Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladá kněžna přijíždí na své panství. Uvítací ceremonie ji nudí a tak docela ráda slyší o odbojném mlynáři, který odmítl přijít na zámek. Ten žije se svou matkou a schovankou Haničkou ve starém mlýně. Mlynář je osvobozen od roboty, má však povinnost, bude-li to vrchnost žádat, doprovodit ji s lucernou k lesnímu zámečku. Kněžně se mlynář líbí a proto svého práva využije. Haničku miluje vodník Michal a pronásleduje ji. Podučitel Zajíček složil pro kněžnu kasaci a chce ji požádat o místo učitele, aby se mohl oženit. Žena muzikanta Kláska jde hledat svého muže do lesa a tam potká Michala, který jí prozradí, že do mlýna šli drábové, aby porazili starou lípu a odvedli Haničku. Haničce se mezitím podařilo utéct. Klásková žene vodníka k zámečku, kde řekne mlynáři, co na něho vrchnost chystá. Mlynář vyčte kněžně, že ho podvedla, a ona, aby mu dokázala, že o ničem nevěděla, rozbije lucernu a tím zbaví mlynáře závazku vůči vrchnosti. Splní i Zajíčkovi jeho přání. Lípa je zachráněna a je zachráněna i Hanička, kterou lípa skryla ve svém nitru. (NFA)

(více)

Recenze (19)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Lucerna, která přišla vhod. A včas. Lamač suverénně navazuje na své předchozí němé zpracování, ale... je to takové strojené, místy dokonce žoviální a film občas víc než Jiráska připomíná spíš operetní pódium. Kohout se sem vůbec nehodí, Kšírová oslní snad jen svým půvabem, ale naštěstí je tu ještě vynikající Korbelář, Pištěk a oba vodníci. Filipova televizní inscenace (1967) je na každý pád mnohem zajímavější, ať už režijně, scénicky, herecky i hudebně. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Oproti nemej Lamačovej verzii ide o mierny kvalitatívny zoskok. Ako som už neraz tvrdil, filmové umenie dosiahlo väčšinou v nemom období svoje najjemnejšie umelecké cítenie. Všetko je tu o schodík horšie. Triky, výprava a dokonca aj tí vodníci niesu až tak vizuálne presvedčivý, ako vo verzii z roku 1925. Na svoju dobu však snímok pôsobil určite strhujúco a diváci museli byť spokojní. ()

Reklama

jpapene 

všechny recenze uživatele

Bohužel mám srovnání s lucernou 1967. Dávám 70%. Otomar Korbelář - mlynář, Theodor Pištěk - majordomus, František Kreuzmann - lokaj p. Franc , Ferenc Futurista - starší vodník, Eman Fiala - mladší vodník, Jára Kohout - Klásek klarinetista, Darja Hajská - žena muzikanta Kláska Ti zaujali. Malebnější je úvod než v r. 1967. Ocenili prý film ke 20 výročí zrušení roboty. Nemůžu než být pořád okouzlen češtinou ze 38 roku. Takže i přesto doporučuji. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Na svoji dobu Lucerna mohla působit umělecky kvalitně. Nutno dodat, že jsem neviděl žádnou další verzi Lucerny. Jenže v době zvukového filmu mohla zaznít alespoň místy hudba. Na druhé straně i v tehdejší době hodně dobře působily bojové a davové scény. Ovšem vodníci mohli působit dvěma dojmy. Buď opravdu hodně komediálně až bizarně anebo hororově. Navíc se jedna scéna - replika opakovala, ale nejsem si jistý, zda to bylo chybou tvůrců nebo opotřebení materiálu. Celkově Lucerna dnes působí takto komicky, ale jsem si jist, že jako oslava výročí vzniku Československa mohla sklidit úspěch přestože k takovémuto výročí si umím představit trochu náročnější projekt. ()

Gig 

všechny recenze uživatele

Kouzelný film až by člověk řekl jedna z prvních českých pohádek. Když vidíte nebojácného Korbeláře, který je až povahou ve stylu Psohlavců, jenž bude bojovat za Lípu do roztrhání těla. Perfektní Theodor Pištěk, ale nejdokonalejší je dvojice bratrů Ference Futuristy a Emana Fialy v proměně za vodníky a geniální Jára Kohout. Krása. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (1)

  • Film byl věnován výročí zrušení roboty a 20. výročí vzniku Československé republiky. (ČSFD)

Reklama

Reklama