Rašómon

Kdyby přišla řeč na to, který film já osobně považuji za nejlepší vůbec, Rašomon by byl velmi vážný kandidát. Dodnes s láskou vzpomínám na památnou projekci tohoto snímku, který mi před mnoha lety objevil kouzlo výjimečné tvorby Akira Kurosawy. Ten chlapík byl zcela bez debat geniální. UPDATE 4.10.2020 - Když jsem po letech dostal chuť si tento film připomenout, opět mě ohromil svými kvalitami. Vlastně mi i připadá nepatřičné o něm cokoli psát, protože to už dávno udělali jiní a protože by to v mém případě bylo jen trapným vršením chvály, což vždy vypadá poněkud podezřele, ne-li směšně. V každém případě kdybych si měl vybrat pár filmů, které bych chtěl stihnout vidět ještě jednou před smrtí, tento by byl zcela jistě mezi nimi. (05.01.2013)

Co se kurosawovi geniality týče, v Rošamonu ji ukazuje jedna velmi jednoduchá věc - film je neskutečně zábavný a silný, přestože je pln megalomanského přehrávání některých zúčastněných a jejich brutálně otravných smíchů, které zní jako kdyby nějaký zvrhlý pavědec přesunul chorou mysl padoucha Jokera do racka chechtavého s nějakým nehezkým postižením hrtanu. I přes přehrávání jsou ale obrovským plusem herci, hlavní trio krásně využívá rozdílnosti v podání expresivní magor × tichý gentleman × lepá ženština z nich každého herecký projev je úplně jiný, v případě ženského prvku navíc podpořeno abnormální roztomilostí. Děj je sám o sobě prostě a jednoduše zábavný, netuším, kolikrát před tím se tenhle nápad využil, ale fakt že tu funguje je stejně nejdůležitější, snad jen to rámcování s dřevorubcem, pocestným a mnichem by mohlo být zajímavější, ale jelikož považuju mnicha za démona, tak je i tahle výtka z mé strany úhledně bezvýznamná. (17.05.2014)

Pojednání o morálce a víře v lidství se mohlo umolousat od patosu, obrovských gest i křečovitých apelů. To by však nesmělo mít tak chytrý scénář. Vše je výborně gradované, scéna souboje je naprosto skvěle zvládnutá a závěr dává naději. Jenže tohle všechno musí ustoupit do pozadí pokaždé, když divák dostane políček v podobě naprosto nesmyslného hysterického smíchu, který je nesmírně rušivý, zbytečný, trapný a zkazil mi dojem z jinak výborného filmu. (19.07.2015)

Nedůvěra byla po válce obrovská, což se v tomto období promítlo do hodně japonských filmů. Rašomon patří mezi skvosty i v rámci Kurosawovy filmografie. Dokázal tu dokonale vystihnout charaktery postav a struktura vyprávění i vizuální stránka je vypiplána k dokonalosti. Jak moc je příběh geniální mi došlo až po čtvrtém nezaujatém (pravdivém?) líčení oné události, po které jsem si zpětně promítnul předchozí verze a došly mi v plném rozsahu motivace postav. (01.06.2009)

Akira Kurosawa opět dokázal naprosto banální příběh povýšit někam jinam. Na základě různých podání stejné situace vyslal sondu do lidského chování a jednání. Nedá se ovšem rozhodně říct, že bych nad jeho počinem slintal blahem a měl ve tváři úžas. Nepřináší nic, co by běžný člověk dávno nevěděl. Navíc film často prostoupí nuda. 2* (23.01.2013)