Beze stop

Za souslovím "nezávislý film" v posledních letech většinou podezřívavě hledám nějaký pravdoláskařský moralizující blábol pro salónní humanisty a naivní idealisty odtržené od reality. Ale tady jsem se spletl. Nejedná se totiž o utopické vlhké fantazie o návratu do lůna Matky Přírody a životě v souladu s ní, jak jsem se zpočátku domníval, ale o psychologicky zajímavý příběh o potřebě života mimo společnost. Ne na okraji společnosti, ale mimo společnost, to je důležité. Ovšem v dnešní době a v našem civilizačním okruhu je to takřka nemožné, to dá rozum. Ale Ben Foster to se svou dcerou zkouší stále znovu a znovu a nenechává se odradit. Dlouho mi vadilo, že scénář nevysvětluje podstatnou věc, a to proč a před čím (před jakou minulostí) Foster vlastně utíká, ale postupně jsem zjistil, že to není důležité a že je vlastně lepší, když to zůstane skryto. Film zkrátka nenabízí žádné odpovědi, protože ani neklade žádné otázky. Ale v leckterém divákovi může vzbudit určité pocity a pobídnout ho i k nějakému tomu zamyšlení, třeba nad smyslem života, vesmíru a vůbec. Například část mého Já si opět potvrdila, že by se jí asi líbilo žít na americkém severozápadě. (06.11.2022)

Otec s dcerou se vyhýbají společnosti, snaží se žít v lesích atd. Je z jeho strany košér nezačlenit ji, nedat jí jiné než vlastní vzdělání? A jak dlouho jim pevné rodinné pouto, kde mají každý jen toho druhého, vydrží? Hezká vztahovka vnímající společnost z druhé strany ale nekritizující ani jeden z dvou světů. Téměř bez zdramatizování, v poklidném vypravěčském tempu. S menším počtem postav a bez barevnosti podobného Captain Fantastic. [Cannes] (14.05.2018)

Ono je fajn, že se film nesnaží soudit, ale přeci jenom nějaká kontroverze by se sem hodila. Nemuselo by se jednat o nic výrazného, protože to by v poklidném stylu vyprávění působilo nepatřičně, ale něco mi tady chybělo. Stejně tak by neškodilo, kdyby režisérka vysvětlila, co oba hlavní hrdiny dohnalo k jejich stylu života. Náznak tu sice je, ale uvítal bych něco doslovnějšího. Nicméně to vše nic nemění na tom, že se jedná o silný příběh otce a dcery, jejichž vztah čím dál silněji ovlivňuje přesun z divočiny do civilizace. Vedle hezkého prostředí je to hlavně o hereckých výkonech. Vedle Fostera, na jehož Žižku se začínám těšit čím dál víc, vyrostla do výšin Thomasin McKenzie, která má ohromnou budoucnost. 70% (13.10.2018)

Trošku jsem tušil syndrom z války, který hlavní hrdina řeší odloučením z civilizace. Poselství filmu mě bylo jasné, ale chybělo mě větší množství zajímavějších scén. Captain Fantastic byl mnohem barvitější a divácky přívětivější. Vyprávění začíná v bodě 8 a skončí v bodě 9. Sledujeme pár dní v životě člověka, který nestojí o společnost. 55% (20.01.2019)

Captain Fantastic coby válečný veterán prchající před posttraumatickým syndromem. Nezávislé komorní drama řešící především vztah dcery a otce, ale i prázdnotu dnešní západní civilizace a její odtržení od smyslu a přírody. A především otázku svobody jedince. Velmi silný film. (30.12.2018)