Die Söhne der großen Bärin
The Sons of Great Bear
Synovia Veľkej medvedice
Režie:
Josef MachKamera:
Jaroslav TuzarHrají:
Gojko Mitić, Jiří Vršťala, Rolf Römer, Jozef Majerčík, Jozef Adamovič, Martin Ťapák, Milan Jablonský, Hans Hardt-Hardtloff, Gerhard Rachold, Hannjo Hasse (více)Obsahy(1)
V krčmě pevnosti Fort Smith je bělochem zvaným Red Fox zákeřně zabit starý a opilý indián Mattotaupa, protože nechtěl prozradit indiánské naleziště zlata. Jeho syn Tokei-ihto se vrací ke kmeni Synů Velké medvědice. Po dvou letech je tento kmen téměř poslední, který ještě nebyl postupující bělošskou civilizací podroben. Při přepadení kolony se zbraněmi padne Tokei-ihtovi do rukou i dcera majora Smithe Cate. Odvede ji sám do pevnosti a chce vykouřit s majorem dýmku míru, ale je uvítán střelbou, a tak pevnost přepadne a zvítězí. Brzy je k němu vyslán zrádný Red Fox jako vyjednavač a Tokei-ihto je po příchodu do pevnosti na vyjednávání o míru zákeřně uvězněn a jeho kmen se musí skrývat. S pomocí poctivého Adamse se však Tokei-ihtovi nakonec podaří z pevnosti uprchnout. Chce svůj kmen odvést do Kanady, kde zatím jsou pro indiány lepší podmínky k životu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (50)
Problém těchhle filmů je, že v nich jsou všichni nesympatičtí. Ženský vypadaj jak chlapi a chlapi vypadaj jak dementi. Celou dobu má člověk pocit, že kouká na nějakou amatérskou kameru nějakých šašků, co si o víkendech za městem hrajou na indiány a komboje. Gojko prostě není Pierre a je to nuda. ()
První východoněmecký western za spoluúčasti českého režiséra Josefa Macha. Vždy mě rozesmávaly tanečky kolem táborového ohně, jako by je nastudoval Štěpán Koníček pro Bejvávalo. Zároveň ta dixilendová hudba. Gojko Mitič byl v pozdějších letech hvězdou, ve westernech se objevil i Dean Reed /před Iglesiasem nejprodávenější zpěvák v Jižní Americe/ s Vaškem Neckářem. Než Reeda utopila v Berlínských jezerech STASI .., ale to jiná záležitost. Nebo Rolf Hoppe se svými zápornými rolemi? V ruce bejčák, kam se hrabe John Belushi v Blues Brothers. ()
Nikde není ani zmínka, že film byl natočen podle stejnojmenného románu od Liselotte Welskopfové-Henrichové, který mi ale připadal docela zajímavý. Už v dětství semi líbila myšlenka, že chtěli-li Indiáni přežít, museli si najít na jednu stranu novou zemi (Kanadu), ale taky začít žít po bělošsku, na konci knihy se řeší, že budou chovat strakaté bizony a pěstovat obilí, což je něco jako kukuřice. Svobodně a na svém. Fil je ovšem jenom splácanina s vlezle politickým podtextem (viz. Tosimova replika) a několika zajímavými čskými tvářemi na čele s padoucehm Jiřím Vršťalou (pokud vím, žil převážně v NDR) a ještě větší bombou je indiánský náčelník v provedení slovenského herce Jozefa Adamoviče. JInak je to ale fraška, která mně připomněla zejména v závěru americkou parodii a la Žhavé výstřely 2. Že se ve filmu často používá jedna akce, nasnímaná z různých stran a pak se použije víckrát je dost běžné (mistrovsky je to využito ve filmu Tora! Tora! Tora§, ale tady je tentýž záběr (sestřelení jednoho ze dvou jezdců na koních) použit v krátké době dvakrát ze stejné kamery. Vinnetou od zlých západních imperialistů a revanšistů má dodnes svůj půvab, o hudební složce ani nemluvě. Tady ovšem se ovšem východoněmečtí soudruzi (přes "našeho" režiséra) snažili podle linie nadiktované v Moskvě i v tomhle směru dohnat a předehant a dopadli, jako onen závodní cyklista, který se "žene" sám a myslí si, že je v úniku, ale přitom mu ani nepřišlo na mysl, že peloton je dáááleko před ním a on ho nevidí. ()
Rok 1966. Klasická indiánka z produkce DEFA, ve kterých absolutně chybí alespoň náznak nějaké scénaristické a režisérské kreativity, s absencí zábavných momentů a postaviček, které nechyběly v mayovkách či např italských westernech. Jednoduchá (a nudná) linie příběhu a v některých pasážích hrozná hudba, která mi byla až nepříjemná, a kromě Gojka Mitiče, kterému nelze upřít to pravé charisma indiánského hrdiny a možná dalších dvou až tří herců nelze pochválit ani tuto stránku. Některé role (i ty ne úplně nepodstatné) snad tvůrci obsadili místními jugoslávskými osadníky z hor, kde se točilo. ()
V zásadě jediné, co se povedlo, je chladně dominantní obličej G. Mitiče a jeho sugestivní hruď, jinak se jedná o značně nepřesvědčivé dílko, jež působí, že bylo vytvářeno ve spěchu, amatérsky, a ještě navíc co možná nejrychleji to bylo možné. Snímek samozřejmě zachovává proslulou atmosféru východoevropských westernů a jejich přezdobené, čisté a hrdé indiány a dobové proradné kapitalisty prahnoucí po zlatě a půdě, ale jinak spíše rozesmívá nenavazujícím střihem, neladící hudbou, nepromyšleným scénářem, marnými hereckými výkony a strojenými dialogy. ()
Na film som sa tešil, pred ním som totiž prečítal šesť kníh pod názvom Synovia Veľkej medvedice. Knihy boli výborné, ale film nestojí za zmienku. Otras. :( ()
První film ze série východoněmeckých indiánek s Gojko Mitičem nasazuje laťku, kterou se podle mého názoru z pozdějších filmů podařilo překonat jen filmu Náčelník Velký had. Scénář je každopádně velice slabý, akční scény toporné, ale Vršťala coby záporák je OK. ()
Film legendárního jména, neboť u zedníků, nepovede-li se vám malta, často o něm uslyšíte: "Znáš film Synové Velké medvědice? Tak tohle je ho**o Velký medvědice!" Film samotný bohužel není o mnoho kvalitnější. ()
Tam, kde selhal Vinnetou byl Gojko mitič, představitel Indiánů druhé třídy. Na svém kontě má plno filmů, tento patří k těm zdařilejším. ()
O nič to nie je horšie ako winnetouovky. ()