Noční můry z temnot

"Scary Stories To Tell In The Dark" ma nakoniec ako hororového diváka celkom príjemne potešili. Možno tomu predsa len niečo chýbalo na to, aby sa to posunulo medzi výborné filmy, no som spokojný s tým, čo som tu dostal. V prvom rade si povieme čo na filme funguje. Atmosféra je veľmi dobrá. V úvode sme mali nejakú falošnú ľakačku, no som vďačný, že sa tu potom tento element už neaplikoval a zvyšok filmu išiel už len so skutočným strašením. Tam dávam bod hore. Čo sa týka jednotlivých častí, keď vidíme príbehy v priamom prenose, tak to má skutočne pár silných momentiek. Osobne by som povedal, že všetky fungujú veľmi dobre. Možno s výnimkou Ramonovho, ktorý je trošku hlúpy, no ostatné sú podľa mňa vynikajúce. Tommyho stretnutie s jeho nenávideným strašiakom, večerné ragú, bradavica a aj časť v červenej miestnosti sú podľa mňa vynikajúco zvládnuté. A rovnako aj záverečná časť, kde sa dozvieme trošku viac o autorke príbehov Sarah. Osobne by som povedal, že najsilnejšia bola pre mňa asi práve časť s červenou miestnosťou. Je to silne klaustrofobické a okrem toho mi to veľmi pripomenulo horor "It Follows". A tu to ozaj pôsobí, že sa tomu utiecť nedá. Okrem toho tie príšery vyzerajú často veľmi dobre. Dávam kredit aj v tomto smere. Okrem toho sa priznám, že som bol aj zvedavý na to, ako to celé dopadne a k čomu na konci dospejeme. A či sa to všetko dá nejako vôbec zastaviť. Čo sa dá spraviť? Mínusy sú trošku pre mňa postavy. Nie sú podľa mňa zlé a dokonca si myslím, že Stella je pre mňa v pohode, no nemajú nejakú zaujímavú charakteristickú črtu a pôsobia jednoducho. A potom si ťažko k nim človek vybuduje nejaký vzťah. Obzvlášť naši chalani. O Ruth toho tiež dokopy moc nevieme. Stelle sa trošku venujeme, no tiež by si zaslúžila viac času. Zase si ale na druhú stranu hovorím, že by sa film mal sústrediť na tie príbehy. A snaží sa ako najlepšie v tomto smere vie. Takže aspoň v tom ho oceňujem. Som rovnako rád, že sme nedostali jednoznačnú odpoveď na to, čo sa vlastne všetkým, ktorí si prežili strašidelné momentky reálne stalo. Koniec je trošku možno viac rozprávkovejší, no pre mňa to funguje celkom dobre. Áno, je to pritiahnuté za vlasy, ale som s tým celkovo spokojný. Film ma príjemne potešil a splnil všetko, čo som od neho očakával. A ak plánujú pokračovanie (koniec to trošku naznačuje), tak som zvedavý. Otázkou je pre mňa len, ako budeme pokračovať. Hodnotenie: B+ (18.08.2019)

Když jsem tak procházel uživatelské komentáře k tomuto filmu, tak jsem několikrát narazil na zmínku o "atmosféře 70./80. let" a to u filmu, který se odehrává v roce 1968. Což odhaluje zajímavý fakt o tom, že vlastně je docela jedno kdy se který film odehrává, protože podstatné na oné době je akorát to, že je retro a celá ta iluze doby je jen taková mrkavá kulisa, která v různých elementech upomíná na časy, které možná ani nebyly. Ono retro je tady skutečně instantní, protože i přes ta stará auta, Nixona v televizi a náborová střediska v maloměstech, nemáte vůbec pocit, že jste se vrátili v čase, ale přesně cítíte, jak půl metru za kamerou si zbytek štábu znuděně roluje na mobilu twitter a hledá, co si koupit na amazonu. Několikrát jsem se přistihl, jak si říkám, proč postavy nepoužijou normálně telefon, než jsem si uvědomil zpátky, že jsou to vlastně šedesátá léta. Všichni se zde totiž chovají přinejmenším současně. Zrzavá pihatá nerdka, o které nás film přesvědčuje, že je jakože outsidersky ošklivá, upomíná čtyřicetiletou pornoherečku, co si udělá culíčky, aby její video mohlo být označený jako "barely legal", hispánský krasomil má podobnou hereckou i vizuální výbavu jak kdokoli z Disney Channelu a poslední ze čtveřice - Smíšek s Pipinem - jedou hereckou školu vedlejších rolí teenagerských komedií v jejich druhé polovině. Když připočtu tu ještě naprosto nesvéprávnou patlanici, který se někdo odvážil říkat scénář a jejíž práce z postavami je na zrušení pastelkovného, nedává pak moc smysl moje hodnocení. No za to může samozřejmě dohlížející del Toro, jenž velmi pravděpodobně stojí za designem tří nestvůr, jež nám film přinese. A jakkoli první si příliš neužijeme a poslední je takovej digitální bazmek, tak druhá potvora, jež jsem si pojmenoval 'mamuška', a její krátká scéna udělá více hororou než celý zbytek filmu. V té chvíli vykoukne na moment opravdová hrůza, skutečná a základní hororová premisa pomalu se blížícího něčeho zdánlivě směšného a proto znejisťujícím způsobem ohavného. Tahle sekvence vlastně vyrobila celé tři hvězdy. (08.11.2019)

Vlastne sa mi to celkom páčilo a bavilo ma to. Občas je to klišé (šerif) a hlavné postavy mi pripadali skôr otravné, než sympatické. Ale väčšinou to slušne odsýpa, atmosféra 60. rokov 20. storočia na americkom vidieku je stvárnená pútavo a presvedčivo, poteší famózna Season of the Witch a jednotlivé príšery sú stvárnené plus mínus skvele. Vo finále už som sa trochu strácal, ale napriek tomu fajn. Každopádne nechápem, prečo niektorí ľudia tvrdia, že je to poviedkový film. Isté veci k tomu zvádzajú, ale poviedkový film vyzerá úplne inak. (03.11.2019)

André Øvredal patří mezi tvůrce, jejichž tvorbu na rozdíl od ostatních považuji spíše za průměrnou a nějak zvlášť oslňující, takže jsem ani od tohoto kousku neměl žádná velká očekávání. Což se taky následně potvrdilo, takže zklamání jsem určitě nezažil. Navíc omezení PG-13 vysílalo již jasné signály dávno předtím, než se objevily úvodní titulky. Tvůrčí nápad dát dohromady několik strašidelných povídek přitom nebyl vůbec špatný, jen celkové provedení prostě pokulhávalo. Ono je hezké, že nám zde doslova ožívají noční můry jednotlivých postav, z nichž každá bude postavena svému strachu, ale co na tom, když všechno bylo uděláno jen tak napůl. Pěkné masky některých stvoření beru jako plus, občas se dostaví i slušná atmosféra – ale setkal jsem se (viděl jsem už jinde) mnohem lepší setkání s oživlým strašákem, stejně tak i líhnutí pavouků z těla (beďaru) nebo pronásledování oživlou mrtvolou – snad jen ten The Jangly Man z vězení snese přísnější měřítka. Bylo z toho vážně cítit to, že to bylo dělané spíš pro mladší publikum. To však neznamená, že bych se u toho vyloženě nudil. To vůbec ne. Pokud probíhaly ony „můry“ ještě to ušlo, horší už byla ta omáčka okolo a propojení mezi jednotlivými hrůzami. Tady bylo cítit, že je to jen doslova „sešité horkou jehlou“, moc mě to nebavilo, některé situaci mi přišly chabé, u jiných (lovení hoven ze záchodu) jsem se alespoň trochu zasmál. Jako celek to však vidím na obyčejný průměr, který sice neurazí, ale ani nějak zvlášť nenadchne. 50% (21.03.2020)

Štýlovka, tento film brnká hlavne na strunu dieťaťa v nás, roztomilú naivitu bizarných "poviedok"(aj keď sa rafinovane nejedná o poviedkový film), aké sme radi čítali, a hlavne aj písali, pokukuje po komiksoch, jesennej Halloweenskej atmosfére a popritom si udržiava fantastický vizuál. Miestami síce vidno tlaky na komerčnosť populárnych duchárskych kúskov, no za srdce na pravom mieste tú piatu hviezdu dám. (09.08.2019)