Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (více)Obsahy(1)
Pod námětem a scénářem komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 najdeme poprvé jména oblíbené autorské dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák. V té době už byli oba známí jako autoři zábavných rozhlasových pořadů, právě se připravovali na osmou sezónu stále populárnějšího Divadla Járy Cimrmana, v menších rolích se objevili i na filmovém plátně, ale svoje skutečné úspěchy měli tehdy ještě před sebou. Hlavním hrdinou jejich prvního filmového příběhu je nesmělý mládenec František Koudelka (L. Sobota), který uvěří tomu, že bude mít zaručený úspěch v životě, bude-li se řídit kondiciogramem, „vědecky“ sestaveným přehledem svých šťastných i kritických dní. Až po mnoha letech se dozví, že kondiciogram, podle kterého žil, byl určen jeho jmenovci. Mezitím však zažije hodně perné chvíle a neskutečná dobrodružství… Dnes již legendární komedie je jednou z nejlepších, které byly u nás v neveselých časech normalizace natočeny. Dala velkou příležitost komikům nové generace – skutečně úspěšný filmový start zde zahájili Josef Dvořák a Luděk Sobota – ten se na dlouhá léta etabloval do rolí nesmělých až přihlouplých mládenců. Úspěchu napomohl samozřejmě i vynikající scénář, který rozvíjí kaskádu komických situací, a rovněž skvělá režie, která nevynechala jedinou příležitost rozesmát diváka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (756)
Kdybych měl být zcela upřímný, tak by bylo moji povinností přiznat, že tento film je docela velká nuda. Já upřímný být chci, takže to tímto přiznávám. Ve filmu se mi zamlouvala pouze ta pasáž, kdy Luděk Sobota prožíval svoje šťastné dny. Dále byly úžasné role Ladislava Smoljaka a Václava Lohniského. Celkově vzato film zklamal a řadím ho k těm méně povedeným klasikám našich líbezných končin. Slabé 2*. Ale alespoň obdařil naši vlast o pár kultovních hlášek. ()
Desítky známých hlášek, které se s námi ponesou ještě asi mnoho let. "Maminka Vám posílá vejce." "Koudelko, já tě sleduji už dlouho. Já se kolikrát dívám jinam, ale pořád tě vidím. Ty jsi na nejlepší cestě k Chocholouškovi!" "Tak kde je ten prďola, co tady čepuje to pivo?" Luděk Sobota ve své životní roli, která mu neuvěřitelně sedí. Gregorka bych doma nechtěla.. Československá legenda. ()
Hýk hýk Luďu úplně nesnáším, a obzvlášť v těchto letech, ale na druhou stranu je tu spousta jiných parádiček, Dr. Chocholoušek a jeho: Vy nás ale zásobujete, pane Karfík:-), Pan Karfík a jeho: Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš! a samozřejmě zřejmě slušnej oddíl STS Chvojkovice-Brod. Další nesmrtelný z dílny mistra Oldřicha, i když z druhé řady. ()
Jednoznačně nejslabší "svěrákovština" - mnoho hlášek sice zlidovělo a celkově je ve filmu mnoho skvělých momentů, které ale přebíjí dost častý pocit trapnosti, za který tvůrci vděčí hlavně Sobotovi. Tak, jak se mezi herci říká, že opilý nemůže zahrát opilého, tak zde platí, že retardovaný by neměl hrát retardovaného. Škoda. ()
První z cimrmanovských vesměs úspěšných filmů sedmdesátých a osmdesátých let minulého století přinesl již tehdy špičkovou podívanou a hned celou sérii zapamatovatelných scén a zlidovělých výroků. Výborné je i základní téma - venkovský dělník v Praze - i konfrontace prvních projevů managerské kultury (víc se o ní začalo u nás mluvit koncem šedesátých let). Stejně dobrým nápadem bylo prolnutí cimrmanů s ypsilonisty a klasickými herci. Pro mne osobně je velkým zážitkem "falešná kočička" Věra Ferbasová, jejíž tetička nepostrádá rozkošnou prvorepublikovou výstřednost, v níž cítím úsměvnou čapkovskou vlídnost všedního dne. Co proto tu také dostává iracionální víra ve vědu. Sečteno a podtrženo: crazykomedie se vším, co k tomu patří. Nezbývá mi než v úctě stanout před nesmrtelnými díly Japonce Uko Ješity, která nešlo přehlédnout. I "malá" velikost má totiž svůj nepřehlédnutelný formát. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (99)
- Petr Nárožný se do role závodníka Stanislava Volejníka náležitě vžíval a snažil se vymýšlet vlastní nápady, až tím občas lezl Ladislavu Smoljakovi na nervy. (Duoscop)
- Při scéně, kdy se snaží prodejce propagovat koupi počítače, jde vidět, jak se rameno s jeřábem zvedá do velké výšky. V druhém záběru je však vidět, jak je rameno jeřábu lehce nad zemí. (Jimmy15)
- Recenze v Rudém právu (19. 9. 1974) z pera Jiřího Hrbase mimo jiné pravila: "Od debutantů očekáváme nové, neotřelé nápady - a to zvláště v žánru tak citlivém, jako je komedie a veselohra. I filmová veselohra v socialistické kinematografii musí jít stále dopředu. Nesmí ovšem zapomínat na své společenské poslání. (...) Ale povšimněme si toho, proč nebylo nově a lépe zužitkováno inspirační dědictví a proč se tvůrci smířili s tím, že vlastně jenom oprášili starou divadelní a filmovou frašku. (...) Nové je tu pouze to, že vše je zasazeno, ale jenom vnějškově, do věku počítacích strojů. Hrdina filmu, svérázný František, kterého představuje Luděk Sobota, se vlastně v příběhu vůbec nemění. Přesně podle zákonů staré frašky pouze prochází situacemi a svou přítomností vrší i komplikuje situační komiku. (...) Komedie o tom, co zavinil počítač, nás pobavila, ale přece jenom nadále nevystačíme jenom s estrádou a jakousi formou frašky jakoby v přestávce mezi ostatním programem." (NIRO)
Reklama