25. hodina

Ultimátní. Tenhle film mě dostal na tolika rovinách a probudil v mých cynických, zadřených útrobách tolik emocí a sebezpytujících myšlenek, že se mi nedostává slov. Mistrně odvyprávěný příběh, jede od začátku v mírně komickém tempu (jak je u Leeho zvykem), ale jak na sebe postupně nabaluje jednu dokonalou scénu za druhou (zde hojně citovaná "fuck you árie" mě nepřikovala k židli, ale přitáhla mi rypák na půl metru k obrazovce), jeden jiskřivě zábavný, chytrý a syrový dialog za druhým, těžkne depresí, melancholií, bezmocným vztekem a hrůzou, stále silněji se zrcadlící v Montyho očích. Hudba. Herecké koncerty. Režijní symfonie. Jen ten konec, ten roztáhlý konec (jakkoli možná podtrhující hořkost situace) se se mnou lehounce minul. Jinak krása a stoprocentní zážitek. 100% (26.01.2008)

Jak ve svém komentáři napsal Lima: "Místama jsem měl pocit, že se dívám na něco opravdu velkého, vzápětí jsem měl dojem zcela opačný." Výstižněji asi nelze 25. hodinu popsat. Ale přesto jsem se nakonec přiklonil ke čtvrté hvězdě, jelikož jsem původně ani nechtěl v TV na tenhle film koukat, ale shlédl jsem první scénu, druhou, třetí... a dokoukal to celé, takže poutavé to je a ty dvě hodiny uplynou jako voda. Ale v r. 2002 to určitě byla větší pecka než v r. 2021. (13.04.2021)

VHS/// Obsazení 8/10 Děj 5/10 Hudba 6/10 Efekty 4/10/// +výborné výkony všech přestavitelů, některé hodně silné a dobré scény, závěr -kvalita kazety, precejen málo dramatické, hodně zbytečných scén, stopáž/// No na tento film jsem hodně dlouho čekal a hlavně se na něj hodně těšil. Očekáváni tedy bylo velké. Norton nezklamal a přijemně překvapil Hoffman (o kterém ten film tak trochu taky byl !!?-ale neva, krásně mu sekundovala Anna Paquin) Ovšem Nortna už jsem viděl ve filmu Kult hákového kříže a rozdil je v tom, že tamto byl výborný film. Tento pro mě až tak výborný není. Oproti zmíněnému je slabší. Chválím závěrečnou scénu, ta je nezapomenutelná a rovněž několik dalších je opravdu mistrovských, ale co zbytek a nebo co film jako celek? Tady je to slabší a já se budu muset zařadit mezi tříhvězdičkovou menšinu. Škoda./// Celkem 55%/// (01.03.2007)

25. hodina je na jednu stranu jednoduchý film, na stranu druhou by ho ale do výsledné podoby nedokázal dovést snad žádný jiný režisér. Ze stylu Spikea Leeho čiší značná sebejistota, lehkost, ochota využít někdy i lacinější nápomoci (dialog s Ground Zero na pozadí) a velmi okaté metafory (vše okolo psa), přesto však jeho filmy působí povětšinou velmi promyšleně a zvládnutě. A jdou od srdce, což je docela zásadní věc. (13.09.2011)

Přesné dialogy, výtečné herecké výkony a zvláštně silná atmosféra. Napravit za jediný den všechny průšvihy posledních dnů nebo dokonce let? Kdo navíc dal policii tip, jež ukončil jeden drogový byznys? Z drsňáka je vyděšený hošan s hubeným bílým zadkem a tlumeným výrazem, který se bojí, že hned první noc ve vězení přijde o zuby, aby s ním mohli spoluvězni bez obav posléze provozovat orální radovánky. Chvíle nástupu do vězení se blíží, čeká ho poslední dlouhá noc, ve které se možná něco vyjasní. Hlavně ale lehce kontroverzní Spike Lee přispěchal s komorní sestavou, která čítá pár lidiček a čokla, s výbornými dialogy a pořádnou dávkou melancholie. Město je navíc krátce po útocích z 11. září, v lidech je cítit napětí, bezstarostnost šla stranou, nic už nebude jako dřív. Nortonova postava je poměrně komplikovaná, přesně zahraná, zajímavá. Netriviálně jsou pojaté i ostatní party, taková Rosario Dawson potěší i jinak. Výsledku a atmosféře výrazně pomáhá i kamera Rodriga Prieta a výrazová hudba Terence Blancharda. Moc fajn setkání. (14.09.2017)