Američan v Paříži

"Doma mi říkali, že nemám talent. Tady mi to asi říkají taky, ale francouzsky to zní líp." Velký triumf lidského kamzíka Gena Kellyho, muže s obrovským akčním rádiem pozitivní energie. Hraje, tančí, zpívá, stepuje, směje se a má publikum v hrsti. Nic naplat, Američan v Paříži je především jeho film. Můžeme si donekonečna vyměňovat názory na hloupoučký příběh. Znovu a ze všech stran zkoumat topornou Leslii Carronovou a znovu docházet k závěru, že půvabem ani herecky-pěvecky-tanečními schopnostmi nesahá Debbii Reynoldsové ze Zpívání v dešti ani po kotníky. Dokola lamentovat nad necharismatickými herci v ostatních rolích. Shodovat se na tom, že velkoměstský elegán v cylindru, fraku a bílé náprsence na svítících schodech patří do úplně jiného filmu. Ano. Ale to dobré, co film nabízí, patří k tomu vůbec nejlepšímu v celém žánru. Skvostná Gershwinova hudba například. Dokonce možná lepší v ryze tanečních scénách než v písničkách. S výjimkou Kellyho I got Rhytm, kdykoli Amíka vidím, zpívám si ji pak celý den. A ta nádherná madmoiselle Paříž! Ani ve francouzských filmech ji nezastihnete tak krásnou v ranních nedbalkách a elegantní za soumraku, jako zde, v americkém filmovém studiu. :-) 80% (19.04.2006)

(1001) To se zdá tak nepřirozené, že by byla taková spousta dospělých lidí takhle optimistická. Ale vášnivý duševní orchestr zamračeného klavíristy, to už je jiná. Lise je také zajímavá bytost, stejně jako Milo. Jsem potěšena místními ženami. A nevím, jestli je to mou momentální náladou či co, ale ačkoliv to ani v nejmenším není můj žánr, výsledek na mě vcelku zapůsobil mírou práce, která do něj byla vložena. Mimo mé srdce potom zcela jde, jakým způsobem film zavrhuje realitu. Já si celou dobu pod povrchem představovala, jak bojuje ve válce, zabíjí lidi, prožívá peklo, a potom jde do Paříže a maluje tam ulice. A tím se film také možná ospravedlnil? Ty přišroubované úsměvy. Sakryš, takovou dávku existencialistických rozvah jsem od tohohle filmu nečekala. -"And I'm not trying to rob you of your precious male initiative." (01.08.2015)

V podstatě většinu filmu sledujeme klasickou muzikálovou romanci jenom proto, abychom se nakonec mohli podívat na úchvatné taneční číslo podbarvené vynikajícíc Gershwinovou hudbou. Nebýt tohoto krásného baletního opusu na konci, byl by "Američan v Paříži" celkem tuctový klasický muzikál, jenže ono to tam je, takže dávám s klidem 4* a příště si asi budu pouštět z tohohle filmu dokola jen taneční scény, to ostatní ani nemá smysl. (16.12.2009)

První polovina filmu mi přišla celkem příjemná. Bavil jsem se, taneční a pěvecká čísla byla dost pěkná. Bohužel se to poté zvrhlo v naprosto tuctovou milostnou píčovinu bez špetky originality. Často jsem se během sledování pozastavoval nad tím, že hlavním předmětem zájmu, minimálně dvou mužů, byla nepopsatelně šeredná Leslie Caron. Málem jsem vyvrhl obsah žaludku, jen když jsem ji uviděl. Je vůbec možné, aby měla některá slečna tak strašně nepřitažlivý ksicht o odpudivý úsměv. Ke všemu byla i totálně vygumovaná. Tohle byl vážně vzor ideální ženy v 50. letech? Kruté časy. Fuj, fuj. Jedinou její výhodou byla její baletní pohyblivost. Při trckání by si mohli vyzkoušet mnoho nejexotičtějších poloh. Za pohled na ten šeredný ksicht, by to ale zřejmě nikomu nestálo, či při pohledu na ten ksicht by to nikomu nestálo. V malířově pozici bych mnohem raději sáhl po té blonďaté MILFce. Chápu, že je to muzikál, ale taneční čísla i děj v druhé polovině už mi přišel krajně nudný. Dorazil to přeslazený a vysoce nepravděpodobný happyend. Dost jsem ke konci trpěl, takže i přes zajímavý start zaparkuji svoje hodnocení maximálně u dvou ošklivých hvězd. (04.12.2016)

Typický muzikál - a to vzhledem k době svého vzniku i zemi původu. Byla jsem na něj dlouho zvědavá a natěšená. Nejsou zde sice tolik chytlavé písně, ony tu vlastně nejsou skoro žádné, ale hudba jako taková nezklame a choreografie je prostě úžasná. Příběh je tak akorát - klasická romantika, která k žánru sedí, ale sama o sobě by asi neobstála. Jenže tenhle film má především spoustu formálních vychytávek, nad nimiž mé srdce plesalo, a také dechberoucí závěrečnou scénu, jež dílo jako celek povyšuje. (31.08.2012)