Zazie dans le métro
Zazie nel metrò
Zazie in the Underground
Zazie v metre
Režie:
Louis MalleKamera:
Henri RaichiHrají:
Catherine Demongeot, Philippe Noiret, Hubert Deschamps, Carla Marlier, Annie Fratellini, Vittorio Caprioli, Jacques Dufilho, Yvonne Clech (více)Obsahy(1)
Holčička Zazie přijíždí poprvé do Paříže a má jedno přání, tak veliké jak dokážou být jedině dětská přání, vidět pařížské metro. Jejím průvodcem a ochráncem při jejím pařížském pobytu je strýc Gabriel, který ji seznámí se svými přáteli, k nimž se malá Zazie chová s otevřeností a půvabem sobě vlastním. Takže, hurá do metra! Ale metro je zavřené, protože zaměstnanci stávkují a Zazie musí tedy vzít za vděk taxíkem Charlese, Gabrielova kamaráda. Ráno čeká strýce Gabriela nemilé překvapení: Zazie si vyšla poznat Paříž. A spolu s ní, jejím pohledem, poznávají Paříž a její obyvatele i diváci. Toto velké dobrodružství holčičky Zazie trvá třicet šest hodin a probíhá v překotném tempu a úžasné legraci.
Filmová adaptace slavného románu Raymonda Queneaua je ve filmu tím, čím je tento román v literatuře: je vynalézavá, směšná, plná gagů, s lehkostí i plnou vážností si pohrává s různými formami, zvuky, hudbou a barvami, stejně jako si literární text hraje se slovy, syntaxí a pravopisem.
(oficiální text distributora)
Recenze (65)
Bláznivo, priam až groteskne pôsobiaca komédia, ktorá má jedinečný vizuálny prejav, je síce originálna, ale musím priznať, že aj u mňa sa prejavilo po určitom čase dostatočné nasýtenie obrovským množstvom gagov a potom som sa už trochu nudil... ()
Skvělá groteska (i) o lásce k Paříži. Chvíle, kdy se režisér dívá do tváře Zazii, a ona běží, anebo kdy pozoruje ženu postavy Ph. Noireta jedoucí na motorce skrze noční město, jsou nezapomenutelné. ()
Spolovice groteska, spolovice šialená akčná naháňačka, jedno aj druhé bez akéhokoľvek pre mňa pochopiteľného zmyslu. Pár zaujímavých trikových scén alebo vtipných hlášok, ale tiež bez nejakých súvislostí. Tvorcovia a asi aj autor predlohy sa riadne vybúrili. –– Vidělas metro? – Ne. – Tak cos dělala? – Stárla jsem. ()
Nic pro mě. ()
A co je to "hormosexuál"? :-) ()
Bláznivá férie, která se mi dostala pod kůži. ()
Krásná ukázka dokonalého ovládnutí filmové řeči a nepřeberné fantazie - chase - generace by mohly čerpat a nechávat do sebe vplouvat inspiraci pro strnulé televizní fláky dneška. Kéžby... ()
Hravá groteska s náznakom deja, ku koncu som sa už ale strácal. Najlepšia je prvá polovica. ()
Ze začátku jsem se příjemně bavila, ale pak jsem čím dál tím častěji odcházela od televize pro něco na zub, abyhc se tolik nenudila. Film sice vypadá originálně, ale časem to je jedna velká barevná nuda s otravnou holkou. ()
celkový dojem dost rozpačitý, bezesporu spousta nápadů, ale navzdory nim jsem se docela nudil, nějak mi převážná většina z nich nesedla, honička městem mě sice dost zaujala, ale pak zase nic, samoúčelné, přehuštěné, navíc v hlavní roli se značně nesympatickým spratkem, jeho "hlášky" mi navíc nepřipadaly většinou moc vtipné.. ()
Bláznivá komedie, ketrá si určitě najde řadu odpůrců. Velice mi připomíná mix filmů Jacquese Tatiho a amerických černobílých gagových honiček. Každopádně moře nápadů a roztomilá holčička Zazie to jistěj. Mě nejvíce oslovila scéna na Eiffelovce a konečná bitka v baru to už je maximální úlet. 7/10 ()
Kdyby někoho zajímalo, kam si chodili tvůrci Amélie z Montmartru pro rozumy, ať zkusí zkouknout Zazie.. úžasně hravej film.. i když je pravda, že některý groteskový scény byly přeci jen o něco delší, než být měly.. i tak pět hvězdiček.. ()
Výborná adaptace Queneauova experimentálního díla s nezapomenutelně hubatou hlavní hrdinkou v čele. ()
Velmi hravé, velmi ztřeštěné, velmi filmové... občas mě ty ustavičné honičky ale už trochu nudily. ()
