Po životě - Série 2

Ve druhé řadě už divák ví, co od seriálu čekat, takže jsem si to užil ještě o něco více. Ricky umí napsat chytré scény a dialogy ze života a k tomu občas přidá trochu svého specifického sarkastického či černého humoru. Docela by mě zajímalo, jestli má inspiraci ze svého života, nebo se fakt tak dokáže vžít do ztráty nejbližšího člověka. Každopádně mu to tady věřím bez mrknutí oka. (Netflix 4k, orig.) (29.05.2020)

Ricky Gervais je inteligentný génius. Je pravda, že niektorí géniovia zostávajú nepochopení a myslím, že mu to môže hroziť. Ešte raz zopakujem, ak ste nevideli nič iné od Rickyho, treba to napraviť, lebo sa môže stať, že budete neveriacky krútiť hlavou. Ricky hrá Tonyho a Tony od prvého dielu trpí smrťou svojej manželky Lisy. Ale ak to vnímate tak, že celých 12 dielov sa rýpe vo vlastnom vnútri a neustále narieka nad stratou milovanej osoby, to je len pozlátko, v ktorom je zabalená čokoláda. Vo vnútri sa odkrýva niekoľko príbehov. Nie mnohých. Ricky si vybral len niekoľko postáv a sporadicky sa objaví ďalšia tvár. Ale aké sú to tváre!!! Pozorne si ich pozrite! Ani za jedným z nich by ste sa neotočili s obdivom na ulici. (Dokonca aj tí „pohľadní“ po pár skečoch dostanú ako nálepku nejakú divnú povahovú vlastnosť alebo úchylku). Ricky si vybral do svojho seriálu neuveriteľných spolupracovníkov. Zdalo sa mi, akoby ani nepredstavovali hercov. Zahrali to skôr ako marionety vytiahnuté zo zaprášeného kufra. Alebo pripomínajú postavy zo stredovekých púťových predstavení s hrubou vrstvou mejkapu? Scény sa striedajú – niekedy sa zamyslíte nad životnými múdrosťami, ktoré nie sú len v dialógoch, ale aj v mieste a poslaní postáv. Inokedy vás zaskočí humor, že vám spadne sánka (možno aj trochu fekálny). Ale to musíte Rickyho poznať lepšie, aby ste pochopili, že je poriadny „beťár“. Posledný postreh – Ricky si to celé nechal parádne nasvietiť, ani v jednej scéne mu nezaprší. Žeby aj tým chcel povedať niečo o zmysle života? (05.05.2020)

Velmi podobné pocity jako z první série a Dereka. "Reklamní vyumělkovanost". Tedy pro mě přesný opak k závěrečné písni Sufjana Stevense. Přijde mi, že se Ricky ani nikam herecky neposunul. Spíše naopak. V dramatických polohách je stále velmi nepřesvědčivý a bohužel mi přišlo, že je o něco slabší i v těch komediálních (použité vtipy už dříve podal/režíroval lépe). (30.04.2020)

Tenhle seriál je zvláštní meditace nad životem a vztahy v něm. Potkáváte lidi, někteří s vámi poplují déle, jiní kratší dobu. Je to hodně o tom, co nabízíte, jako na každém trhu. I když v první sérii končí Tony s pozitivnějším náhledem na život, nemá vyhráno. S některými ránami se plahočíme až do hrobu a je to jen o tom, jak se s tím naučíme žít, ne, že by se to zlehčilo, či zlepšilo. Myslím, že to byl Keanu, kdo řekl "Grief changes shapes, but it never ends. (...) yep, byl to on, tuhle část už jsem ale dohledal: People have a misconception that you can deal with it and say, 'It's gone, and I'm better.' They're wrong.” Souhlasím. Na to, jak minimalistické, velmi silné, a obdobně jako včera, Burrův Immoral Compass, s taky velmi trefným závěrem, kde se emoce mísí, ale nemůžete se tomu nesmát. (22.02.2023)

Ako ma prvá séria rozšlahala na kašu, pri sledovaní tohto mi behalo hlavou jediné slovo. "Načo?" Mám teóriu, že ani Rickeymu sa do toho nechcelo, ale asi sa niekde upísal a skrátka musel. Neviem, čo som čakal, keď predchodca za sebou krásne zavrel dvere a zdanlivo zahodil kľúč. Tak to malo ostať. Tu je všetko vyslovene postavené na vode. Tony v každej epizóde minimálne raz plače zväčša pri sledovaní starých videí s už dávno zosnulou manželkou, čo je celkom lacný ťah. V predchodcovi nevypustil ani jednu slzu a jeho smútok sa mi vrážal pod kožu o to intenzívnejšie (viem o tom svoje). To prázdno za očami vystihuje podstatne realistickejšie bolesť ako kropaje, čo sa dialo tu. Postavy tiež odfláknuté (psychiater, šľapka, pošťák,...). Ale! V konečnom dôsledku to bolo pekné. Zbytočné, ale aspoň pekné. (27.04.2020)