Labakan

V roku 1956 bola natočená v bulharsko československej koprodukcii rozprávka "Labakan". Režíroval ju Václav Krška. Labakan je krajčírsky učeň, ktorý by chcel byť bohatý a žiť v blahobyte. Je to však leňoch, podvodník a klamár. Keď sa mu naskytne príležitosť, tak sa začne vydávať za vznešeného sultánovho syna Omara. Nakonec však sultánova manželka odhalí jeho lož. Nikdy som nemal rád takéto variácie na arabské, orientálne príbehy. Takže ani "Labakan" na mňa nijak zvlášť nezapôsobil. ** (23.11.2017)

Možná že jsem i ve svém věku divnej v tom že mám raději pohádky než akční filmy, ale tohle se teda nedalo zkousnout ani v případě "kulisy" k nějaké činnosti. Hudba je moc orchestrální a zvukově to celkově bylo moc chaotické a hlavně nevyvážené z mluveným slovem. Herci sice hrály co se po nich chtělo, ale opět jsem si všiml že jich mnoho doslova ten scénář četlo z nějakých nápověd. Navíc neumím ocenit ani to exotické a zvláštní prostředí ve kterém se to odehrává. Kdyby na to nečučela ta malá šmudla ( která jak jsem na konci zjistil u toho stejně spala ) tak bych to určitě přepnul třeba na čt24 kde se člověk alespoň něco dozví. (15.09.2015)

Orientální pohádka, natočená v Bulharsku, je nejsilnější ve svých sluncem orámovaných barevných obrazech. Za pomocí důvtipných a vynalézavých kulis prostředí, které jemně a přirozeně vytváří osobitou pohádkovou atmosféru. Bohužel síla průběhu děje nepatří k nejsilnějším stránkám filmu. Jen několik slibnějších okamžiků nemůže zanechat nezapomenutelný a nezaměnitelný otisk v paměti a srdcích diváků. Potrestání pýchy jsou turbany a frajerské fousky, podmanivé vzory a šicí terapie a hra o následnictví. Hlavní postavou pohádky je prostý a talentovaný krejčovský tovaryš Labakan (pozoruhodný Eduard Cupák) a jeho pyšné sny o vyvoleném životě na vrcholu hierarchie společnosti. Až jednoho dne sebere dostatek odvahy a podnikne svou odyseu za štěstím. S nalezenou drzostí, s falešnou přetvářkou, se zarputilou vytrvalostí a neustálou obavou z vyzrazení. Je jedinečný ve svých gestech povýšenosti. Z dalších rolí: odhodlaný, neústupný a laskavý sultánův syn Omar (výrazný Karel Fiala), veselá, prostá, žádaná a temperamentní dívka se slabostí pro Labakana Fatma (půvabná Jana Rybářová), nedůvěřivý vládce a hrdý sultán (zajímavý Vladimír Leraus), duchaplná a přesvědčená sultánka (příjemná Dana Medřická), Labakanova starostlivá a pracovitá máma Mirza (dobrá Zdeňka Baldová), mocná nadpřirozená síla Adolzaida (Otylie Beníšková), hudrující krejčovský mistr Mustafa (sympatický Eman Fiala), či malý neposeda a Labakanův příznivce Ali (zajímavý Aleš Košnar). Pohádka je líbivá pro oči a optimistická ve svém rozpoložení. To netradiční prostředí je osvěžující. Ovšem samotné napravení pyšného snílka je nedokonalé až mdlé. Nakonec, zůstane film zapamatovatelný především jen jako zajímavost. (29.09.2016)

Mnohem lepší než Legenda o lásce. Perfektní Cupák, sympatická Rybářová. Neuvěřitelné klobouky sultána. I ostatní kostýmy super. Klobouk dolů před Věnceslavou Kulhavou. Napínavá pohádka se skvělým koncem. Parádní překvapení. Celé město se na konci chudákovi krejčovskému tovaryšovi směje, ale dobře to dopadne. 1:02:25 - symbolika jednoho oka. (23.09.2021)

Když můžu srovnávat s Falešným princem, natočeným o 28 let později, tak druhý jmenovaný se mi líbil více. Přestože zde se natáčelo v Bulharsku, v druhé pohádce v Chorvatsku. Tady to ale filmaři vymysleli jinak. Šlo pouze o sen. I tak si ale klasicky dali záležet na kostýmech. A děj není tak špatný, pohádka navíc není dlouhá. Na svou dobu šlo o relativně výpravný film a myslím, že tehdy měla velké ambice zaujmout děti i dospělé a nejspíš se to i povedlo. (23.07.2022)