Scénář:
Alejandro Fernández AlmendrasKamera:
Inti BrionesHrají:
Jiří Mádl, Elizaveta Maximová, Marika Šoposká, Jiří Štrébl, Sarah Haváčová, Ondřej Malý, Jana Zenáhlíková, Adam Vacula, Danica Jurčová, Jaroslav Slánský (více)Obsahy(1)
Svět Petra (Jiří Mádl), mladého ředitele oblastního divadla, se začne rozpadat poté, co se rozhodne zrealizovat svůj sen, ambiciózní adaptaci Euripidova klasického dramatu o Faidře. Během zkoušek přijde o dva hlavní protagonisty a město mu vyhrožuje krácením rozpočtu kvůli politickému obsahu jeho adaptace. Petr se zamiluje do hlavní herečky Karolíny (Elizaveta Maximová). Napětí doma se stupňuje. Petr se rodinného života příliš neúčastní ani jako manžel, ani jako otec. Krátce před premiérou ho obě ženy opouští. Jeho žena (Marika Šoposká) už toho má dost a Karolína prostě zmizí. Petr se na poslední chvíli snaží zachránit své dílo, ale hra je fiasko. Zničený začne lepit dohromady střípky svého rozbitého života. Ale není na to už pozdě? (Pilot Film)
(více)Videa (2)
Recenze (56)
Hm, takže další film z cyklu "hrajeme si na umění"... Zpočátku to vypadalo na film s tématem Sofiiny volby mezi prací a rodinou (tudíž motiv podobný skvělému Kieslowskému Amatérovi), takže jsem do toho chvíli nějaké naděje vkládal, ale Almendras z toho všeho nakonec udělal jen prachobyčejný příběh o milostném trojlístku. Navíc bez psychologie postav, bez emocí a s banálními dialogy... Má to sice slušnou kameru, ale kruci... proč je 4:3? Proč je to černobílé? Aby to vypadalo jako umění? Sorry, ale v tomhle podání, kdy to je pouze jen banální drama s banálními dialogy, to bude divákům akorát tak pro smích. I těm náročnějším. Navíc to má i špatné herecké výkony, kde všechny postavy jednají naprosto bezemočně a když už někdo nějak emoce projeví, je to tak uvěřitelné asi jako emoce Ramby ve Vlastnících (chápej směšné). I ten scénář je divný, sice odněkud někam jde a někde taky skončí (ačkoli kvůli absenci psychologie postav jsem nechápal proč), ale chvílemi jsem pochyboval o tom, v jaké době se film odehrává - jednu chvíli ředitel divadla Mádlovi říká, že se na tu jeho hru přijdou podívat nějací jeho "přátelé", kteří divadlu neholdují a strhají mu to a nebo mu řekne, že v té hře viděl v postavách satirickou personifikaci na vedoucí divadla a Mádl to musí přepsat, aby nikoho z vedení neurazil - což je jak za komunismu - a o deset minut později tam mluví o Tidneru apod., takže se to odehrává v současnosti, jen to je prostě divně napsané... A nějaké silné scény tam taky nejsou, ačkoli se o ně Almendras snaží (btw, proč Chillský režisér zničehonic natočí film v Česku a s českými herci? se sem zrovna přestěhoval?), ale prostě mu to nefunguje. Spíš je to nuda a přiznám se, že po hodině filmu jsem asi na deset minut usnul a když jsem se probral, tak jsem si těch 10 minut vrátil zpátky a zjistil, že jsem vůbec o nic nepřišel... Hodně slabé 2* dávám snad jenom za kameru a za snahu. Ale nezaručuji, že to někdy v budoucnu neodeberu hvězdičku, ten film je totiž dost špatný. Co mi vlastně chtěl říct? Že láska a sex jsou úzce propojené pojmy? Aha, no... Paráda, revoluční myšlenka... Slabé 2* ()
Byť se film tváří jako "artová" záležitost (4:3, černobílý), svými kvalitami (špatně napsané/nepřesvědčivé zahrané postavy, dialogy, které se nedají poslouchat, hudba zcela mimo atd.) připomíná spíše nepovedenou televizní inscenaci. Příliš nerozumím tomu, proč zrovna tohle chce někdo posílat do kina. ()
Černobílý obraz formátu 4:3 je pěkný (ostatně ke konci už jsem měl dojem, že kameraman byl jediný, kdo věděl, co dělá). Jenže je tu jen banální příběh manželské krize a nevěry, navíc podaný pro mne hodně nevěrohodně (což je kritika scénáře, nikoli herců). A ta klasická hudba (Šostakovič a spol.) mě po půl hodině už docela štvala. Možná jsem pořád čekal nějakou myšlenku, která tomu celému dá nějaký smysl. No, nedočkal jsem se. ()
Hodně slabé ve svém sdělení, na druhou stranu je Hra jedním z mála českých počinů, kterým se daří věrohodně zobrazovat vztahové peripetie a dokonce jsou tam konflikty sehrány bez tradičního přehrávání. S celkovou stylizací nemám žádný problém, černobílý formát tomu rozhodně sluší mnohem víc než ty nezdařilé barvy, které naše kinematografie většinou produkuje. Celková výstavba děje pak jasně kopíruje prvky tradičního divadelního dramatu od expozice až po katarzi. Jednotlivé části jsou od sebe rozděleny scénou přelepování plakátu v divadelní vitríně. Celku pak vévodí hudební doprovod, který napomáhá spojovat realitu s divadelním prostředním. Vtipné jsou pak scény, kdy divadelní děj glosuje události z Petrova civilního života. Mít to nějakou významnou myšlenku a chytřejší scénář, možná bych na konci i tleskal ve stoje. Tohle ale glosuje i jedna z postav, která naráží na snahu o vytvoření komplexního a náročnějšího díla slovy "a ono je něco náročnějšího než vášeň a láska?" ()
Dnes je tu trend čiernobielych filmov, ktorý mi absolútne nevyhovuje. Všetci sa bez farby začíname tváriť, že to je ultra umelecké. Ja som radšej, keď sa využívajú moderné prostriedky, ktoré máme k dispozícii. A najmä v tomto prípade by farba neuškodila, minimálne by sme videli tie herečky v plnej kráse a nie, že tam splývali s nábytkom. Takisto mi nepríde umelecké, že sa Mádl oblizuje a šuká s Maximovou vyslovene ako v nejakom porne, ani náznak romantiky tam nebol a tie scény boli úmyselne a umelo naťahované. Asi si to vyžiadal sám Mádl, iný dôvod nevidím. Veľmi zlou voľbou bola aj hudba, to boli nejaké zlomené husle alebo sám huslista bol zlomený. ()
Reklama