The Undertaker
Obsahy(1)
Zaměstnanec pohřebního ústavu Pleticha telefonuje svému nadřízenému. Přeslechne, že má koupit svatební dar a dopravit jej šéfově příbuzné. Na udanou adresu se proto vypraví zorganizovat pohřeb. Když se omyl vysvětlí, Pleticha na oplátku za pohoštění předvede svatebním hostům tance a písně různých národů. Jeden z hostů, dědeček Boleslav Hnipírdo, zažil při cestě do Prahy srážku vlaků u Vrňan. Protože se mu nic nestalo, nechce ani žádat bolestné. Pleticha toho využije a se zavázanou nohou se vypraví na ředitelství drah. Vydává se za Hnipírda a je ohledně své cesty podrobně vyslýchán. Díky své užvaněnosti na sebe mimo jiné prozradí, že naskočil do jedoucího vlaku, jel na černo, plival na okno a utrhl záchrannou brzdu... (ČSFD)
(více)Recenze (102)
Půl sedmý? Takhle debilně napsaný? Vnitřní hlas. „Se starejte o Napoleona.“ Vejce… Co mi to jenom…? Dostane chudák holka cosik jiné? To je v prde… Nevěsta blbá jak štoudev… „Nebožtík byl asi hodinář.“ Ten piskot. Kapišto, přepišto a dopišto. To je rozsah. „Já Tě probudim.“ Těch stěžovatelů byla slušná řádka. „Pan manžel není v Praze.“ „Většinu roku není, bohužel.“ „To je dobře.“ Inšpektor byl kujón. Smetáky. Spíš ta mlíčná dráha. „Já sem tady kvůli smrtelnýmu zranění, který jsem utrpěl při srážce vlaků u Vrňan.“ Sestra ve Špirituse. Vepřový 5 o´clock. Hračičkové jedni. Že se chytal brzdy… „Jsem se srazil ve vlaku.“ ()
Ze začátku je to o ničem. Scénka o národech už pobaví, ale ta část na ředitelství drah, stojí za to zhlédnout. Když jsem to viděl poprvé, prskal jsem u toho smíchy. Boleslav Hnipírdo, ondoň, sražený mlíko, ulomená štangle a Hohenlóóóhééé. Zde se Vlasta Burian opravdu vyznamenal. ()