Beze stop

Nudné a úplně zbytečně na dvě hodiny natažené drama, které nemá zrovna špatné téma a dává prostor oběma stranám, jenže mu chybí nějaký ksicht, nějaké vyznění a na ty dvě hodiny i nějaký děj. Sledujeme otce a dceru, jak žijí v lese, pak je z toho parku vyženou, žijí u nějakých lidí v domě, pak znovu zdrhnou a celé to končí tak, jak jsem předpovídal už ze začátku, takže ani k nějakému pořádnému zvratu nedojde. Tohle je téma tak na hodinu a dvacet minut. Navíc o postavách toho nic moc nevíme - Matka je mrtvá nebo je na živu? A proč se ten otec tak straní společnosti, že žije sám s dcerou v lese? Od kdy s ním takhle ta dcera v tom lese žije? Ani bůhvíjak poetické to není, spíš mi to přišlo většinu času poněkud chladné. Ale ono je to tím, že neznám motivace hlavního hrdiny, kdybych věděl, proč žije odloučen od civilizace, našel bych si k němu nějaké větší sympatie. Tohle je prostě celé takové nijaké, nějak samo si to plyne, bez hloubky a nějakých myšlenek. 2* (03.01.2020)

S třemi hvězdami jsem možná zbytečně přísný, ale na mě je tempo prostě až moc pomalé. A to nejsem nutrně příznivec dějem a akcí nabité stopáže. Jenže Beze stop je jenom popisem rutinní všednodennosti v hodně nevšedním prostředí. A taky - což je samozřejmě problém můj, nikoli problém filmu - se ideologicky zcela míjím s pojetím života v divočině. Já sice nenávidím lidi a můj sen je žít na pustém ostrově (v teple: z lesů amerického Severozápadu byla zima a mokro až do kinosálu), ale v komfortu a pohodlí. Představa celoživotního táboření ve stanu se mi ani trochu nezamlouvá a trávit čas v karavanové osadě s tamními (dobrovolnými!) vyvrženci je představa ještě děsivější. Beze stop má ovšem tři trumfy: slušnou kameru, senzační obsazení: hlavní dvojice je zahraná parádně, a to jak Ben Foster, od nějž se to tak nějak čeká, ale i mladičká Thomasin McKenzie, před níž smekám. V jejich poslední společné scéně je všechno. Paráda. A dobře napsaný scénář, který komorní příběh představuje velmi civilně, takže třeba divák tuší, že táta je válečný veterán s posttraumatickým syndromem, ale vzhledem k jeho mlčenlivosti se víc nedozvíme... A to kvituju, žádný dovysvětlování blbečkům. Takže spíš tři a půl hvězdy... ale to líné tempo mi místy prostě fakt vadilo. (21.09.2018)

Tak trochu trempské drama v duchu filmu Tohle je náš svět o tátovi a dceři, kteří žijí přírodní formou a snaží se splynout s přírodou. To už se ale nezdá lidem, kteří žijí ortodoxním životem a všemu mimo zajetý standard nerozumí a odsuzují. Američani jsou na tohle hrozní puritáni, to u nás tento film musí každému trempovi zahřát na srdíčku. Mně se to také líbilo a to nejsem tremp. Asi jsme tu v Česku daleko víc benevolentnější, než v USA. Druhá půlka filmu a momenty v komunitě se strejdou, který hrál americký trempský byly moc hezký momenty, ze kterých sršel pocit pohody a svobody. Stejně tak jako samotný závěr, který neměl chybu. Ben Foster se mi díky jeho roli v tomto filmu výrazně zaznamenal do paměti a moc se těším, až se představí coby Jan Žižka. (05.07.2019)

Téměř celý svůj život jsem naladěná na stejnou notu jako hlavní postavy filmu, takže jsem se jimi ráda nechala provázet po lesních zákoutích státu Oregon. Kdybych byla odvážnější, určitě bych vyrazila s nimi, moderní civilizaci totiž stále častěji vnímám pouze coby nutné zlo. Americká nezávislá režisérka Debra Granik vypráví mimořádně silný příběh plný zvláštní teskné poetiky, která zanechává nostalgický pocit v duši. I když si myslím, že jsem pochopila způsob uvažování a pohnutky jednání otce i dcery, přece jen mě trochu mrzí, že na konci zůstalo víc otázek než odpovědí. (75%) (20.02.2023)

Snímek Leave No Trace zaujme vyjma nádherných reálií portlandských lesů i svou nosnou myšlenkou, která se zabývá existenčními problémy a otázkou, jestli to, co je dobré pro mne, je dobré i pro mé potomstvo. Režisérka Debra Granik se s těmito atributy "popasovala" více než obratně. Ukazuje nám totiž život z obou stran, avšak činí tak bez nějakého kritizování či "nadržování" jedné nebo druhé straně. Je tedy čistě na divákovi, ke které části a zvyklostem společnosti se přikloní. Snímek rovněž nabídne skvělé herecké výkony, soundtrack, který precizně lícuje s poklidným tempem a krásné závěrečné titulky. Jen škoda té stopáže, která bohužel nabídne několik hluchých míst. Až na tento detail je Leave No Trace výbornou oddechovou záležitostí, jíž byste si neměli nechat ujít. Skvělá práce! „I don't have the same problem you have.“ (08.10.2018)