Mandolína kapitána Corelliho

Průměrná romance, na které mě nejvíce zaujalo překrásné prostředí, do kterého je příběh zasazen. Myslím, že hodnocení, které zde na csfd snímek má je naprosto odpovídající. Z herců mě nejvíce zaujal legendární John Hurt v roli otce. Ostatní herci odvádějí své standartní výkony, ale nic čím by se mi nějak vryli do paměti nepředvedli. Nebojím se říct, že tohle je nejslabší snímek jaký John Madden natočil. Bohužel jsem už jen s ohledem na obsazení a režii čekal mnohem víc! Slabší tři hvězdičky, ale co vím jistě, že podruhé už bych to vidět nemusel... (01.01.2009)

Velice povedený film okořeněný krásnými záběry ostrova. Jako u většiny amerických (i když tady šlo o koprodukci, USA měly zjevně hlavní slovo) filmů o 2. světové válce v Evropě, i tady se dá najít spousta historicko-technických nesrovnalostí a nepravděpodobností, ale film je i tak výborný. Mandolína kapitína Corelliho ale spadá do té nezařaditelné kategorie mezi 3 a 4 hvězdičkami - kde tři jsou příliš málo a čtyři mnoho. Takže nebuďte udiveni, když moje hodnocení filmu bude každou chvíli kolísat. :-) A určitě si brzy půjčím knižní předlohu. (02.02.2008)

„Starosta vám odkazuje, že ak neviete, čo znamená ´choďte do riti´, máte ísť dnu a my vám to vysvetlíme.“ Magický realizmus je fascinujúci literárny žáner, ale nedá sa povedať, že by som z neho bol totálne paf. No Mandolína kapitána Corelliho je jedným z najsilnejších románov, aké som kedy čítal. Nech už Weinsteinovci dali dokopy akokoľvek ambiciózny tím (režisér fenomenálneho Zamilovaného Shakespearea, v tej dobe megapopulárny Nicolas Cage, renomovaná literárna predloha...), nemali šancu a de Bernièresov úžasný, rozmerný a magickými detailmi prestúpený (veľko)román sa sfilmovať NEDÁ. V lepšom prípade sa o to môžete pokúsiť, ale to je všetko. Po vizuálnej stránke sa nákladná koprodukčná snímka hrdí báječnou výpravou rozkvitnutého gréckeho ostrovčeka, ktorého akoby sa netýkalo vojnové peklo. S hercami je to horšie, Cage je príšerný (nedokáže ani dôveryhodne preniesť trápne vety typu „Slečna, v čase vojny musíme byť vďačný aj za kúsky pokoja.“), Bale o ničom a na Penelope Cruz sa už ani len dobre nepozerá, nieto aby bola talentovaná. Našťastie, menej známe tváre (Hurt, Papas, Maggio) nám umožňujú sústrediť sa na to, čo je dôležitejšie: tragický príbeh veľkých rozmerov. Láska, odvaha, hrdosť, česť, zbabelci, vojnové zverstvá. Aby sa však celé toto ambiciózne monštrum zaplatilo, pôsobí dojmom, že producenti režiséra počas nakrúcania výrazne ovplyvňovali a radili mu, ako má čo nakrúcať, prípadne čo vyškrtnúť zo scenára (napr. knižné finále) a napísať to inak. Podľa toho výsledok bohužiaľ vyzerá. Akosi čudne ba až matne, nemastne, niektoré scény hravo naznačia, do akých parádnych oblastí tvorcovia chceli ísť (kapitulácia úradu), ale hneď nasledujúca, neobyčajne prízemne školácka scénka to okamžite pokazí. Kino Považan NMnV 2002 (12.12.2004)

Jsou režiséři, kteří mají v rukou cit pro romantiku a válku. Např. Anthony Minghella a jeho nádherný Návrat do Could Mountain či Zwickova Legenda o vášni. Ti, kteří nejsou těmito city obdařeni by měli přejít na jiné téma a nechat to na někom jiném, typickým příkladem je Bayův Pearl Harbor. Správné skloubení válečných a romantických sekvencí je dle mého názoru obtížné a bohužel nemohu prohlásit, že Mandolína kapitána Corelliho je výjimkou. Kouká se sice na ní hezky, vcelku solidní atmosféra a pěkné exteriéry, ale ta skladba lásky a války tu u mě nějak nefunguje bohužel. (15.07.2011)

Patnáct minut je to bezvadný válečný film a scéna s popravou je parádní, ale všechno předtím a potom je nekoukatelná posraná romance, kterých je dvanáct do tuctu a dokonce lépe natočených. Prkenný Cage tomu také věru nepomohl, a tak jsem z Mandolíny byl vyloženě zklamaný, ač jsem měl před projekcí jistá očekávání. 30% (20.07.2017)