Režie:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrají:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (více)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(více)Videa (2)
Recenze (420)
Velkolepá a zároveň depresivní sci-fi, která by tématem a možná i zpracováním obstála i dnes. V některých momentech strhující, jindy úsměvně polopatická, ale bez sebemenších pochyb fungující jako jeden ze zásadních kousků kinematografie. Z dvouhodinové verze však nelze být nezklamán. Vědomí, že prapůvodní režisérská byla mnohem štědřejší, je trochu smutné. ()
Fritz Lang v době, kdy film teprve pomalu vyrůstal z plenek, roztopil pod kotlem své fantazie a rozhodl se natočit vizi světa za sto let. Betonově kvádrová města, kolony aut i s-bahny jezdící po nakloněné rovině mezi budovami se mu vyloženě povedly. V aviatice však zůstal trochu za očekáváním, protože maximem jeho vizionářství byly dvojplošníky poletující vzduchem po jakýchsi motýlovských trajektoriích. Jelikož bylo vždy mým snem dřít v nelidských podmínkách, aby ctihodnost vybavená zlatými kreditkami mohla tonout v blahobytu, tak morálně nerozumím závěrečné vzpouře dělnictva, ale stejně se mi líbila tak, jako všechno ostatní. ()
Fritz Lang svým vizionářským dílem v mnoha ohledech předběhl dobu. Výprava je velkolepá (však taky tehdy film stál nepředstavitelné peníze), triky vypadají na film z roku 1926 užasně a mnoho scén je skutečně působivých (např. psychedelický tanec falešné Marie ). V době grotesek musel tento film s tak temnou atmosférou působit jako zjevení. Také hudba (novodobá) od Petera Osborna se povedla. (a to je u němého filmu zásadní věc) Zkrátka - na dvouapůlhodinový němý film jsem se nenudil ani trošku. ()
Absolútna fantasmagória! Svojho času som napísal, že 12 rozhnevaných mužov je najlepší film, aký bol kedy natočený. Za týmto názorom si stále stojím, no Metropolis ním silno otriasol. Veľkolepé, unikátne, majstrovské umelecké a myšlienkové veľdielo a zároveň revolučná sceince fiction, ktorá trpí akútnym nedostatkom dôstojnej konkurencie naprieč dejinami svetovej kinematografie. Legendárny snímok kultového nemeckého režiséra Fritza Langa, ktorý predstavil užasné myšlienky a obrazy futuristického veľkomesta, ktorým sa žáner v nezmenenej podobe inšpiruje do dnes, hard dystopie a útlaku (dnes už až príliš klišé rozprávky o kontraste nechutného bohatstva a hojnosti s chudobou a špinou najnižších vrstiev), vytvorenie človeka - stroja ako aj sedem srmteľných hriechov, myšlienka, že na fungovanie stroja (skupiny, spoločnosti...) musia všetky súčasti spolupracovať v rovnováhe, prirovnanie k Babylonskej veži... a k tomu pomézna hudba Gottfrieda Huppertza a Abela Korzniewskiho a katastrofický záver, ktorý mu môže závidieť aj Cameronov Titanic. Lang si vyslúžil môj neskonalý obdiv. 100% ()
Jen tak pro začátek: němčina je pro mne naprosto nesrozumitelná a o čem byly mezititulky nemám nejmenší ponětí. Tento fakt kupodivu ani příliš nenarušil vynikající zážitek z filmu. Langova Metropolis je plným právem pokládána za základní kámen filmové sci-fi, triky jsou na svou dobu neuvěřitelně kvalitní, na davových scénách se nešetřilo, výprava a kulisy jsou monumentální. Z hereckého ansámblu nejvíce vyčnívá debutantka Brigitte Helm, která dokáže symbolizovat světlo a lásku stejně dobře jako fanatismus, šílenství a chtíč – parádní dvojrole. Škoda jen, že se nedochovala kompletní původní verze. ()
Galerie (120)
Zajímavosti (82)
- V roce 2008 našla Paula Félix-Didier film Metropolis v původní delší verzi. Ředitelka filmového muzea v Buenos Aires se s filmem vypravila do Berlína, aby ho předvedla odborníkům. Ti ihned poznali, že jde o pravou původní verzi snímku Metropolis. Konečně tak spatřily světlo světa scény, o nichž se do té doby zmiňovaly jen písemné prameny. Původní verze Metropolisu se dostala do Argentiny někdy v roce 1928 a pak skončila v soukromé sbírce jednoho filmového kritika. (Dr.Zhivago)
- Gustav Fröhlich (Freder Fredersen) pracoval před natáčením Metropolisu jako žurnalista. (Alfréda)
- Závěrečná scéna na střeše katedrály se na pokyn režiséra Fritze Langa natáčela bez dublérů. Brigitte Helm, která hrála Marii, byla nucena ve výšce necelých osmi metrů nad zemí přeskočit ze střechy domu a chytit se provazu, který visel na zvonu katedrály. Při natáčení scény se zranila a z placu s pláčem utekla. (Alfréda)
Reklama