Metropolis

Ech, nějak nevím, co jsem na METROPOLIS kdysi viděl, že jsem mu dal 5 hvězd, po druhém zhlédnutí jdu o dvě hvězdy dolů, ten film mě nově strašně sral. Samozřejmě, že je to naprostá klasika a spousta věcí tam vzbuzuje nekonečný obdiv, protože uvážíme-li, v jaké době to bylo natočeno, blá blá blá - design města, robotky, strojů, interiérů, triková stránka - scéna s přeměnou robotky v dvojníka Marie je zcela úchvatná! - davové scény, expresionistické herectví, a co já vím ještě, to vše je úžasné... Ale navzdory tomu, že jsem viděl nekompletní verzi (dlouhou necelé 2 hodiny), přišlo mi to strašně dlouhé (resp. zbytečně natahované a strašně statické) a dějově pitomoučké a naivní - člověk se prostě musí smát té představě města, které je rozděleno na privilegovanou horní část (o které se zde bohužel nic neříká) a utiskované podsvětí (zaplněné vykořisťovanými otroky), přičemž to celé řídí jediný (!) cápek v kanclu plném směšným čudlíků, které dělají bůhvíco, zatímco jeho (ne)zdárný synek dojde sociálního prozření, a stane se prostředníkem mezi hlavou (jeho otec) a rukama (dělňasové). Kdyby to byla čistá sci-fi na způsob TOTAL RECALL, bavilo by mě to víc, takto mě to kvůli té antiutopické politické omáčce strašně otravovalo a snižovalo dojem z jinak fantastické filmařiny, škoda. V jistém smyslu je to jistě revoluční film, ale mezi mé oblíbence ho určitě nepočítám. (15.02.2015)

Na svou dobu neskutečně megalomanská podívaná, která ani po letech neztrácí téměř nic ze své působivosti. Při scénách se stovkami statistů vyloženě mrazí a efekty, jakkoli dnes pochopitelně působí zastarale, jsou velmi věrohodné a monumentální. Navíc i příběh je dostatečně zajímavý a, přestože i zkrácená verze trvá plné dvě hodiny, ani na chvíli nenudí, což je u němého filmu neaplikujícího groteskní humor docela vzácný jev (samozřejmě z hlediska dneška). Zkrátka legenda a základní kámen moderní sci-fi, pro milovníky expresionismu hotová vizuální onanie.... (12.08.2013)

Co se týče vizuální stránky, je film pastvou pro oči. Lang pro film vytvořil úžasné scenérie. Pohledy na město jsou překrásné a kapitolou pro sebe jsou i úžasné speciální efekty. Zajímavě navržená je například i postava robo-člověka, nezapomenutelná je sekvence popisující legendu o Babylonské věži, či tanec robo-člověka. Co bych vytknul je přílišná délka některých scén. Dialog dvou postav se vždy neuvěřitelně vleče, přičemž herci jen mávají rukama a nahazují všemožné grimasy. Myslím si, že režisér mohl trošku více „zastříhat“ a použít pár filmových zkratek. O nic bychom ochuzeni nebyli. (02.07.2007)

Úžasne moderný film. Vzhľadom na dobu vzniku, samozrejme. Skrátená verzia má svoje opodstatnenie, ale aj tak už dnes film pôsobí trochu naťahane. Ale zábery na Metropolis i veľkolepé finále (a herecký výkon Brigitte Helm!) robia z Metropolisu právom historický míľnik. Tu nájdete základy všetkého od TERMINÁTORA až po EQUILIBRIUM... (06.03.2017)

Zdlouhavé dílo, které diváka odpuzuje kromě stopáže i afektovaným přehráváním Gustava Frohlicha v hlavní role Fredera. SPOILER: Freder žije v Klubu synů, vidí Marii a děti dělníků, vydá se za ní, vidí obří stroj, který se změní v Molocha a vybuchne, jde to říct do Nové věže babylonu svému otci Johovi, ten dá padáka Josaphatovi a dá svého syna sledovat hubeným mužem. Freder se opět vydá do hlubin a ovládá obří hodinový stroj. V domě vynálezce Rotwanga se objeví Joh, vynálezce mu ukáže robota, kterého stvořil jako náhražku na svou mrtvou lásku Hel, která zemřela, když Johovi rodila Fredera. Joh i Rotwang se tajně vydají do katakomb na tajné shromáždění dělníků. Je tam i Freder a opět vidí Marii. Ta vypráví příběh Babylonské věže. Joh chce mezi Marii a dělníky zasít nesvár a přikáže Rotwangovi, ať dá androidovi vzhled Marie. Rotwang to provede a Joh přikáže falešné Marii ať svůj předobraz zdiskredituje. Dělníci začnou pod vlivem falešné Marie protestovat. Joh porazí Rotwanga a pravá Marie uteče. Dělníci se rozhodnou zničit Centrální stroj, ačkoliv to způsobí zatopení dělnického města. Rozzuření dělníci pronásledují omylem pravou Marii. ___ Konec Spoileru Viděl jsem restaurovanou verzi na DVD z roku 2002 o délce 119 minut, vydanou Nadací Murnau k 75. výročí. Ve filmu se objevuje téměř nekonečné množství odkazů ke konkrétním uměleckým dílům, ať už co se týče architektury, sochařství a malířství. Výsledek měl být blockbusterem 20. let, ale vyšla z toho patetická zplácanina. Dodnes probíhají pokusy o vytvoření jakési originální verze, které jsou už od počátku poněkud ztíženy tím, že Lang natočil strašně moc materiálu (údajně každý záběr alespoň třikrát). (13.06.2010)