Manželská historie

Když se rozvádí mačistický našinec s koulema, tak ta tlustá kníratá pizda, co mu už hezkých pár let permanentně ječivě pičuje u fotbalu, odmítá kupovat lahváče a vůbec mu tak nějak globálně otravuje život (jasně zřejmé odcizení vinou manželky), nejdříve dostane pořádnou pumelici do zubů. To má ryze praktický důvod, protože „fofvovový fávník“ se dá klidně vyložit i jako „fosforový trávník“, tudíž si ty feminizované barakundy v advokátní kanceláři Nemrdalová, Žluklá, Lesbianová & partnerky budou myslet, že ji akorát tak jebe, čili jen kapku zrezlá vytuněná felicie, pořízena v záchvatech citu tak před jejími čtyřiceti kily nad limit lehce manipulovatelného pytle cementu, zůstane hladce v péči pána tvorstva. Fakany ať si klidně nechá a půjčuje mu je, jen když vypadne Eurosport nebo v ligové přestávce. To takový přiteplený ňujorský yntelechtuán je dost v prdeli a o hladkém rozvodu si může nechat akorát tak zdát! Doma má totiž přeemancipovanou krávu v krizi heideggerovské ontologie (čti „předpřechodové srůstání stydkých pysků“), která se, ač již bez kundy, prostě nedokáže povznést nad nějaké to občasné nevinné vyprcání dosud funkční kulisové asistentky, a dá to chudákovi pěkně sežrat. A nejen jemu, taky přihlížejícím! A to zejména tím, že místo Xanaxem řeší své pičoidní mindráky a krizi identity ubíjejícími filipikami s kýmkoliv, na koho narazí, zejména o niterných pocitech zhrzené samice, věčném utlačování femininní přirozenosti tím odporným maskulinním egem, vnitřních dilematech mezi plotnovým mateřstvím a touhou pustit si ještě kundu na špacír, než jí skončí záruka, nebo o nutnosti emancipačního potírání zkurvených šovinistů. A přitom ta její buznička s trochou másla na hlavě jen tak pudlíkuje kolem, štěká na povel a dělá agility. No, patrně to bude dost autobiografické. Tenhle latentní homointelektuál Noah si asi neuměl říct „no a“, když ho kopla do prdele ta jeho obskurně odporná obluda J. J. Leighová, a rozhodl se vycákat své frustrace na publikum plagiátorskou Vypelichanou kočkou na rozpálené plechové střeše rezivějící tramvaje do stanice touha. Rozhodně skvěle zahrané, v některých momentech i docela silné, ovšem jako celek to působí jako impotentní Woody Alen, kterému vykastrovali cynismus, nadhled a sysel pro tumor, a zbylo jen rádoby yntelechtiuální sci-fi žvanění do sebe zahleněných nesoudných pičusů se zjevnou poruchou komunikace a racionality. Ale nepochybuji, že se v tom pár submisivních oslizlů dokonale shlédne a celý hřad hospodyněk za zenitem u toho žehličkou připálí své džambobombarďáky. Každopádně opravdovému vztahovému peklu s neméně slizkým a skvěle hrajícím Adamem Řidičem to nesahá ani po Baumbacha. (30.12.2019)

Uznávam, že je to film, ktorý môže zaujať množstvo divákov. Myslím, že je aj dobre nakrútený a v jednotlivých prípadoch dobre zahraný. Takže jediným problémom a súčasne aj odôvodnením pomerne nízkeho hodnotenia je, že ma to zdĺhavé pseudopsychologické rýpanie sa vo vzájomnom vzťahu nebavilo, dokonca až nezaujímalo. A keďže som sa dočítal, že predstavitelia hlavných úloh využili vlastné skúsenosti z rozvodov, potvrdilo mi to iba všeobecnú chorobu väčšiny "celebrít", že ich okolie nemá inú starosť, ako trochu žiť aj ich životom. (08.05.2023)

"Zamilovala jsem se do něj dvě vteřiny po tom, co jsem ho poprvé viděla. A nikdy ho nepřestanu milovat, i když už to vůbec nemá smysl." Manželská historie zaujme diváka zejména díky kvalitně napsanému scénáři a civilním hereckým výkonům Adama Drivera a Scarlett Johansson, kterým ve vedlejším rolí stejně přesvědčivým způsobem sekundují Laura Dern, Alan Alda a Ray Liotta. Snímek autentickým způsobem zobrazuje rozklad manželství a nabízí pohled na danou věc z obou stran, přičemž ani jedna z nich není zobrazena vyloženě jako ta špatná či dobrá. Přátelská tolerance se pozvolna střídá s ostrými hádkami, aby posléze došlo ke smíru, který by mohl být opět narušen a tak to jde dokola. Oba hlavní hrdinové mají své klady, ale i zápory - jsou zkrátka lidé - takže člověk během právního řízení fandí oběma zároveň. Monolog Nicole při prvním setkání s právničkou, hádka advokátů u soudu a čtení dopisu/ů mi budou ještě nějakou dobu rezonovat v hlavě - velice silné a herecky přesvědčivě zahrané scény. Vedle dramatické linie se našel prostor i pro humorně laděné scény, o které se postarala především rodina Nicole, takže film ve výsledku nevyzněl tak depresivním dojmem, za což jsem rád. (03.02.2020)

Nuuu, ve Válce Roseových jsem fandila Douglasovi a ani zde nejsem výjimkou. Ačkoli se film snažil ukazovat nestrannost, nakonec jsem fandila Adamovi, neboť Scarlett mi byla neskutečně protivná. A jak už tu někdo napsal, měla příšerný iritující účes. Manželská historie je skvělou známkou toho, do jakých absurdismů může spor přejít. Válka právníků je pak často válkou jejich ega. Věřím, že ČR je ještě daleko za Amerikou a jejich doslova nechutnou právnicko-žalobní praxí. Nezbývá než doufat, že jim to za ty prachy stálo. Z filmu se mi nejvíc líbila věta starého pana advokáta, který byl pravděpodobně jedinou žijící bytostí v tomto filmu: "Pro vás hraje čas. Bude růst a bude mít vlastní názory." Každopádně to protivné ukňourané děcko bylo hřebíčkem do rakve, abych jinak zajímavý motiv hodnotila průměrem. Jo a někdo by měl zakázat hercům zpívat. (01.12.2020)

Biják plný emocí, který ze mě paradoxně nedokázal vyvolat téměř žádnou. Neživotný sled scén, kdy se k sobě hlavní představitelé (až na jednu zbytečně vypjatou scénu), chovají v podstatě korektně, což tzv. "skutečný život" připomíná ze všeho nejmíň. Za Alana Aldu, kterého jsem mohl zase po letech vidět hrát, ale dík. (14.11.2023)