Režie:
Josef MachKamera:
Karol KrškaHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
Heda Melicherová, Martin Ťapák, Július Pántik, Magdaléna Balíková-Dziaková, Margita Dalmadyová-Skyvová, Karol L. Zachar, Gustáv Valach, Rudolf Bachlet (více)Obsahy(1)
Hudobno-tanečný film, ktorý oslavuje ľudovo - umeleckú tvorivosť slovenského národa. Príbeh o objavovaní mladých ľudí z rôznych krajov Slovenska, ktorí sa stávajú členmi profesionálneho kolektívu v súbore ľudových piesní a tancov. Prvý slovenský farebný film. V hlavných úlohách vystupujú zakladajúci členovia súborov SĽUKu a Lúčnice.
Film mapuje folklór Slovenska a je oslavou jeho tradičnej tvorivosti. Za príbehom mladej lásky Verony a Martina sa odvíja i prvé nadšenie povojnovej generácie a jej príklon k ľudovému umeniu.
(STV)
Recenze (43)
Po práci duševný odpočinok! 1) Organické propojení lidových a budovatelských písní je obdivuhodné stejně jako taneční, hudební i pěvecké výkony protagonistů ze SLUKu a Lúčnice. Zejména závěrečný industriální tanec doporučuji ctěné pozornosti. 2) Pěkní tanečníci činí tento quasi muzikál atraktivnějším. 3) Dnešnímu divákovi film poskytne i zajímavé povyražení - jak použitým dabingem (kdo film sledoval, ví, o čem mluvím), tak i roztomilými cimrmanoidními dialogy. 4) A kdyby nic jiného, tak můžete obdivovat krásu slovenských Tater a vpravdě nádherné lidové písničky. ()
"A nechceš aj hory prenášať?" "Aj to sa dá, keď človek chce." Na Slovensku také farebně aneb jak vznikl budovatelský folklór!! :o) Lahůdka pro fajnšmerky lidových písní a tanců. Hodně barev a budovatelského nadšení. Od začátku je patrné, na co je zaostřeno. Snímek má velkou výpovědní hodnotu právě díky době vzniku a jak byl koncipován. Je to natolik čitelné, že si to každý bez potíží přebere. Ovšem mládež jednoucí slovenskou krajinou na traktoru a zpívající k tomu budovatelské folklórní písně, to povyšuje první farebný film na skvělou komedii!! :o) ()
Keď si už nejaký film zaslúži byť prvý tuzemský farebný film, tak nech je to ten, ktorý zobrazuje našu dlhoročnú tradíciu - folklór. Naozaj veľmi zaujímavý námet a spracovanie. Slováci si význam muzikál však vyložili naozaj po svojom. Pokiaľ v tradičných muzikáloch je často vo všetkých pesničkách prerozprávaný dej, tu to bola len pekne naaranžovaná prehliadka ľudových pesničiek a tancov spojených do jedného príbehu a kde-tu sa objavila tá pravá muzikálová. Inak je príbeh naozaj primitívny, na humore sa pousmejú už asi len naše staré mamičky a babičky, ale myšlienka bola milá a vtedy to určite zaručene fungovalo. Navyše aj poniektorí herci boli drevení ako obyčajní horskí junáci a snaha hercov o hranie na hudobnom nástroji bola miestami až komická. A nakoniec aj hodnotenie je vďaka historickej a obsahovej dôležitosti mierne nadhodnotené. 60%. ()
Ľaľa - muzikáľ! A akýže, aký - nô predsa taký - írečitý! Asi najvydarenejší propagandistický film 50. rokov. Pretože na budovanie monštruóznych stavieb socializmu - oceliarní, železiarní, betonárok a mamutích hydrocentrál vábi príbehom lásky prostého bodrého chlapa z hôr s veľkou dušou k spolurodáčke, ktorá sa vydala hľadať šťastie z hôr do studnice folklóru do Bratislavy. Na rozlúčku nechala nápadníkovi odkaz v podobe veľkého vtáčieho pera. Ten si ho zastrčí za klobúk a fujas Matias do Bratislavy! Tam v nádherných interiéroch Rusovského kaštieľa nájde frajerku v zápale ľudovoumeleckej práce. Dejú sa tam doslova zázraky: za každými dverami iná tancujúca, spievajúca či hudobná družina. A aj iné divy vidno: z maliara-natierača, traktoristky i poštárky sa stávajú rozradosteno ujúkajúce, spievajúce a tancujúce súčasti folklórnych kolektívov. A taký je celý film. Hoci má zdanlivo nejaké postavy - hlavnou postavou je ľud, národ, v rôznych formách a variáciách. Tu radno podotknúť, že tance i kroje sú jednoducho skvelé, piesne tiež, ľudovky sa miešajú s komunistickými kolektivistickými agitkami, ktoré skvostne otextoval básnik Vojtech Mihálik. Nuž a záverečný symbolický tanec v krojoch v pozadí gigantických úspechov socialistického stavebníctva jednoducho nemá chybu! 5 hviezd z piatich! ()
Když do svého hodnocení vměstnám veškerý respekt ke krásným obrazům přírody, dobovým krojům, tradicím, folklóru, a hlavně k životnímu elánu postarší mládeže ze slovenské dědiny padesátých let, vyčerpám vlastně vše, co jsem si z filmu vzal. Mnoho písní, nadšení a budovatelských symbolů. Ve slovenskému filmu hojně zobrazovaný folklor je tentokrát zarudlý. Daleko raději mam samostatnou tvorbu Martina Ťapáka, či Karola L. Zachara. ()
Galerie (2)
Photo © CS Film
Zajímavosti (19)
- Rodná zem vzniká 20 let po etnografickém dokumentu Zem spieva (1933). (NinadeL)
- V snímke vystupoval hymnický ženský zbor Naša rodná zem. (Biopler)
- Film si zakladá na ospevovaní práce, podľa vtedajšieho chápania hlavný zdroj ľudového umenia. Nové piesne sa rodia pri práci, ako je tomu v prípade družstevníkov či drevorubačov. (Biopler)
Reklama