Operation Finale
Eichmann: Strojca konečného riešenia
Režie:
Chris WeitzScénář:
Matthew OrtonKamera:
Javier AguirresarobeHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Oscar Isaac, Ben Kingsley, Mélanie Laurent, Lior Raz, Nick Kroll, Michael Aronov, Ohad Knoller, Greg Hill, Torben Liebrecht, Joe Alwyn, Greta Scacchi (více)VOD (1)
Obsahy(2)
V roce 1960 získává ředitel izraelské tajné služby Mossad informaci, že se v Buenos Aires ukrývá nacistický válečný zločinec Adolf Eichmann se svou rodinou. Eichmann je považován za architekta konečného řešení židovské otázky. Mossad získal informaci o Eichmannově pobytu od Sylvie Hermanové, židovské dívky, která se začala přáteli s Eichmannovým synem Klausem. Klaus je v kontaktu s Carlosem Fuldnerem, bývalým nacistou, který pomáhal v útěcích pohlavárů do Argentiny. Poté co je Eichmannova totožnost potvrzena pomocí fotografií, rozhodne Mossad o zahájení akce Eichmnannova zatčení. Do Argentiny je povoláno komando Mossadu pod vedením agenta Zvi Aharoniho. Členem týmu je i agent Peter Malkin, který se v minulosti neúspěšně pokoušel Eichmanna dopadnout, a Malkinova bývalá přítelkyně Dr. Hanna Elianová. Cílem operace je unést Eichmanna a převézt ho do Izraele, kde by měl být souzen za své válečné zločiny. Po seznámení s Buenos Aires se tým vydává do akce. Eichmann je zneškodněn a unesen do tajného domu Mossadu, kde se členové mise pokoušejí z Eichmanna získat podpis k souhlasu s jeho převozem do Izraele. Aharoni zkouší svou vyjednávací taktiku, ale je s jednáním neúspěšný. Peter začíná postupně vést s Eichmannem rozhovory, ve kterých se ho snaží přemluvit k podpisu, aby v Izraeli mohl sdělit pohled na události ze své pozice. Eichmann nakonec souhlasí. Pod maskou pilotů se skupina Mossadu spolu s léky ovlivněným Eichmannem vydává na letiště v Buenos Aires. Bývalí nacisté vzburcují policii a pokusí se zastavit odlet letadla. Díky Peterovi však nakonec letadlo odletí a Eichmann je před tribunálem v Izraeli odsouzen k trestu smrti. (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (121)
Vcelku příjemné obsazení, ovšem filmu škodí zejména zbytečně přestřelená stopáž a vcelku nudný děj. Takhle diváka absolutně nemá co vtáhnout do děje zbytečně natáhnutého na 2 hodiny. Eichmanna dopadnou v první půlce filmu, zbytek je už jenom o zdlouhavých dialozích, kde vítězí zejména dialogy mezi Isaacem a Kingsleym. Celkově film není zas tak špatně natočený, chybí mu ale nějaké drama a trochu větší tah na bránu. 6/10. ()
Zjednodušeně vyznívající vznik i průběh operace na to, o jak závažnou politicko-kriminální věc se jednalo. Zjednodušeně ve smyslu příliš žánrového, účelového vykreslení postav, aby se z námětu vyvedl divácky vděčný biják. Napínavý a mrazivý, jaký by měl být především, ale moc není. Náklonnost diváka si získává spíše formální uhlazeností a příjemným obsazením, než strhujícím dramatickým zážitkem. Highlightem filmu jsou komorní dialogy mezi Oscarem Isaacem a Benem Kingsleym, oběma dobře hrajícími, ale výraznější stopu na divákovi nezanechají ani oni. Přesto mě to sledovat bavilo, čekajíc, jestli se z toho nevyklube něco odvážnější a ráznější. ()
Operation Finale je film, ve kterém se dovídáte, jak proběhlo dopadení jedné z nejhorších nacistických osobností. Děj je sice hodně přikrášlen a zakčněn, ale za to se nikdy nezastaví. Jediné, k čemu mám výtku, je snaha autorů udělat z Eichmanna "krásnou" lidskou bytost, která přece taky chybuje. Je dobré si proto na konci uvědomit to hrozné číslo obětí. ()
“Pravda” je reaktívna. Rovnako ako vo filme “Zero Dark Thirty”, aj v prípade “Operation Finale”, je divák svedkom niečoho, čo mu je podsunuté, ako “pravda” jednej strany. Veľmi pochybujem, že sú informácie v tejto “story”, podané na základe relevantných faktov, no tento snímok od “Netflixu”, určite patrí medzi tie lepšie “pokusy”, ako diváka informovať o skutkovej podstate. Mňa film zaujal, bavil, hneď od začiatku, až do úplného konca. Mám rád tieto pomalé, špionážne snímky, ktoré sa všemožne snažia opierať o “históriu”. A i keď na mňa pár pasáži z pohľadu komunikácie s Eichmannom, pôsobili akosi “z cesty”, samotný príbeh, zanecháva celkom uveriteľné dojmy, čo je v tomto prípade, absolútny základ. ()
Kdyby to bylo místo zdlouhavé 120 minutové smyšlené dramatizace skutečné události raději 90 minutové historicky přesné zmapování skutečné události, výsledek by byl zaručeně lepší. Film obsahoval vše, co kvalitní filmy tohoto typu musí mít, přesto mu něco chybělo a bohužel tak není ničím jiným než lehce zapomenutelným průměrem. Historické drama mapující dopadení a unesení jedné z největších stvůr v historii lidstva bych patrně svěřil někomu kvalifikovanějšímu pro tento žánr než je režisér Prci, prci, prciček nebo Twilight ságy. Dojem rovněž nevylepšily ani dialogy, které byly patrně kompletně vymyšlené a přesto tak strašně nezajímavě napsané. 60 % ()
Galerie (38)
Zajímavosti (5)
- Izraelské lietadlo, ktoré chcú vo filme použiť na prepravu A. Eichmanna je Bristol Type 175 Britannia. (MikaelSVK)
- Adolf Eichmann je do dnešních dnů jedinou civilní osobou popravenou na území státu Izraele. Proces s Eichmannem probíhal v rozmezí 11. dubna až 15. prosince 1961, rozsudek smrti byl potvrzen 29. 5. 1962. Rozsudek smrti oběšením byl proveden 1. 6. 1962, tělo bylo spáleno a popel vysypán do moře. Proces byl přenášen přímým přenosem do celého světa a poprvé zde veřejně vystupovali přeživší z koncentračních táborů. Stal se tak přesně tím mementem, kvůli němuž byl nacista Eichmann unesen a veřejně souzen v Izraeli. (webhomeless)
- Ačkoliv tehdejší akce Mosadu na území cizího státu vyvolala značný mezinárodní poprask, je z dnešního pohledu více než pochopitelná. V roce 2006 vyšlo po otevření akt CIA najevo, že o jeho pobytu již od roku 1958 věděli nejspíše jak američané, tak Německá spolková vláda. Nebyl však zájem o jeho dopadení kvůli osobě Hanse Globkeho, jenž byl v letech 1953–1963 šéfem Úřadu spolkové vlády Konrada Adenauera a panovaly obavy, že by Eichmann odhalil nepříjemné skutečnosti o jeho přímé spolupráci s nacistickým režimem. Ta vyšla plně najevo až po jeho smrti. Eichmann měl i kontakty s KGB a cítil se v Argentině hodně sebejistě. Nohy mu podrazila až ochota poskytnout v roce 1960 zprostředkovaně interview magazínu Life. (webhomeless)
Reklama