Budiž světlo

Velmi silné, mrazivé drama na závažné téma. Na konci filmu mi vůbec nebylo moc dobře. Hodně bezvýchodné. Šikana, nacionalismus, zoufalství, uzavřená komunita a zametání problémů pod koberec. Celou dobu mi bylo líto především otce rodiny, na kterého se po návratu z Německa vše valilo. Škoda že postava Adama nebyla herecky výraznější. (27.10.2020)

Velmi zajímavý portrét jedné "obyčejné" rodiny žijící na slovenském venkově. Milana Ondríka už jsem si všimla v Hřebejkově "Veteránovi" a jak vidím, právem patří u našich sousedů mezi největší herecké hvězdy. Čtvrtou hvězdičku jsem si bohužel na poslední chvíli rozmyslela kvůli samotnému závěru, který si po pomalejším rozjezdu rozhodně zasloužil více prostoru (a tedy delší stopáž). (11.10.2020)

Nejlepší slovenský film, který jsem za velmi dlouhou dobu viděl. A to počítám i Únos. Tlumočníka nepovažuji tak úplně za čistě slovenskou záležitost. O téhle problematice už nějakou dobu slyším, ale jestli je to tak problematický, jak bylo zobrazeno tady, tak zakořeněné ve společnosti, tak je to opravdu problém. Na Slovensku jsou k tomu opravdu předpoklady, co se setkávám s některými lidmi, tak to podhoubí je tam jasně čitelné, jak u mladých, tak u starých. A vždycky jenom stačí krok. Navíc jsem rád, že to není ukázáno jako chyba jedince, ale je znát, jak se výchova přednáší přes generace, že jsou vlastně chyby už dříve, ačkoliv některé věci vypadají jako neškodné záliby tak od nich jenom krok k problémům. (11.10.2020)

Ponuré, zasněžené, klerofašistické, slovenské, bezvýchodné, kafkovské. Vcelku dobré slovenské drama. Hodně syrové. Sněhobílé závěje sněhu nedokázaly zakrýt bezvýchodnou šikanu a vliv církve. Film na mě nepůsobil vůbec dobře, což bylo samozřejmě autorovým účelem. Herecky u Milana Ondríka za jedna. .. dnes jsem stručná. Možná až příliš. Tečka. (06.10.2020)

Eva Nová mě nevzala, ale tady už to bylo ono, i když to lehce brzdili dětští herci a katarze u mě zcela nedozněla, s tímhle mohou bratia do sveta. Velice nepříjemné prozření jednoho veselého, pracovitého optimisty, který by za rodinu i duši vypustil, přestože jí zaslíbil Bohu. Po dlouhé době očekává hřejivě domovské prostředí, ale přijíždí do ledové a temné místnosti, která bývala jeho domovem a jejíž zdi se postupně svírají, je potřeba se všemu přizpůsobit. Nejsnadnější je jít s davem, na dětský i dospělácký způsob, náš skvěle zahraný hrdina má ovšem svůj rozum a vydá se vlastní cestou...tou lidsky správnou. Na téma slovenský nacionalismus si netroufám moc psát, to náleží jiným, já žiji v odlišném prostředí, u nás se fašouni tak nějak stáhli, bejvávalo to vážně mnohem horší. Ale v našem bratrském národě je a bude tato otázka stále otevřená, naštěstí tam žijí tvůrci, kteří se tomu dokáží postavit formou sobě vlastní, formou umění...na Slovensku jsou po stránce filmové zase o kousek před námi. (30.10.2020)