky, podmanivé vzory a šicí terapie a hra o následnictví. Hlavní postavou pohádky je prostý a talentovaný krejčovský tovaryš Labakan (pozoruhodný Eduard Cupák) a jeho pyšné sny o vyvoleném životě na vrcholu hierarchie společnosti. Až jednoho dne sebere dostatek odvahy a podnikne svou odyseu za štěstím. S nalezenou drzostí, s falešnou přetvářkou, se zarputilou vytrvalostí a neustálou obavou z vyzrazení. Je jedinečný ve svých gestech povýšenosti. Z dalších rolí: odhodlaný, neústupný a laskavý sultánův syn Omar (výrazný Karel Fiala), veselá, prostá, žádaná a temperamentní dívka se slabostí pro Labakana Fatma (půvabná Jana Rybářová), nedůvěřivý vládce a hrdý sultán (zajímavý Vladimír Leraus), duchaplná a přesvědčená sultánka (příjemná Dana Medřická), Labakanova starostlivá a pracovitá máma Mirza (dobrá Zdeňka Baldová), mocná nadpřirozená síla Adolzaida (Otylie Beníšková), hudrující krejčovský mistr Mustafa (sympatický Eman Fiala), či malý neposeda a Labakanův příznivce Ali (zajímavý Aleš Košnar). Pohádka je líbivá pro oči a optimistická ve svém rozpoložení. To netradiční prostředí je osvěžující. Ovšem samotné napravení pyšného snílka je nedokonalé až mdlé. Nakonec, zůstane film zapamatovatelný především jen jako zajímavost. (29.09.2016)

Jak malý kluk jsem ji měl rád. S odstupem času vidím i jiné - např. jak tehdejší idol dívčích srdcí Cupák se k těm babám moc nemá, jak je to cítit i když se přetvařuje, myslím že by si to klidně s Omarem střihnul, a to nejen jako krejčík Labakan :-). To ale není podstatné, problém je, že pohádka je prostě celá nedomrlá a vlažná, jak polévka u armády spásy. (19.12.2008)