Poslouchej

Já oceňuji už jenom to, že se někdo v Česku pokusil natočit film, který je nějakého jiného žánru, než se zde točí. A on dokonce nevypadá špatně - na české poměry. Například hudba je tam vybraná skvěle, kamera je (až na pár amatérsky působících záběrů) dost dobrá a když pominu nudnou a zbytečně utahanou první polovinu (která se sice snaží o pomalý vývin napětí, ale neúspěšně), je to i docela atmosférické a napínavé. Jenže největší průser přichází se scénářem. Postavy jsou představeny nedostatečně, divák nechápe, proč jsou ti dva pohádaní a ani mu není prozrazeno, kam ti dva vůbec jedou. V scénáři je ale i dost trhlin v chování postav, třeba když se ukáže, jak to celé je, tak SPOILER proč se ta holka nerozhodla zavolat policii? Proč nezdrhla už na tom hotelu? To byla tak naivní celou tu dobu? KONEC SPOILERU. A není to jen tohle. Navíc ten hororový prvek je absolutně odfláknutý a obzvlášť před koncem je to dost znát (klakson v autě), takže buď ho tam měli lépe zapojit nebo ho úplně vynechat. Zase ten nápad s mobilem se mi líbil, ale i tak, ten scénář je děravý jak řešeto a dost to kazí. Nebýt toho, mohl by z Poslouchej být celkem povedený film, takhle je u něj třeba hlavně ocenit tu snahu. A on se mi vlastně díky té snaze líbil, jen škoda, že vyšší hodnocení (i přes nadhodnocení kvůli netypickému žánru pro české filmy) jak slabé 3* dát nemůžu. Atmosféra totiž byla povedená a snad i víc, než u Tichých doteků (které taky trpí nepromyšleným scénářem). Tak jako tak, je to mnohem lepší než třeba Daria... A v rámci všech českých filmů by se snad mohlo jednat i o strašně mírný nadprůměr. Jo, až takhle špatně na tom jsme. Slabé 3* (02.06.2020)

Žanrově milenecká nízkoropočtová road movie dělaná podomácku, studie rozpadajícího se vztahu. Vidíme dusný vztah plný dialogů s malichernostmi, s hádkami, podezíráním, urážením. Dokonale divácky nesympatický pár. Nevypnul jsem to jen protože jsem čekal kdo bude iniciátor rozchodu, nebo snad autoři něco vymyslí. Přirozená zvědavost, jak to dopadne. Ale nic, kromě generačního jazyku „Přestaň hrotit!“. Něco začne viset ve vzduchu a film se žánrově překlopí do thrilleru. ne dost nelogické, proč jsou stále spolu. Objeví se nadpřirozené prvky, hrozivé stíny a zvuky. Žádný obvyklý žánrový dvojí zvrat, žádná pointa. (26.11.2020)

Chápu rozčarování kolegů. Začátek je pecka s dialogy a chováním ze života, druhej takovej film neuvidíte! Oba herci jsou přirozenější než přirození, takhle to ve vztahu měl někdy snad každý z nás, a od tak desáté minuty je jasné, že ti dva se musí rozejít. Jenomže tvůrci v druhé polovině posunuli žánr někam ke Kruhu, a až hororové prvky tomu nesedí. Prostě když o tom přemýšlíte, den má 24 hodin, a pokud s někým žijete, tak SPOILER můžete spát jen na jednom místě.. Krístýna je přirozeně krásná žena. (21.05.2020)

Tento žáner je v našich končinách Bohom zapomenutý a neviem o filmu ktorého kvality by dosahovali vrcholu. Inak to nie je ani v tomto prípade. Možno, keby sa dej odohrával v komornejším prostredí a nebol by artovým road-movie, logike by to prospelo viacej, ako aj fakt, že zápletku divák pozná po cca 25 minútach. Čo ma osobne ale najviac iritovalo je to, že hlavný hrdina používa základné aspekty toho ako sa NEchovať a kde nefungujú klišé. (23.05.2020)

Hlavně z počátku mě to hodně bavilo. Je to film, který si dokázal získat mou pozornost od začátku do konce a přišlo mi strašně zábavné, snažit se předvídat další vývoj děje. Bohužel někde od toho momentu, kdy Eliška začne komunikovat s tou mrtvou holkou, se to zvrhne ve strašnou blbost, což je podle mě strašná škoda, protože mi přišlo, že ze všech možných vysvětlení Adamova chování si tvůrci zvolili asi to nejblbější (a nejklišoidnější). Kristýna Podzimková mě zde hodně nadchla, ale jinak byl můj dojem z toho filmu nakonec bohužel dost nevalný, mj. i kvůli debilním dialogům typu: Musí to vždycky, když je to pěkný, končit tím, že se chceš vystříkat? - Cože? Vždyť jsme spolu dlouho nic neměli. - No a ještě nejmíň tři dny mít nebudem. - Achjo. Ale ruce a pusu máš v pořádku ne?... - Sorry, já prostě nemůžu. - Co? Co blbneš? - Já si prostě nemůžu hrát s ptákem, kterýho strkáš bůhvíkde. (06.06.2020)