Pevnost

Žánr Horor/Thriller bych po shlédnutí okamžitě změnil na Blbost/Pohádka. Mann se snaží udělat na diváka nějaký dojem, ale sám zřejmě neví jaký. Míchá všechno se vším a tak kočička s pejskem upekli pěknou slátaninu. Jako horor to nefunguje, strašidlo sice vypadá zajímavě, ale nemá ani jednu lekavou, či dechberoucí scénu. Navíc Mann se nás všechny pokouší děsit podle jediného schématu: Postava vylekaného bude couvat a my budeme pozorovat jeho nohy, poté se postava otočí a zděsí se, protože byl za ní celou dobu bubák. Ó, jak strašidelné. Použijme do toho zpomalené záběry a psychedelickou hudbu z vesmíru (nebo, co to bylo za zvuky?). Ó, jak umělecké. Alespoň jednotlivé charaktery jsou jakžtakž vykreslené, ale i tady Mann přišel s nějakým chlapem, který tu blbne a nakonec je z něj hlavní hrdina. Nevím, za co dávám tu jednu hvězdu, strávil jsem zajíměvjší večery i s Pokémony. (03.05.2009)

Jeden z prvých filmov. M.Manna ma zaujal témou, prostredím, ale hlavne hviezdnym hereckým obsadením. Čakalo ma ale veľmi nemilé prekvapenie a výsledok pôsobí ako otrasné podradné béčko. Pár scén by som pochválil, ale mnoho ich nebude. Za zmienku stojí pár rozhovorov medzi G. Byrneom a J. Prochnowom, ktoré akokeby boli z nejakej vážnej vojnovej drámy. Kombinácia stupídnych dialógov,nehodiacej sa hudby, smiešnych trikov a atmosférou ako zo sci-fi z 50-tych rokov, sa to skĺbilo v jeden otrasný celok, ktorý už nikdy nebudete potrebovať vidieť znova. Pôsobí to rovako ako keď si po všetkých filmoch. J. Camerona pustíte jeho Piraňu, aj keď je otázne do akej miery to bol jeho výtvor. Ale výsledok je rovnako šokujúci. Bohužiaľ, každý nejako začínal, aj M.Mann. Film 40%. (21.01.2010)

Ač je Michael Mann díky své současné tvorbě znám spíše jako „Mr. (Krim)intellectual“, už v dobách svých režisérských začátků jasně vykazoval známky svých osobitých trademarků, jež jej posléze provázejí skrz celou filmografií. I přes svou nepůvodnost je děj typicky „mannovsky“ rozvláčný a historka o pevnosti s tajemstvím je vyprávěna v pomalém tempu, kde je kladen největší důraz hlavně na samotné dialogy rozplétající celou záhadu, to vše bohužel na úkor samotné hororové atmosféry, kterou režisér v některých momentech buduje i přes poměrně primitivní digitální efekty a neskutečně šílenou hudbu naprosto dokonale, čímž si dopomáhá hlavně naprosto přesně vedenou kamerou a v neposlední řadě mu také hraje do noty sympatické herecké obsazení, v čele s charismatickým Jürgenem Prochnowem. Sic béčko jako hrom, ale taková už ta 80 byla. (19.08.2006)

No vskutku se autorovi knižní předlohy (F. Paul Wilson) nedivím, že s finální verzí toho filmu moc spokojený nebyl. Já coby divák rovněž a to jsem knihu ani nečetl. Horory s válečnou tématikou můžu, ale tohle byl „mišmaš“ snad všeho možného i nemožného a měl jsem co dělat, abych tuto naservírovanou podívanou dokázal vůbec strávit. Přitom když jsem se podíval na jméno režiséra, tak mi srdce doslova zabušilo radostí. Už jsem pár filmů od Manna viděl a ve většině případů jsem byl docela spokojený. Tady jsem však dost na rozpacích. Pevnost totiž není vyložená katastrofa, ale vážně nedokážu pochopit tvrzení: že jde o nedoceněný film. Otázkou je, jaká byla ta původní 210 minutová verze, než jí sestříhali. Protože mi přijde, že v některých pasážích toho kus chybělo – prostě to na sebe moc nenavazovalo a jinde mi to zas přišlo až moc zbrkle odfláknuté. Přitom prvotní atmosféra nebyla vůbec špatná (dokonce jsem dokázal přežvýkat i ten hudební doprovod). Mysteriózní aura z toho smrděla na sto honů, eliminace prvních dvou nácků byla docela povedená a já se těšil, na další povedený masakr. Jenže pak se do toho začal srát starý historik a jeho dceruška, která tu byla snad jen kvůli té sex scéně. No a v neposlední řadě onen cizinec se „světelným mečem“ – tak to byla vážně BOMBA. Přitom bych si klidně vystačil jen s těma umírněnýma náckama a SS velitelem. Jak Jürgen Prochnow tak i Gabriel Byrne totiž podali velice uspokojivé výkony a jasně patřili k tomu nejlepšímu, co nám tady bylo nabídnuto. Ostatní jim do toho jen tak přicmrndávali a ten Golem stříknutý Darth Vaderem byl taky docela k smíchu. Ze slibně rozjetého hororu se rázem stala jakási variace fantasy pohádky. Tohle bylo asi to největší zklamání, na které jsem tu narazil. Každopádně si myslím, že Pevnost měla mnohem navíc, než z toho nakonec střihači udělali. Průměrné ohodnocení tomu však dám, protože znám mnoho horších filmů, než byl tento. 50% (10.03.2018)

Doufal jsem v natřískané béčko, dostalo se mi umělecky se tvářící slátaniny s relativně poutavým dějem, která ale zásadně dojíždí na rádoby atmosférickou a náladotvornou hudbu, která je otravná svou jednotvárností a často i nevhodným použitím (minimálně při jedné dialogové scéně mi přišla absolutně přebytečná). Místy by také neškodilo trochu zrychlit tempo (ale celkově film utíká obstojně) a hlavně mnohem více zapracovat na všem, co se týká oné samotné nadpřirozené zápletky (v podstatě nic není nějak uspokojivě vysvětleno a divák tak po celou dobu tápe a je zmaten). Nejhorší ze všeho jsou ovšem efekty - ústřední "monstrum" je směšná umělohmotná figurka, které svítí oči a pusa, a všechny ty "blesky" a podobně taky rozhodně nejsou žádná sláva. Mannovi to nesrovnatelně lépe sluší v amerických velkoměstech plných gangsterů a policajtů, než někde v Rumunsku za 2. světové války. 50 % (07.01.2010)