Tátova volha

Jirka Vejdělek tyhle životem ošlehané příběhy prostě umí točit. A co více...lidi mu na ně docela rádi chodí do kina, což je fajn, a tak vesele točí dál. Tátova volha je takový nenáročný příběh, kde každá role je obsazena dobrým hercem a každá role skrývá jisté poselství, které Vás buď pobaví nebo poučí. Osobně jsem bojoval s rolí Táňi Vilhelmové. U její postavy jsem často měl co dělat, abych přijal to, jak se chová. Nejenom, že mě mrzelo chování k manželovi, kterého hraje Martin Myšička a jehož postava mi byla snad nejmilejší z celého filmu, také mě překvapilo, jak bezcitná umí být ke své matce, kterou s nonšalancí sobě vlastní krásně hraje Eliška Balzerová. Na druhou stranu vše tu do sebe zapadalo jako klíč do zámku a mně se líbilo, že každý tu vlastně má svojí vlastní osobnost, kterou se prezentuje a je na divákovi, aby ji buď přijal a nebo odsoudil, což to druhé je jednodušší, protože rádi ve svých životech soudíme druhé, než abychom se podívali na sebe. Hezké, myslím si, že nebudu mít důvod se k tomuto filmu příště opět nevrátit. (26.03.2019)

Nemaje jiného čtiva po ruce, listoval jsem na penziónu v Jeseníkách časopisem Žena a život. Byl tam společný rozhovor s Vejdělkem a Balzerovou. Paní Balzerová se tam rozplývala, že film má být především obraz a bez balastu zbytečných slov. Ano, Tátova volha je hodně o obrazu, což s dronem a úchvatnou českou krajinou není problém zařídit (vypíchnul bych scénu s řízkama v Tetíně nad Berounkou). Ale jinak je škoda těžce nevyužitýho potenciálu, výchozí nápad není špatnej. Nevím proč, ale čekal jsem komedii, což jsem po půlhodině pochopil, že nebude, další hodinu jsem čekal aspoň dobrej film, což se taky nekonalo. Něco málo fakt podařených momentů (vysávání kaktusů, sběr jablek) mě nepřesvědčilo. S nostalgií a úsměvem vzpomínám na první spolupráci Vejdělek-Balzerová (Ženy v pokušení). Tátova volha je nuda. (03.04.2018)

Jednoduchá road movie s triviálním motivem, která ničím neohromí, ale ale celkově se na ní docela příjemně dívá. Stařičká volha je krásný muzeální kousek, kýčovité záběry té naší české zahrádky jsou kouzelné a potěší stručný přehled hereckých veteránek. Ani ta Vilhelmová mi tady nevadila. K smíchu tu toho sice moc není, místy spíš naopak, ale nějaký ten pohodový základ tu je a to sice počítá. Na jedno podívání oukej. 60% (06.01.2020)

Český film posledních pár let skomírá a natočit dnes aspoň průměrný film je asi na naše poměry dost těžké. Od filmu jsem neměl moc očekávání, ale ve finále jsem dostal asi to, co jsem zhruba chtěll. Ale ten konec, do pr.... to už jako dneska dělají všichni otevřený konec, aby si divák představil jak to dopadne, tak oni půlku filmu pátrají po synovi a ani se neobtěžují ho nakonec najít, s tím ať jdou do míst kam slunce nesvítí. (02.08.2018)

Jo, tohle se Vejdělkovi fakt nepovedlo. Nudná záležitost, u které se nemůžete smát, ale není to ani drama, u kterého byste si vychutnávali filmařinu. Vilhelmka tradičně špatná, ostatní trochu podle škatulky (Holubová, Polívka, Cibulková). Potěšila Maciuchová. Letní kino na Masarykově náměstí, Letní filmová škola Uherské Hradiště (30.07.2018)