Československo,
1985, 98 min
Režie:
Jiří MenzelScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (více)Obsahy(1)
Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro "poezii a prózu" všedního života. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Zajímavosti (115)
- Verše, které doktor Skružný (Rudolf Hrušínský) pronáší během jízdy "od krajnice ke krajnici", jsou úryvky z Máchova "Máje". Rudolf Hrušínský patřil mezi známé recitátory této básně, v jeho podání byla dokonce vydána na desce u Supraphonu. (Haller)
- V hrobě přímo nad dvorkem rodiny Pávků odpočívá od roku 1935 skladatel Josef Suk, zdejší rodák. Vedle něj za zdí ve filmu sedávali pan Pávek (Marián Labuda) s doktorem (Rudolf Hrušínský), popíjeli pivo ze sedmého schodu a rozmlouvali o krásné módě nahoře bez. (med)
- Zemědělské družstvo, kam pochodovali Otík (János Bán) s panem Pávkem (Marián Labuda), přežilo bouřlivý čas po roce 1989 a stále funguje. Jen s tím rozdílem, že už nemá kovovou bránu. (med)
- Režisér Jiří Menzel hledal dlouho vhodnou vesnici, na které se ještě příliš nepodepsal socialismus. Nakonec se v roce 1985 rozhodl pro Křečovice, rodiště skladatele a houslisty Josefa Suka. (med)
- Pávek (Marián Labuda) s Otíkem (János Bán) jezdí s terénním nákladním vozem značky Praga V3S. (Kirman)
- Fráze: „Až pokvetou hrábě,“ kterou pronese Turek (Petr Čepek) v reakci na Pávkovo (Marian Labuda): „Po žních půjdeš k Turkovi,“ se ve španělském dabingu změnil na: „Qándo vaca puede volar,“ což znamená doslova: „Až bude kráva umět lítat.“ (ČSFD)
- Scenárista Zdeněk Svěrák velmi dlouho vybíral filmové jméno pro roli doktora (Rudolf Hrušínský). Ironií okolností se stalo, že jméno doktora Skružného v celém filmu nezazní. (sator)
- Rudolf Hrušínský (Skružný) získal roku 1987 za svou roli diváckou cenu Zlatý květ v kategorii nejoblíbenější filmový herec. (JoranProvenzano)
- Propagační slogan filmu je: "Komedie, při které diváci přijdou na čerstvý vzduch a na jiné myšlenky." (Silencia90)
- Mírné narážky na život pod komunistickým jhem si film mohl dovolit snad jen proto, že se točil až po nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova k moci v Sovětském svazu. (Silencia90)
- Scéna, kdy jede řidič Pávek (Marián Labuda st.) s Otíkem (János Bán) pro cement do Berouna, je ve skutečnosti natočena ve směru opačném - z Berouna. (hippyman)
- Zdeněk Svěrák psal scénář 6 let. (šerminator)
- Zdeněk Svěrák bydlel jako dítě vedle hřbitova. Právě to bylo důvodem, proč při psaní scénáře nechal na stejném místě bydlet i postavu pana Pávka (Marián Labuda st.). (šerminator)
- Předlohou pro postavu doktora Karla Skružného (Rudolf Hrušínský st.) byl MUDr. Robert Moudr z Nového Rychnova nedaleko Pelhřimova. (B!ker)
- Vznícení krabičky zápalek v kapse živočicháře (Oldřich Vlach) měli původně obstarat pyrotechnici. Ti však byli odvoláni na natáčení jiného filmu. Výsledkem improvizace byly zničené kalhoty a především popálenina od rozžhavené azbestové dečky, kterou měl herec položenou na stehně. (VMa)
- Během filmu je pan Pávek (Marián Labuda) celkem čtyřikrát tázán "jestli nenaboural tomu Pražákovi do brány". Zeptají se jej rostlinář Jaromír (Oldřich Vlach), hrobník Franta (Evžen Jegorov), jeho dcera (Klára Pollertová) a jeho manželka (Milena Dvorská). (vyfuk)
- Filmový letoun Z-37 Čmelák pilota Štefana (Julius Satinský) s imatrikulací OK-HJC byl několik dekád po natočení filmu uložen v hangáru na letišti v Mariánských Lázních. (Foxhound#1)
- Snímek získal na věhlase i v zahraničí. Když byl Zdeněk Svěrák na návštěvě v Japonsku, jeho hostitel mu přinesl pivo, otevřel ho a podával mu ho se slovy: “Promiňte, ale obávám se, že není ze sedmého schodu.“ (alonsanfan)
- Slavný sedmý schod prý vznikl podle chlazení piva tatínka Zdeňka Svěráka ve sklepě. (alonsanfan)
- Maďarský herec János Bán (Otík) neměl s proslulým nechápavým výrazem žádný problém, neboť vůbec nerozuměl tomu, co si ostatní povídají. (alonsanfan)