poster

Černé roucho

  • anglický

    Black Robe

Dobrodružný / Drama / Historický

Kanada / Austrálie, 1991, 101 min

Režie:

Bruce Beresford

Kamera:

Peter James

Producenti:

Robert Lantos

Střih:

Tim Wellburn

Scénografie:

Herbert Pinter

Kostýmy:

Renée April, John Hay
(další profese)
  • tahit
    *****

    Nabízí se určitá paralela s filmem Misie, ale v některých ohledech se to přeci jenom liší. Vše je natočeno s neobyčejným citem, i když to může zdánlivě působit jako chladný film. Ponuré obrazové pojetí, kde slunce po celou dobu zůstává schováno za šedí mrznoucích mračen, působí hluboce přitažlivě a má velký vliv na celkový dojem. Složité vztahy mezi náboženstvím domorodých kultur indiánských kmenů Severní Ameriky a katolickou vírou jsou zde ztvárněny přímočaře až syrově surově. Máme zde dvě ústřední postavy francouzského jezuitského misionáře Laforgue a jeho průvodce Daniela. Dalo by se o tom říci, že v tomhle filmu jsem pocítil víc než kde jinde, že děj se neodchyluje moc od pravdy. Zapomeňte na postavy románů Jamese Fenimora Coopera, protože tohle byla opravdová realita, dojít do těžko přístupných míst proti proudu řeky Sv. Vavřince na hurónské území, kam se odvážil skutečně jen málokdo. Příběh z osidlování Kanady je volnou inspirací skutečného života jezuity Noela Chabanela, který zasvětil svůj život této misi. Křtít indiány a získat je pro svou víru. Ať tak nebo jinak, vše činil v dobré víře. Pro úplnost budiž podotknuto, že indiáni před příchodem bílého muže byli ve svém vlastním, byť drsném prostředí, možná šťastnější. A co napsat na závěr. Na druhé straně je patrné, že jezuité a jejich misionářská činnost přinesla svým způsobem mnoho kladů. Především víru, nový život, vzdělání a znát hodnotu věcí. Pro mě byl film zážitek (ale i obrazový zážitek). Hlavně nezapomenutelné přírodní kulisy nádherné kanadské divočiny úchvatných přírodních krás.(31.7.2011)

  • Phobia
    ****

    Otec Laforgue vyrazil mezi rudé divochy šířit křesťanskou pravdu, lásku a příslib posmrtného života v Ráji, kde bude každý na obláčku meditovat ve společnosti nejvyššího Šéfa. Žádný sex, proto ubohý jezuita naráží na bariéru nepochopení, odmítání, všechny kolem sebe akorát mate nebo přímo sere - tak by se ve zkratce dal film shrnout. Povětšinou neprofláknuté ksichty (až na dvě-tři známější indiánské výjimky) herců příjemně překvapily sympatickými výkony, záběry krajiny v doprovodu hezké hudby byly svým způsobem povznášející a hlavně tenhle film není hloupý. Působilo na mě věrohodně jak nevypočitatelné až kruté chování indiánů (žádní krotcí beránci v podání surfujícího blonďáka Costnera), tak fanatismus svatého válečka a jeho střety s realitou. "Black Robe" nemá zrovna strhující tempo, přesto jsem se nenudila a byla zvědavá, kam až bude tvrdohlavý otec Laforgue osudem dokutálen, kolik posměchu, ústrků a mučeníčka bude muset snášet. Trošku mě štvalo, že Francouzi mluvili anglicky, boje byly divně sestříhané + trikově naprd a Huroni mě lehce zklamali, ovšem jinak uznale smekám svou špínozář ve tvaru kosočtverce. Taková stručnější a méně slzopudná "Misie". 80%(2.8.2013)

  • Listeroman
    ***

    Ačkoliv mám hodně rád indiánskou kulturu, tak její propojení s křesťanstvím odmítám asi stejně jako oni. Lidé se bojí toho co neznají a když jim to navíc někdo vnucuje, tak je všechno špatně. Tenkrát se naše kultury od sebe měly učit a né se odmítat jenom proto, že byli jiného přesvědčení. Těžko někomu vysvětlit, že musí dodržovat pravidla, pracovat a věřit v Boha, kterého si vymysleli na druhé straně zeměkoule. Celý život dřít od rána do večera, aby aspoň za něco stál. Jak se to má někomu zalíbit? Kdyby mi tohle někdo nabízel jako klukovi a dal mi na výběr, jestli budu radši žít jako indián v souladu s přírodou, nebo žít vyspěle, přijmout evropský styl života a dělat dennodenně něco co nechci, tak je to pro mě jasná volba. Tenkrát si tuhle otázku asi církve mockrát nepokládali. Bohužel náboženství je problémem dodnes a vnucování kultur je pořád aktuální téma. Na filmu se mi líbilo, že je bez příkras. Tenkrát to nebyla žádná pohádka a je dobře, že ani indiáni zde nejsou nějak idealizováni. Čekal bych možná trošku větší spád příběhu. Chyběla mi v mnoha scénách pořádná jiskra, která by mě vtáhla do děje.(7.12.2016)

  • Kimon
    ****

    Pokud bych mohl srovnávat s podobným snímkem "Mise", jde v tomto případě o surovější a naturalističtější pojetí zpracování. Podobný námět najdete i ve snímku "Aguirre, hněv Boží" s Klausem Kinski v hlavní roli. Po zhlédnutí Černého roucha vás možná napadnou otázky: "Nebylo by lepší nezasahovat do přirozeného vývoje jednotlivých zapadnutých civilizací světa a nevnucovat jim náš způsob vidění světa? Přinášíme jim opravdu lepší život? ... Tyto otázky by si některé velmoci měli pokládat i v dnešní době.(4.11.2008)

  • ledzepfan
    **

    Tývole to byla sračka.. Jedna stár za krásnou přírodu a druhá za příběh který se rámcově asi stát mohl.. Jinak je to ale pathetická šuldovina, která se sice snaží nabízet jakýsi nezromantizovaný a naturalistický pohled, ale ve své křečovité snaze je naivnější a plytčejší než všichni tančící vlci světa. Dementní casting je už prvotní chyba, kdy jsou charaktery obsazeny tak zcestně a klišoidně, že to snad ani blběji nešlo. Titulní black robe vypadá jak M.Palin (a já každou chvilku očekával nějáké úchylné muzikálové číslo). Dobrý indián musí vypadat jako taková ta čistá, dobrácká, trochu hnutá verze Bena Kingsleyho. Zlej indián musí vypadat jako prznič nemluvňat. Zamilovanej smíšenej pár musí být jako z obrázku(hezounek a pocahontas). No prostě už takhle blbě rozdané karty hlásí, že je něco v nepořádku. Klišé, šablona, pathos, naprosto nefunkční akce, mimoidní dialogy..... Chápu o čem to mělo být a jaký byl asi záměr, ale nepovedlo se.(10.12.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace