Kam doskáče ranní ptáče

Jeden z nejlepších dětských filmů? Propracovaný scénář a porce zábavy? Povedená sci-fi komedie? Téměř bezchybné? To jsem se tu sice dočetl, ale nějak si nic takového nevybavuju. Naopak, film mi přišel po stránce příběhu poslepovaný z poměrně nezábavných scén, z nichž některé nebyly ani moc dobře zvládnuté. Hlavní hrdina, pěknej smrad, nakrade nějakej klonovací humáč mámě z práce, namnoží se a proto zvládne otravovat najednou třikrát tolik lidí. A je neustále chytrej, jak rádio, až by ho človek praštil. Dobře radila sousedka jeho matce, i rákosku přinesla, ale co čekat od Lenky Termerový, že. Hlavní floutci v roli postrachů školy nejen že stěží ovládají základy úspěšný šikany, ale navíc si od toho malýho otravy nechají nejednou nabančit. No docela slabota. (27.02.2014)

4 slušné hvězdy. Po mnohal letech jsem si zavzpomínal na dobu kdy i Já chtěl na někoho hupnout ( většinou na opačné pohlaví - byl jsem v té době pubertálně nevivinutý a pohled na dívčí hrudníček mi ztěžoval orientaci v čase i prostoru. A Gábinka Budoková byla vyvinutá ve 13 letech celkem slušně ) Příjemná komedie, ketrých je v ČR vodách počertech málo. (16.06.2013)

Režisérka velmi osobitých dětských filmů vstoupila i na výsostné teritorium Václava Vorlíčka a natočila bláznivou sci-fi komedii. Nemohla se opřít ani o scénář Miloše Macourka, ani o schopnosti naší herecké smetánky, a na výsledku se to nutně projevilo. Film je slušně zahraný, občas se objeví skvěle podaná hláška nebo ikonická scéna, ale klasikou se nikdy nestal. Chybí mu jeden opravdu silný charakter a ikonický hudební motiv, takže se rychle vykouří z hlavy. Mně se to stalo už dvakrát. (28.12.2020)

Prvý krát som snímok "Kam doskáče ranní ptáče" videl v roku 1987. Mal som desať rokov. Vtedy sa mi to dosť hodne páčilo. Zapôsobilo to na mňa. Keď sa teraz tak nad tým zamyslím, môžem skonštatovať, že tento nenápadný, dnes už takmer zabudnutý, český film vo mne prebudil, či skôr posilnil záujem o sci-fi tvorbu. Celkom rád by som si to znova pozrel a zhodnotil to z uhla pohľadu dospelého diváka. No už len z toho dôvodu, že si dodnes sponímam na príbeh žiaka šiestej triedy Pavla Musila, ktorý si vytvorí svoje vlastné klony, musím dať tomuto titulu štyri nostalgické hviezdičky. **** (08.09.2020)

Dětská komedie Drahomíry Králové je ozvláštněna klíčovým "pohádkově vědecko-fantastickým" motivem, kdy působením blesku dochází ke zdvojení dvanáctiletého, technicky mimořádně nadaného Pavla Musila. Každý z dvojníků je přitom vybaven zcela odlišnými charakterovými rysy, danými Pavlovým duševním rozpoložením jejich vzniku. Tím přirozeně dochází k řadě komických situací, omylů a zápletek nejen mezi samotnými "sourozenci" a jejich vrstevníky, ale i mezi dětmi a dospělými... Velmi podařený námět i scénář, u mě velká spokojenost. 85% (04.04.2013)