Bistro

Pětice přátel, kteří se začínají vyrovnávat s tím, že už jsou dospělí, je nepříjemně ukecaná a většina z nich jsou i pořádný dacani. K ženám se chovají hnusně, mezi sebou plytce vtipkují a nevědí si rady se životem. Každý z nich má nějaký osobní příběh, ale i tohle je zklamání, protože snímek většinu linek nechá otevřených. Zbytečnost. (08.08.2015)

Vynikající s film s opravdu vypiplaným scénářem. Příběh o tom, jak parta mladých kamarádů řeší problémy životní křižovatky, na které se ocitli. Námět, který nepřináší zrovna nic originálního, ale tady ve spojení se skvělým výběrem herců, prostředí a pevnou rukou Barryho Levinsona jde ve výsledku o opravdu zajímavý kousek. Já mám navíc až nezdravou slabost pro 50. léta, takže jsem si tenle film výborně užila. (05.07.2010)

Vidět mladého Mickeyho Rourka byl pro mě skoro větší zážitek, než slyšet Martina Dejdara na Gutttenbergovi. Mladý je i Kevin Bacon, s ním jsme ale pár "mladých" filmů už viděli. Bistro je filmem reflektujícím Američany pozvolna se stavící na vlastní nohy, první generaci, která nezažila na vlastní kůži druhou světovou válku, ale dost pravděpodobně jako už fotřici rukovala do Vietnamu. Ten byl ale ještě daleko, před nimi stála leda tak Zátoka sviní a ekonomické nesnáze, věrně pronásledující jakoukoliv mladou generaci v kterékoliv době. Slušný dabing zdobí především výrazný Jiří Langmajer (Rourke). Retro hodnota je pro mě vyšší než poněkud mdlý příběh, jistě se nedá zapomenout ani na pojídání popcornu v kině. (10.01.2015)

Místy velmi osobní, nicméně docela často překvapivě nijaké. Každý si první skutečné životní patálie představuje jinak, banda přátel se s nimi pere po svém, někdy je to divákovi blízké, jindy na hony vzdálené. Tak či onak se vždycky rádi sejdou ve svém Bistru, které leckteré rány a trable zahojí.. Onu pohodovou atmosféru a po duši hladící dialogy jsem ale fakt kupodivu neviděl.. Což mě i s ohledem na velmi slušné herce mrzí!! (30.11.2011)

“We all know most marriages depend on a firm grasp of football trivia.” U tohoto snímku mi nejvíce chyběla skutečně silná dobová atmosféra, neměl jsem prostě pocit, že jsem byl skutečně přenesen na sklonek 50. let (zvláště v kontrastu s The Last Picture Show). Ovšem soundtrack byl velmi dobrý, pár pěkných aut se také našlo, dialogy byly zábavné, ač nikterak výjimečné, herci mi docela sedli (až na Mickeyho Rourka, který na mne moc nepůsobil dojmem člověka 50. let). Ve výsledku se však jedná o povedený snímeček o kamarádství, významu správného rovnání desek, důležitých životních rozhodnutích a jednom útulném dineru. (x) [viděno 8.9.2020] (10.09.2020)