King Skate

Zřejmě jsem letos neviděl film s takovou živelnou energií (blízko k němu ovšem má, také tematicky, Léto). Osmdesátiminutová testosteronová jízda bez zpomalování (malá proměnlivost tempa ovšem při střízlivé stopáži nikdy nezačne být únavná). Na konci uvěříte, že absolutním vyjádřením svobody v nesvobodných časech byla jízda na skejtu. Režijně, resp. dramaturgicky jde (stejně jako hudebně) o dost punkovou záležitost, která sice sem tam zaměří pozornost na určité téma, ale žádnou pevnější strukturu, díky níž byste dostali ucelený přehled o skejtování za socialismu, nemá. Hlavní je zakusit pocit volnosti. Díky charismatickým skejťákům a mixu bravurně sestříhaných archivních záběrů (skvělé jsou kontrasty necenzurovaných amatérských záběrů a koženého oficiálního pohledu na věc) a téměř neutichající hudby, to je velmi snadné i pro člověka, který nemá rád pivo, na skejtu stál poprvé a naposledy cca v pěti letech a příčí se mu, když je ženám přidělována role pohledných pasivních zpestření mužských aktivit. Za to, že jsem díky filmu objevil písničku Superden, tvůrcům děkuji a zároveň je nenávidím, protože to už z hlavy nedostanu. 80% (07.09.2018)

I přes skromnou délku se to v polovině už začíná docela dost opakovat a trochu se ze zajímavého dokumentu o cvocích na kolečkách stáčí k home videu, ale zlom k širšímu záběru na punk době navzdory, a na feel good vzpomínání na nespoutané a nadržené mládí to celé zachrání a posune o level výš. A hvězdu nahoru přidám za hudební podkres. Protože tohle jde přímo do srdíčka. 9/10 (07.11.2020)

Hodně jsem se na to těšil, takový téma má obrovskej potenciál. Přišlo mi ale, že se celej tvůrčí proces tak trochu schoval za to, co bylo řečeno delegací před premiérou: "Tuhle partu je hrozně těžký ukočírovat, jsou fakt crazy.". Takže to vypadá, jako kdyby se úplně rezignovalo na jakejkoliv pokus o koherentnější scénář, spíš tu jsou takový dost solitérní příběhy (formou "mluvících hlav") o tom, jaký to tehdy bylo fakt mejdlo. Hodně se o tý párty žvaní, ale ten feeling z toho nedostaneš. Srovnání s Tohle není Kalifornie se prostě nejde ubránit. King Skate se to bohužel nesnaží dělat jinak, ale úplně stejně. S tim, že je slabší snad ve všem. Nemá ucelenější příběh, nemá žádnej vývoj (vzpomínky na konci jsou úplně stejný jako na začátku, takže akorát víc nudí), nezabrousí víc do komunity nebo jejich osobních vztahů (mohl to vyprávět kdejakej strejc), nemá zrovna moc pestrý archivní záběry a i zasazení do tý doby je jen hodně letmý. Jediný plus tak asi může být, že je to prostě naše, no =). Bylo to jen #docelaDobrý #aleNicVíc #mffkv (65%) (06.07.2018)

Stárnoucí boomers vzpomínají na to, jaké to bylo být mladý. Zkoumání kontextu se omezuje na prosté konstatování, že se těžko sháněl materiál. Silné osobní příběhy chybí. Prostě jen pár pánů vypráví, jak si na desky nabili kolečka z bruslí a blbli a bylo to fajn. Existují dokumenty, které dokážou diváka vtáhnout, i když mu téma moc neříká, ale tenhle to není. Skateboarding je mi docela ukradený a tohle byla prostě nuda. (11.04.2020)

Usmevné sledovanie, dnes už vyslúžilých 50. a 60.tníkov, ktorým svietia pri akejkoľvek zmienke o skate očká ako malým chlapcom. V tom najlepšom slovazmysle...okrajovo sa rieši aj punk, graffiti a pochopiteľne socializmus ako taký. Do toho tu máme plno čiernobielych retro záberov a do toho nám hrá československá, prevažne alternatívna hudba, ktorú som nikdy v živote nepočul. Je to veľmi milý dokument, aj /alebo hlavne aj/ pre tých, ktorí poznajú z celého skateboardového sveta akurát tak meno Tony Hawk, lebo kedysi dávno hrali pro skatera :) (20.01.2021)