Plážový povaleč

Moondog je pořádný flákač… Věčně je pod vlivem čehokoliv omamného, co je zrovna po ruce, žije ve velkém stylu mimo jakákoliv popsatelná kritéria a životem projíždí podle pravidel vytvořených jen sobě na míru. Další Mattova dokonalá role, pro kterou se podle mě ani dvakrát nenadřel. "The Beach Bum" je plný šílených veselých postav, které vypadají, jako by vznikly na halucinogenním tripu. No, a to je vlastně hlavní téma filmu. Všichni hulí trávu a oslavují nadbytek. Exces je důležitým prvkem většiny filmů Harmonyho Korinea. Stejně jako ve "Spring Breakers" se zdá, že postavy žijí jen pro večírky, drogy a sex. V barevných obrazech s úžasnou kamerou Benoita Debieho prochází Moondog odyseou, při níž se snaží definovat vlastní smysl života. "The Beach Bum" je velmi poetický film. Jako esej promítá myšlenky a pocity hlavního hrdiny na plátno. Mezi řádky vtipných i groteskních dialogů a jednání postav se skrývá hluboký filozofický smysl. Zamýšlí se nad smyslem života a definuje jednoduchou odpověď na to, co je nejdůležitější, abychom se stali šťastnými a žili zcela svobodně. Když se Moondog válí na pláži, spí se spoustou krásných žen nebo pozve do svého domu skupinu bezdomovců, aby zničili nábytek, prožívá svou vlastní svobodu. Moondog je ztělesněním nejhlubších přání každého z nás. K čertu s pravidly vnucenými naší společností!! Je to rebel, který, jak říká jeho žena Minnie, "žije v jiné dimenzi". Moondog vypadá jako novodobý prorok, který se snaží šířit své poselství o svobodném bezstarostném životě, který je definován jeho literárním dílem, jež vydává. "The Beach Bum" je skutečný filmový trip a inteligentní pohled na absurditu života podtržený fantastickými herci (Jonah Hill, Snoop Dogg, Zac Efron, Martin Lawrence), krásnou kamerou a skvělým soundtrackem, který každou scénu promění v kouzelný nezapomenutelný okamžik. Něco z Moondoga a jeho životní filozofie ve mně hluboce rezonuje. "All rhyme no reason" /100% + FILM ROKU/ (05.02.2024)

Totálně svobodný a osvobozující film, lehčí a vtipnější než Spring Breakers, v němž (nikomu) o nic nejde a praktický jediný „dějový“ vývoj spočívá v tom, že duchem nonstop nepřítomný Matthew McConaughey v poslední třetině začne nosit ženské šaty a štěkat (což vám ale vzhledem k založení většiny postav a množství bizarních situací přijde celkem normální). Dokonalý klystýr mysli a jediný film Febiofestu, po němž jsem se cítil skutečně odpočatý. 85% (29.03.2019)

Milý pozůstatek "dětí květin" si celých 95 minut filmového času věnuje naplno jediné činnosti, kterou uznává: vychutnává si život. Sladké nicnedělání se v nekonečné smyčce vyvine od podmanivosti k jednotvárnosti, nicméně proti monotónní hrozbě třímá silnou zbraň v hereckém sólistovi. Matthew McConaughey coby výstřední flákač se širokým srdcem a s bohémskou duší prostě natolik odzbrojuje, že ani asketický divák přesycený lineárním sledem každodenních radovánek nemůže kino opustit, protože se těší na další z ptákovin, do nichž se hrdina vrhá po hlavě s klukovsky nakažlivým nadšením.Jistá záludnost filmového zážitku spočívá v tom, že prakticky neobsahuje klasický příběh. Nic než nálada. A třebaže ústřední postavu zastihne nečekaná soukromá i existenční rána, přijme ji smířlivě a z nové situace mezi bezdomovci dokáže vybruslit i bez peněz, stále stejně pohodový na téže sebezničující vlně. Během barvité pouti se na veselého tuláka nabalují další bizarní figurky, v jejich rolích se vesměs atypicky vyřádili Snoop Dogg, Martin Lawrence či Zac Efron. Někdy pouze sdílejí básníkovu životní filozofii, jindy ji dovádějí až za hranu, třeba při přepadení invalidy pod heslem „I Kristus byl hříšník“ nebo během rodinné výpravy za delfíny, provázené žraločími ploutvemi s velmi černým humorem. Korinův nový, jen zdánlivě bohémský a radostný, při druhém pohledu však spíše melancholický a uondaný film opět rozpouští klišé. A pod povrchem toho nejstereotypnějšího vyobrazení umělce jako líného génia čekajícího na záchvaty inspirace se dotýká netriviálních témat. Harmony Korine také vždy dělil publikum. Pro jedny byl "feťák s kamerou". Pro jiné, třeba pro podobně nekompromisního režiséra Wernera Herzoga, který jeho dílo vyzdvihoval od samých začátků, skoro génius. The Beach Bum je ve světle Korinovy předchozí filmařské dráhy pozoruhodným pozastavením. Je to film o bloumání životem, jaké vzýval už básník Charles Baudelaire, ale také o potřebě nabrat dech. Z rozmanitých, místy až dětinských eskapád se skládá dílo, které se v podstatných momentech ptá: jak naložit s životem, jak najít sílu pokračovat dál? (01.07.2019)

Za Matthewa, který si to evidentně vážně užil, dávám 4 hvězdy, ale do výborného filmu tam přeci jen něco chybělo. Možná víc humoru, možná víc empatie (když už do komedie vrznou smrt, měli by aspoň na chvíli sakra zvážnět). Celé to bylo pojato jako mega oslava svobody, což by se snad i povedlo, kdyby tam ovšem nezařadili tu otřesnou scénku s okradením vozíčkáře - tam tedy dostala svoboda pěkně na frak. (03.05.2019)

Komedie... Opravdu? Já si teda komedii představuji jinak a od držitele oscara a zlatého glóbu úplně. Nepochybuji, že si ten film spolu se Snoop Doggem a Zacem Efronem plně užili, ale já z toho mám opravdu rozporuplné pocity. Vidět jsem to nepotřeboval. Vůbec nechápu, co tím tvůrci zamýšleli. PS: Ten obsah tady psal nějaký retard. ... CC Slovanský dům (21.05.2019)