docela slušný blázinec, který vyniká především po vizuální stránce. experimenty podobného druhu dokážu ocenit ()
Francúzske filmy sú šialené a iné, preto sa mi veľmi páčia. Hravosťou mi pripomínala Michela Gondryho, účesom mi zasa Zazie pripomínala Amélie. ()
Ta holčička byla skvělá! Její hlášky, její nesnesitelná a zároveň roztomilá povaha mě prostě pokaždé rozesmála. Philippe Noiret je úžasný objev své doby, který je pro mě úžasnou ukázkou přirozeného hereckého talentu. Ovšem místy jsem se nudila, závěrečný boj v hospodě mi přišel hrozně únavný. Jinak se mi líbilo jak název v podstatě nevystihuje obsah, bavili mě ty různé osoby co Zazi potkávala, a hlavně některé dialogy byli prostě strašně originální a zábavné. Podle mně si tady Češi dost vypůjčili když dělali Lucie a Zázraky. Nebýt některých až příliš přemrštěných scén, bylo by to lepší. Takhle je to sice zábavné, a líbilo se mi to, ale byli tam i prvky co mě rušili. ()
"GDOTOTUTAXMRDÍ," začíná útlá knížečka Zazi v metru Raymonda Queneaua (v překladu Zdeňka Přibyla). Kouzelné čtení s minimem textu vně uvozovek. Moc jsem si nedokázal představit, jak by mohl někdo napasovat tu neomalenou holku a dění kolem ní před objektiv kamery a přitom zachovat duši předlohy. No, nevycházel jsem z údivu. Kniha je drzá - filmová podoba až vyzývavá. Příběh by (snad) měl být souvislý, ale vzpomínky nebývají spojité. A tuhle obrazovou koláž (in)diskrétního vyprávění jsem si náramně užil. ()
Neuvěřitelně roztomilá hříčka, která vypráví o malé holčičce, jež se ocitá v neznámém "světě" Paříže. Vžité filmové konvence o skladbě scén a stylu záběrů jsou úplně převráceny a režisér předkládá plejádu tak šílených a ztřeštěných nápadů, že to chudák divák ani nestačí pobrat. Ve své anarchičnosti mi film připomněl Sedmikrásky Věry Chytilové. ()
Tento film som prvý krát videl pred dlhými rokmi, pozerajúc ho v malej izbietke v prítomnosti ďalších troch ľudí, nevediac nič o knižnej predlohe a o tom, čo ma čaká. Výsledok bol ten, že všetci prítomní ledabolo sucho sedeli, rovnomerne rozložení na podlahe alebo gauči, a ja som sa medzitým doslova a do písmena od začiatku filmu sekal v boľavých kŕčoch nezastaviteľného smiechu, spôsobeného tým maximálne stupídnym a absurdným humorom, ktorý na mňa z obrazovky sršal. Film zo seba vyslovene striela jednu absurdnosť za druhou, či už v podaní vizuálnom alebo verbálnom. Apropo, vizuálne stvárnenie filmu je geniálne, excentrické, nenapodobiteľné, groteskné, všetko v jednom a zároveň nič, pamätám si, že pri niektorých záberoch (hlavne počas naháňačky po meste) som vyslovene vyprskol a smiech sa nedal normálnym spôsobom z môjho tela dostať - ruka v ruke s absurdným humorom totiž ide aj absurdný strih (scény, kde sa zrazu Zazi ocitne v aute a hádže "bomby", prípadne "rybárčina" zavŕšená vytiahnutím starej nasrdenej ženskej na vlas podobnej Zazi - sú neskutočné), ktorý skvelo dotvára výsledný efekt. Po niekoľkých pozretiach ale vnímam aj perfektný obsah filmu - jeho vyslovene historické svedectvo o dobe, pocitoch a spoločnosti. Scéna a preslov na Eiffelovej veži je jedna z tých najsilnejších surrealistických jázd, aké sa len dajú zakomponovať do filmu. Knižku som napokon prečítal niekoľkokrát a musím povedať, že obe dielka sú u mňa na rovnakej úrovni, Queneau môže od radosti skákať a Malle dokázal, že je génius. Jeden z prípadov, kedy knižná predloha naozaj neprečnieva vysoko za svojim filmovým stvárnením, ale je mu rovnocenným partnerom. ()
Související novinky
Zlín Film Festival s vůní Francie
Filmové cestování po Evropě pokračuje letos výletem do provoněné Francie a Zlín Film Festival odtud přiveze návštěvníkům více než 40 archivních i nejnovějších filmových počinů. Sekce Dny francouzské… (více)