Najednou jsme rodina

Méně by bylo více. 1)  Spousta hodně chtěného "crazy" humoru sráží úroveň této s realitou nijak nesouvisející taškařice minimálně o jednu hvězdičku dolů. Méně by bylo více._____ 2)  47letý přesvalený Mark Wahlberg (otec) je stále přitažlivý._____ 3)  Ale přes všechny výhrady je to milý snímek. (23.11.2021)

Komedie, co vlastně není vůbec komedie. Bohužel jsem k tomuto filmu přistupoval úplně špatně. Proto jsem zpočátku (vlastně skoro celý film) měl pocit, že to teda moc dobře nešlape. Nakonec jsem pochopil a zpětně docenil tento film. A i když je to teda poměrně jasně čitelné a předvídatelné, tak je to takové milé. 60 - 70% (13.03.2019)

Taky se vám občas stalo, že jste se natolik vžili do děje, až jste nerozeznali realitu? Nu, tak já jsem se při filmu vžil do děje tak moc, až jsem dostal pocit, že jsem si adoptoval ze sociálky tři cikánčata. Jednu uječenou malou pizdu Eržiku, životem nezpůsobilého Jožka a snědou prcinu která by mi maximálně dala tak 7 let natvrdo [nikoliv vejce], za obtěžování mladistvých, a určitě i za ten incest [ale je nevlastní, tak se to taky musí počítat? To jsou otázky, které mi nedají v noci spát]. Od doby, kdy na Marka spadlo cca. 146 kádinek černošského spermatu v mrazáku, sorry, ale tahle vzpomínka se z hlavy jen tak nevykouří, a proto myšlenka že by tahle osoba měla být pěstounem cizích dětí mi hlava moc nebere. A proto mi jeho role přišla až neuvěřitelně umělá až nepřirozená. Pořád opakující situace, že děti jsou jednou v pohodě, a jindy zas úplně na zabití, mě hodně iritovala až několikrát při běhu filmu. Za Boha, já nechci mít děti! Interesting, tohle je účinnější než kondom. (09.02.2020)

Taková méně známá pohodová komedie, ve které po dlouhé době a rád vidim Wahlberga. Téma je takové jednoduché a ne moc originální, ale přináší hodně vtipných scén a dobře to baví. Co dělá film nadprůměrný narozdíl od jemu podobných je to, že film po polovině neupadá do nudného rodinného dramatu a emocionálně vyhrocených scén, ale drží si humor i děj. Konec sice očekávaný happy end, ale docela slušný emoční doják, který dojal i mě:D Ve zkratce solidní a lehce nadprůměrná komedie se sympatickýma postavama a spoustou vtipů. (16.03.2019)

Sentimentální ekvivalent heroinu, který si cílovka napálí přímo do žíly a bude spokojena, protože dostane přesně to, co dostat chce. Ničím nevybočující, nenáročnou a uslzenou záležitost obsahující pár slušných vtípků (ale žádnou vtipnou scénu), rodičovské klišé a výchovné momenty, pokud by to náhodou spolu s ní sledovaly i její pubertální dcery (pěst pro dvacetiletého "pedofila", kterého bere plně vyvinutá sedmnáctka hrající patnáctku nebo přednáška o škodlivosti posílání nahých selfie). Osobně s tím filmem nemám zásadní problém, ale raději bych více fekálního a absurdního humoru, nekorektních vtipů nebo přehnaných situací. Příklad za všechno, podezřele vypadající postava single ženy ve středních letech vyžaduje k adopci pouze odrostlejšího pubertálního černocha se sportovní postavou, člověku ihned naskočí myšlenky, že je perverzní a má nekalé úmysly (chce si zaprcat), ale scénárista Mirek Dušín to celý film prezentuje jako zcela nevinný odkaz na film Zrození šampióna. Strašně skautský film plný kladnosti, dobroty a nefunkční dojímavosti, až mě to chvílemi i nudilo, ale prostě to jen nebyl film pro mě, nýbrž pro diváky pijící kafe z hrníčku "nejlepší táta/máma na světě" a ty to bavit jistě bude. Moner si mimochodem o boner dost hlasitě říká, jestli ne už teď, tak rozhodně do budoucna. 60 % (20.03.2019)