Ďábelské ženy

Ďábelské ženy nás bez výraznější expozice vrhají střemhlav do děje: Na internátní škole se právě dokončují přípravy vraždy. A to vraždy celkem ordinérní, v průběhu jejíž realizace dochází k standardní řadě pro pachatele nechtěných epizod, které by se v běžném kriminálním příběhu staly zdrojem usvědčujícího materiálu pro pilného detektiva. Jenže všechno je úplně jinak! Mrtvola oběti mizí, jiná se objevuje, detektiv je podivný vlezlý stařík, nic nedává smysl... Rozuzlení je nejednoznačné a klade více otázek, než kolik jich zodpovídá. A tak se Ďábelské ženy dostávají po bok takových zneklidňujících (a žánru se vymykajících) filmů jako Antonioniho Povolání reportér, Hanekeho Utajený nebo Hitchcockovo Vertigo. - Snímek je velmi zdařile nasnímán a sestříhán. Některé momenty (jako detailní záběr na kolo automobilu, které rozjíždí kaluž s papírovou lodičkou) pak skutečně upomínají přímo na Hitchcocka. (23.08.2008)

Tenhle film doplácí na opravdu nezáživnou první polovinu. Od chvíle, kdy se začnou objevovat otázky spojené s vraždou a obě ženy se do toho začínají ještě více zaplétat, je ten film prakticky geniální. Tempo, atmosféra, vše je tak, jak má a no a lahůdkový závěr, který, musím se přiznat, jsem nečekal, taky potěšil. Nicméně když se na film podívám zpětně tak vím, že jsem to chtěl asi po půlhodině vypnout, jak to bylo nezáživné (naštěstí jsem to neudělal). Les Diaboliques je skvělý film s opravdu dokonalou pointou a hlavně závěrečnou větou, která vás (vzhledem k předešlému kontextu) donutí se ptát, jestli je opravdu vše tak, jak se zdá (či jak jsme to viděli). Nebýt toho pomalého a prakticky zbytečného začátku, jdu na maximum. Takhle zde nechám 80 % s tím, že chci remake. Ano, vyslovil jsem to. Chci remake, který bude režírovat Brian De Palma, v hlavních rolích by účinkovali Scarlett Johansson, Rebecca Hall a (abychom zde měli alespoň nějakého toho Francouze) Vincent Cassel. Pochybuju, že se mi tohle přání splní, ale člověk může snít, že ano… :-) (20.06.2012)

Noirovka, jak má být. Možná si pamatujete počin z roku 1996 Ďábelská lest s Isabelle Adjani a Sharon Stone. Ač je to téměř nemožné, novější verze se mi líbila víc, ale to jen protože, jsem ji viděla první. Ale Ďábelské ženy tady byly dříve a taky dříve vraždily, mno, i když nakonec to bylo trochu složitější. Důležité je, že jsem si zápletku vůbec nepamatovala, takže jsem si všechno prožila pěkně znovu, a většinu filmu si tak dřela jamku mezi bradou a rty, což je u mě známka napětí. Hereckým výkonům nemám co vytknout, zápletce taky ne, jen ten konec je tak trochu levný, bez toho náznaku, že zase může být něco jinak, by to bylo lepší. (13.11.2011)

Ďábelské ženy zůstaly dlužny pověsti svého režiséra, protože co do kvality zdaleko nemohou konkurovat svému předchůdci - Mzda strachu. Jinak se ovšem jedná o slušný noir se zajímavou myšlenkou a přiznám se, že nejsem zcela přesvědčen o jeho ztvárnění. Ten zmiňovaný Hitchcock by to opravdu asi netočil lépe. I když konec graduje ve velkém stylu, bohužel onu gradaci předchází mrtvolné nic. Všimněme si zde opět despotického vztahu muže směrem k ženě, což jsme viděli i v díle předchozím. Jak asi Henri-Georges Clouzot v reálu se ženami zacházel? (11.05.2009)

Poznáte to, keď vám niekto koktavý vyrozpráva vtip? Dodrbe ho a jediné čo si odnesiete je pointa, ktorá vás pri dobrej interpretácii neprekvapí. Tu je tým koktavým remake, ktorý som bohužiaľ videl, takže som bol pripravený o napätie v zmysle - ako to dopadne. Každopádne tento originál je perfektne natočená žánrovka so skvelými hercami, nepredvídateľným dejom a vynikajúcou a vynikajúco podanou pointou ( v remaku finále pôsobilo strašne smiešne). Keď dvaja robia to isté, nie je to to isté 8/10 (23.10.2014)