Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

"Nesmíme připustit závody v zabírání důlních šachet." Studená válka byl velkej prevít a je s velkým podivem, že v bordelu panujícím na obou stranách nikdy nedošlo k doručování jadernejch hlaviček přes oceán. Určitě by to nebyla tak povedená podívaná, jako tento snímek, ve kterým má svý kouzlo i poetika atomovejch hříbků. Byla radost sledovat, jak generál Ripper svévolně vyrazil na fluoridující komunisty, jak hajlující Dr. Merkwürdigliebe osvětloval technickou stránku věci, jak generála Turgidsona uspokojil předpokládanej poměr deset zachráněných plodných žen na jednoho muže i jak prezident Muffley diplomaticky neokecal jaderný výbuchy v zemi, kde včera snědli to, co měli sníst až zítra. (07.02.2012)

Dr. Divnoláska na absurdně ochromující, děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických jako Lumetův Failsafe, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je taková globální stopka vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. ***** Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** Ale já už to tak s Kubrickem mám, vnímám, že se vždycky nechá něčím neproporčně strhnout a natočí o tom či z toho film, "velké dílo". Proč ne, ale mně jeho díla nepřijdou ani tak velká, jako spíš neproporční a hysterická a Kubricka mám osobně za nekonzistentní a poměrně nedůvěryhodnou tvůrčí osobnost. ***** Ostatně, k zamyšlení je i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání nepříjemně připomíná tentýž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde na ČSFD, v obsahu u Failsafe, oficiálním textu ČT. Lumet i Kubrick pracovali na podobných scénářích ve stejný čas (spojovníkem je i jméno Petera George, autora jedné předlohy a spolutvůrce jednoho scénáře), cituji: "Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem." **** Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. Takhle je z toho spíš smutné memento mori. *~ (01.04.2021)

Gentlemen, you can't fight in here! This is the War Room! Dokonalá satira, která drze a silně popsala to, čeho se v době jejího vzniku všichni báli. Bohužel už dnes plně neoceníme její drzost bez znalosti kontextu, který asi u každého diváka nemá smysl očekávat, ale umím si představit, že uprostřed studené války šlo o ledovou sprchu... Pro většinu diváků tedy půjde spíš o všeobecnou komedii. I tak jistě funguje. (04.09.2009)

Rozhodně tohle není ten typ komedie, při které byste se váleli smíchy. Spíš jsem se jen tak stále pousmívala. Z druhé strany mě tenhle film donutil zamyslet se nad některými problémy a myslím, že v době svého vzniku, za studené války, z něj muselo mrazit ještě mnohem víc. Protože ono to, co se nakonec stane, není zas tak úplně nereálné. Co se týče filmařské, technické a herecké stránky, nemůžu vytknout vůbec nic, snad jen to, že mi připadala jaksi potlačena lidská stránka věci, hrozně špatně se to popisuje, protože lidi jsou na plátně v podstatě pořád a neustále vedou dialogy, ale i tak mi přijdou jaksi v pozadí věci. (27.01.2005)

No nemuzu rict, ze by me Kubrick nejak zvlast potesil, cekal jsem krapet vic. Film ma svoje skvely momenty, at uz to jsou nejaky skvely vtipny sceny a nebo sceny krapet mrazivejsi, ale celkove tomu tak nak chybi stava. Proste film tak nak plyne a cas od casu necim potesi. Navic krome cool melodie v letadle tu skoro neni hudba. No a samotnej pribeh je hodne jednoduchej, ale dava prostor pro tu satiru na armadu. Jinak vse zachranujou herci, Sellersovi to sice chvilku trva, ale pak to rozjede neskutecnym zpusobem, akorat skoda, ze jeho nejuchylnejsi postava, Divnolaska, ma jen par vystupu. Ale tentokrat me skoro vic potesil George Scott, kterej byl v roli polosilenyho generala naprosto genialni. No ale ackoliv bych od Kubricka cekal neco vic, presto nemuzu filmu uprit jisty kvality a nemuzu rict, ze bych se tech 90 minut nudil, takze 4*. (17.08.2007)