Zloděj

Odzbrojujúce syntetizátory Tangerine Dream spanilým spôsobom dotvárajú pulzujúcu atmosféru noci neónových veľkomiest v ranných 80. rokoch skrz Mannovu víziu podtrhnutú silnou štylizáciou, ktorú dotiahol do dokonalosti o päť rokov neskôr v snímke Manhunter. Rutinný príbeh o zločincovi so snom o lepšom živote, uspokojivo napísanom a ešte lepšie zahranom. Caan presvedčivý a Tuesday Weld v mnohých scénach vynikajúca. Mann mal dobré oko na obsadenie, mimo hl. rolí sú tu zaujímavé debuty, z iného cením najmä Belushiho! Dodatočne aj countrymana Nelsona a na sekundu sa tu objavil William Petersen, ktorého do žiare reflektorov o štyri roky neskôr vytiahol Friedkin vo svojom opuse To Live and Die in L.A. a obratom rok na to paradoxne práve Mann, vo vyššie spomenutom Manhunterovi. Po stránke technickej vycibrené a istým spôsobom autentické, po filmárskej detto, po tej režijnej – toto je debut ako vínko. Veľká chuť streliť päť hviezd... ♪♫ / ♪♫ (01.09.2021)

Příběh zásadového kriminálníka v podání drsného Jamese Caana, s nímž není radno vy*ebat. Zloděj je asi nejryzejší ukázkou toho, že Michael Mann je mistrem snové obrazovosti. Naprosto parádní režisérský debut. A k tomu s jedinečnou hudbou Tangerine Dream! Vřele doporučuji verzi director's cut, ve které je audiovizuálních lahůdek ještě o něco víc. Tento snímek by rozhodně zasloužil více pozornosti. (23.04.2018)

Skvělá neo-noirovka Michaela Manna, která patří bez debat k jeho nejlepším dílům. James Caan je 'zlej' snad pořád a vlastně bych řek, že to je první pořádná filmová role Belushiho (a navíc kromě účesu na něm nic nepůsobí komicky). Robert Prosky pravděpodobně odvedl skvělou práci, protože každej druhej mafiánskej boss se po něm jmenuje Leo :)) Bohužel na filmu se částečně podepsal onen pověstný zub času a ty heisty tak všeobecně působí tragicky, ale dá se to přežít - koneckonců supermoderních vykrádaček je teď v kinech min. dvacet do roka.. trochu jsem se pousmál, že se těma dveřma od trezoru prořezali kyslíkovým kopím bez kyslíku (ta jedna bomba by jim teda rozhodně nestačila) a ještě by se tam okamžitě udusili, ale když přišel na řadu payday a všechno potom, tak jsem na to okamžitě zapomněl. To mělo totiž ty správný černobílý koule. (31.07.2016)

Příběh Franka mě vtáhnul hned od začátku, přes den spořádaný občan a v noci zloděj diamantů, James Caan je tu v životní formě, jeho charisma i herecký talent jsou nepřehlédnutelné.. Atmosféra nočního města se stíny postupně kolem Franka nepříjemně houstla a bylo jasné, že ty rodinné plány a vysněné zítřky vezmou za své, no a otevřeně přiznávám, že závěr byl mnohem vyhrocenější, než jsem očekávala.. Zdařilá, zajímavá, napínavá záležitost, stálo za to vidět.. (16.07.2022)

„Oldschool je (někdy) zatraceně fajn a sexy :-) Jó to byly „staré dobré (Mannovi) časy“, kdy Michael ještě neexperimentoval s digitální kamerou a vše sázel na jednu kartu v podobě umně vystavěné teskné atmosféry s důrazem na propracovanou a následně rozkrytou psychologii ústřední(ch) postav(y) (viz Manhunter, Heat..). Když měl navíc k sobě po ruce ještě takový (ne)opracovaný klenot, jakým tehdy bezesporu byl (v nejlepších letech a formě) hrající J. Caan coby životem otřískaný (unavený s touhou usadit se a založit rodinu) profesionální zloděj šperků Frank, dostávající se však (po kývnutí na poslední velkou prácičku) čím dál tím těsněji do kleští mezi zkorumpovanou (chicagskou) policii a místní organizovaný zločin vedený mafiánem Leem (R. Prosky) je na nevšední zážitek zaděláno. A věřte, že kořist zahnaná do kouta umí vystrčit drápky a následně pořádně (smrtelně) kousnout, stejně jako vás J. Caan nenechá ani na okamžik na pochybách, že za sebou umí (bez pohnutí brvou) „pálit mosty“. Přičemž, pokud se vám do mysli vkradou myšlenky na určitou podobnost s pozdějším Mannovým majstrštykem HEAT, vězte, že nejde o podobnost čistě náhodnou. V neposlední řadě potěší (alespoň některé z nás :-) T. Weld (coby Frankova osudová žena Jessie). P.s. co se týče zdejších nářků nad syntetizátorovou hudbou, dotazy (stížnosti) obratem směřujte na uživ Gilmour93. Určitě vám to milerád „osvětlí“. Souhlas, k „80´s“ padne jako dětská prdelka na nočník. Ostatně své by k tomu měl(i) jistě co říci i J. Cameron resp. B. Fiedel. Napoprvé za (silné) 4*, napodruhé (i s přihlédnutím k závěrečnému stylovému finále, které jsem si musel ihned po závěrečných titulcích dopřát znovu a překonávající v mých očích „face to face“ (z) HEAT) - 91% Přičemž doporučuji podávat za deštivého večera s panákem tulamorky po ruce. (02.01.2013)