Muž z prvního století

Zatímco snímek Ikarie XB-1 z následujícího roku je považován za nesmrtelnou klasiku, MUŽ tvoří dnes spíše pozapomenutou kuriozitu u krajnice filmových dějin. Z hlediska žánru science fiction si však svým významem s Ikarií v ničem nezadá. Je vlastně jediným českým filmem, který komplexně ukazuje život v daleké budoucnosti. Invence tvůrců a objem práce vložené do dekorací a triků jsou unikátní. Většinu dekorací vytvářel Jan Zázvorka, zkušený filmový architekt, který působil v českém filmu již od konce třicátých let. Dekorace jsou esencí uvažování o životním stylu v intencích estetiky bruselského Expa 1958. To, co designéři na Expu naznačovali, představil Zázvorka a jeho kolegové jako žitou skutečnost. Dopravní prostředky (nazývané škodaplány, tatralety apod.) odpovídají futuristickým prototypům padesátých let, obytný dům s proskleným tubusem výtahu vedoucím do podzemních prostor působí jako uskutečněný sen Ludwiga Miese van der Rohe. Návrhy kostýmů a další výtvarné rekvizity vytvořila Ester Krumbachová, šedá eminence filmové nové vlny šedesátých let, jež si tímto snímkem odbyla svou kinematografickou premiéru. Příbytky lidí budoucnosti jsou bohatě zdobené abstraktními plastikami a bruselskými vzory. Nikdo v tomto světě není sám – všichni jsou si blízko prostřednictvím všudypřítomných videoterminálů. Navzdory čerstvým vzpomínkám na bruselské Expo vytvořili filmoví architekti tak futuristický svět, že když publicista Ivan Soeldner navštívil natáčení, přiznal se, že raketa byla jediná z dekorací, kterou uměl nazvat. Pro běžného diváka mohl zobrazený svět představovat až estetický šok z budoucnosti. Černobílá komunální satira reprezentovaná prehistorickým čalouníkem, mužem z prvního století po sputniku, trochu zakrývá jemnější nuance scénáře. Zejména skutečnost, že v druhém plánu je kritickým dialogem se samotným vědecko-fantastickým žánrem. Literární představy o komunistické utopii byly v roce 1961 již natolik běžné, že se začalo dokonce hovořit o jejich konjunktuře. Muž z prvního století je tak velmi ranou parodií na tyto podoby zítřka. Vzpomeňme například scénu, kdy občan budoucnosti, hraný Lubomírem Lipským, krájí náruživě cibuli a svěřuje se Josefovi, že je to v této době vlastně už jediná možnost, kdy si může zabrečet. Tato kritika je spjata i s postavou chladného mimozemšťana Adama, na jehož planetě se obyvatelé "množí dělením – nebo násobením". Východiskem, a dost možná i nemilosrdným zrcadlem současného světa, se zdá být odpověď režiséra Oldřicha Lipského, který na adresu filmu poznamenal: "V mnoha utopických filmech je budoucí svět líčený přetechnizovaně a lidé v něm jako chodící kybernetické mozky. Adam je představitelem takto chápaného světa a my skrze něj polemizujeme s takovýmto názorem na budoucnost." Nemalou zásluhu na tom, že se snímek dodnes těší značné divácké pozornosti má také nepochybně famózní Miloš Kopecký v titulní roli, následovaný plejádou dalších, neméně zdatných herců. (20.02.2010)

"Zase humr!" Roztomilá satirická hříčka s neodolatelným Milošem Kopeckým (snad každé slovo, které vypustí z úst, je perla), dobře a místy velmi vtipně napsaná, trikově velice dobře zvládnutá a s opravdu úžasnou a v rámci možností uvěřitelně působící maskou Radovana Lukavského. Oldřicha Lipského ty největší věci, díky nimž ho milujeme dodnes, teprve čekaly, ale na Muže z prvního století by určitě byla škoda zapomenout. (18.02.2012)

