Mykoin PH 510

V tomhle hraném dokumentu z prostředí české mediciny během 2.světové války se odehrává docela strhující příběh nad objevováním nevyhnutně důležitého penicilinu, způsoby jeho získávání i léčby pomocí něj. Současný člověk si už ani moc neumí představit, jaká to musela být doba, kdy se mnohokrát důležité informace pronášely mezi některými státy velmi pomalu a ještě i rozvoj mediciny mohl v něčem záviset od politiky. Velká poklona českým vědcům, kteří dokázali za půl druhého roku a za těžkých podmínek objevit penicilín na základě pouze jednoho článku o převratném objevu z Anglie a díky staré dostupné literatuře o plesních a houbách. Hodně zajímavé a poučné. Ovšem absolutní happyend se nekoná, po celou dobu má na hlavní dějovou linku o trpělivých vědcích a lékářích vliv nebezpečí 2.světové války, která zuří v pozadí celého příběhu... Líbil se mi způsob natočení s dokumentárním komentářem v podání Luďka Munzara a hranéno vizuálu s obsazením až na výjimky (Vlastimil Hašek) neznámými tvářemi do role vědců. Jinak jeden z mála černobílých filmů, kde jsem si opravdu říkal, že by nevadilo, kdyby byl natočen barevně. (13.07.2017)

Dle mého názoru skvělé a ukázkové spojení hraného filmu s dokumentárně-osvětovým snímkem. Musím říct, že i když se čas na filmu docela podepsal a pro rok 1963 je jeho forma trochu přežitá, napětí by se dalo často krájet a civilně podaný závěr i s nutnou vsuvkou ze současnosti z něj ještě více dělají sympatické a neobvyklé dílko. (27.07.2009)

Neodpustím si údiv nad tím, že si distributor v oficiálním textu pochvaluje skutečnost, že mezi vědce nepronikla vedoucí úloha strany, když děj filmu končí v roce 1945? Film točil dokumentarista, je to z něj cítit, teprve v závěru se polodokumentární forma přelije více do té dramatické. Ačkoliv příběh pojednává o objevování objeveného, nechybí mu napětí, dobře se drží odborných faktů a dokáže poutavě divákům přiblížit piplavou, zdlouhavou a vyčerpávající vědeckou práci. (13.10.2016)

Překvapivě dobrý film s originálním námětem. Místy sice až příliš zadrhává na detailech poplatných režimu (ředitel přemýšlí, že by si po válce zřídil firmu a na výsledcích výzkumu vydělal = hrůza), ale jinak jde o zajímavou podívanoou s pěknými obrázky plísní (toto slovní spojení je opravdu možné). K ještě vyššímu hodnocení není daleko. (16.08.2007)

Dokumentarista Jiří Lehovec si tímto snímkem odskočil k hranému filmu. Jeho dokumentární ladění je i zde přesto znát. Tím se vytrácí veškerá dramatizace příběhu o vědcích, kteří byli úspěšní i v nelehké době druhé světové války. Vlastně je to takový hraný dokument - ´záměrně archaizující vizuální styl, postavený na statických celcích, snímání objektivy s krátkou ohniskovou vzdáleností a dokumentárně laděném obraze.´ Scénář to však neměl údajně jednoduché. Dle historických informací - ´první verze scénáře vznikla ještě před rokem 1948. Kvůli připomínkám schvalovacích orgánů však musel být scénář několikrát přepracováván, než byl film konečně v roce 1962 připuštěn do výroby.´ Příběh je však na základě skutečných událostí v továrně na léky v Měcholupech u Prahy. ´Během německé okupace vyvinula skupina vědců ve zdejší továrně antibiotikum, které v té době nebylo v Čechách ještě dostupné. Výzkum probíhal v naprostém utajení, aby se případný objev nedostal k nacistům, kteří rovněž usilovali o objevení penicilinu.´ Dokumentární pojetí za použití několika málo archívních záběrů je tedy zcela na místě. Otázka je, co tehdejší cenzura připustila a co ne. Každopádně snímek slouží jako výpověď jedné události doby s absolutní absencí vedoucí úlohy komunistické strany, což je na dobu vzniku asi nejvíce překvapující. (23.10.2016)