Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladá kněžna přijíždí na své panství. Uvítací ceremonie ji nudí a tak docela ráda slyší o odbojném mlynáři, který odmítl přijít na zámek. Ten žije se svou matkou a schovankou Haničkou ve starém mlýně. Mlynář je osvobozen od roboty, má však povinnost, bude-li to vrchnost žádat, doprovodit ji s lucernou k lesnímu zámečku. Kněžně se mlynář líbí a proto svého práva využije. Haničku miluje vodník Michal a pronásleduje ji. Podučitel Zajíček složil pro kněžnu kasaci a chce ji požádat o místo učitele, aby se mohl oženit. Žena muzikanta Kláska jde hledat svého muže do lesa a tam potká Michala, který jí prozradí, že do mlýna šli drábové, aby porazili starou lípu a odvedli Haničku. Haničce se mezitím podařilo utéct. Klásková žene vodníka k zámečku, kde řekne mlynáři, co na něho vrchnost chystá. Mlynář vyčte kněžně, že ho podvedla, a ona, aby mu dokázala, že o ničem nevěděla, rozbije lucernu a tím zbaví mlynáře závazku vůči vrchnosti. Splní i Zajíčkovi jeho přání. Lípa je zachráněna a je zachráněna i Hanička, kterou lípa skryla ve svém nitru. (NFA)

(více)

Recenze (16)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Lucerna, která přišla vhod. A včas. Lamač suverénně navazuje na své předchozí němé zpracování, ale... je to takové strojené, místy dokonce žoviální a film občas víc než Jiráska připomíná spíš operetní pódium. Kohout se sem vůbec nehodí, Kšírová oslní snad jen svým půvabem, ale naštěstí je tu ještě vynikající Korbelář, Pištěk a oba vodníci. Filipova televizní inscenace (1967) je na každý pád mnohem zajímavější, ať už režijně, scénicky, herecky i hudebně. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Abych mohl tomuto filmu dát čtyři hvězdičky, musím pominout příšerné herectví Jarmily Kšírové, která svou paní kněžnu recituje jak na ochotnickém divadle - ostatně, byla to především pěvkyně... Srovnám-li ho s klasickým televizním přepisem, také se mi jeví film slabší, ale mějme v úvaze rok jeho vzniku. Byl to rok ohrožení naší republiky, kdy mlynářova lípa - jako náš národní strom - měl symbolizovat víru v přetrvání tohoto národa. U starších filmů by nemělo být označení fantasy - prostě její námět byl pohádkový, třebaže jen v postavách obou vodníků, které hráli bratři Fialové v duchu představitelů zla, jak si to asi představoval i Jirásek. A proti tomu stojí komické role Kláska a Kláskové - Kohouta a Hajské, přičemž Kohoutovi role klarinetisty jako jedna z mála sedla. Výborný byl i koktavý Motyčka a své si sehrál i nepříliš známý Antonín Holzinger. ()

Reklama

Gig 

všechny recenze uživatele

Kouzelný film až by člověk řekl jedna z prvních českých pohádek. Když vidíte nebojácného Korbeláře, který je až povahou ve stylu Psohlavců, jenž bude bojovat za Lípu do roztrhání těla. Perfektní Theodor Pištěk, ale nejdokonalejší je dvojice bratrů Ference Futuristy a Emana Fialy v proměně za vodníky a geniální Jára Kohout. Krása. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Lamačův první domácí remake po nuceném odchodu z Německa. Zajímavý je vývoj obsazení, po 13 letech Otomar Korbelář nahradil Theodora Pištěka, Jarmila Beránková Anny Ondrákovou a Jarmila Kšírová Andulu Sedláčkovou. Vodníci zůstali stejní v podání bratrů Fialových a stejně tak silný byl účinek na diváky. Není se ostatně čemu divit, pozdější zpracování byly vždy už jen horší, televizní. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Oproti nemej Lamačovej verzii ide o mierny kvalitatívny zoskok. Ako som už neraz tvrdil, filmové umenie dosiahlo väčšinou v nemom období svoje najjemnejšie umelecké cítenie. Všetko je tu o schodík horšie. Triky, výprava a dokonca aj tí vodníci niesu až tak vizuálne presvedčivý, ako vo verzii z roku 1925. Na svoju dobu však snímok pôsobil určite strhujúco a diváci museli byť spokojní. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (1)

  • Film byl věnován výročí zrušení roboty a 20. výročí vzniku Československé republiky. (ČSFD)

Reklama

Reklama