Na tomto filme mi silno prekážali dve veci. Miloš Kopecký pôsobil ako šašo, bol ukričaný a chaotický. Mám ho oveľa radšej v jeho neskorších úlohách, aj komédiách, kde už bol vyzretejší herec. (Ako som sa dočítala, toto bola jeho prvá hlavná úloha a asi sa v nej chcel poriadne predviesť.) Druhý fakt je predstava budúcnosti – rok 508 po Sputniku vyzeral ako komunistický raj. Aj to má logické vysvetlenie, inak by súdruhovia v roku 1961 tento film nedovolili. Zhrnuté – nebavila som sa. (24.07.2023)

K čemu jsou mi vaše možnosti, když je mají všichni?! Průměrný až podprůměrný pan Josef, nenapravitelně pošramocený buržoazními přežitky, zlozvyky a předsudky, podniká na kosmické lodi ze Strakonických raketáren výlet do über-socialistického krásného nového světa 24. století, kde dostává na základě dějinné nutnosti na frak. Muže z prvního století [po Sputniku] lze snadno odmáznout jako nákladnou trikovou propagandu, jíž bez samozřejmě je a jejíž nevěrohodnost nezakryje ani dokonalá futuretro výprava, ani podivně bezzubý Miloš Kopecký, zápolící s trapnými replikami, ani stopově zastoupené jasnozřivé výstupy: 3D tisk nemovitostí, skypové konference a Vy jste taky Eva. / Ne. Karel. / Tak vy jste Eva. / Evald. Úlevu od bezkrevných postav budoucích časů jako nechápající Akademik Otomara Krejči, svazácky jednorozměrný Inženýr Vít Olmer či znásilnění vzývající Eva Anita Kajlichová, skýtají nechtěně subverzivní momenty, jako když mimozemský Adam Radovana Lukavského v honbě za vzorcem lásky milostně dotírá na (těžko říci jak autenticky) vyjukaného Miloše Kopeckého. Elektronická hudba: Zdeněk Liška. Nyní, třicet let po pádu režimu, který investoval do filmů jako tento, si můžeme bez výčitek svědomí za sympatie se zločinným zřízením přiznat, že největší lží filmu bylo sugerování hypotézy, že odporný strakonický exemplář byť na moment někam odletěl. Dlí poblíž a vzkvétá jako nikdy. Všechno zadarmo. Děti, tím jste si mě koupili. (31.01.2021)

Docela příjemný film, který selhává ve vedení příběhu a nedostatečném a neujasněném tahu na branku. Začátek mne moc bavil (kosmodrom Strakonice) a celkově je ve filmu spousta hlášek a her se slovy (podle mne vliv Macourka), navíc na tehdejší dobu poměrně slušné a nákladné triky a výprava. Kopecký se snaží, seč může, aby vykreslil v co možná nejhorších barvách všechno naše sobectví, závist, lenost a touhu po rychlém zbohatnutí a ukradených poctách... a v tom je podle mne hlavní zádrhel. Kdyby to jeho zlo bylo jako had v ráji, takový našeptávač, a pokusil se tak plíživě, pomaličku ovlivnit celou tu harmonickou a dokonalou komunitu lidí budoucnosti, kdy si nikdo nemá co závidět a všichni jsou si rovni, bylo by to o hodně zajímavější Ale pak by nešlo o komedii, ale psychologický horor. Proto se příběh pořádně nerozjíždí, možné tragédie, které by mohl muž z 1. století přivodit, jsou otupeny hned, jak začnou jen hrozit, a řešení konfliktu se vlastně odkládá, protože léčený subjekt odmítá brát antisobecin. Ale přes všechny výhrady a tu nudnou pasáž od cca 40. minuty plus některé trapné scénky, kdy už i lidem budoucnosti muselo být jasné, jaké pako to mají na skladě, se na to dobře kouká, dobře poslouchají ty hrátky se slovy a špílce a nutno uznat, že Kopecký si roli užívá. (08.05.2019)