Po životě

Gervais opět dokazuje své mistrovské schopnosti v psaní lidských charakterů a lidských příběhů, které se mohou stát jak vám, tak komukoliv jinému. Opět tence vybroušená hrana mezi těžkou melancholií a výborným humorem. Jedinou škodou je určitá stejnášablona všech sérií, kdy vesměs vždy kráčí o to, aby se z Tonyho kreténa (začátek série) stál vnímavý kamarád (konec série). (02.02.2022)

Geniality Kanclu už Gervais jistojistě nikdy nedosáhne, přesto je jeho nejnovější šestidílný počin originálním příspěvkem do současné seriálové tvorby. Rozhodně se však nejedná o čistou komedii, jak uvádí zdejší popisek. Hlavní hrdina se nedokáže vyrovnat se ztrátou milované osoby, přičemž bilancuje mezi touhou po sebevraždě a experimentováním s heroinem. Zejména první epizody jsou tedy až nečekaně depresivní a můžou mnohé odradit, zvlášť když 90 % "humoru" je postaveno na sarkasmu a nekompromisně upřímném stírání všech lidí vyskytujících se v okolí zahořklé a apatické Gervaisovy postavy. Závěr pochopitelně přináší smířlivé rozuzlení a lehce nasládlý příslib lepších zítřků, nicméně působí docela přirozeně a celkové vyznění neútočí na emoce diváků tak násilně, jako mi to přišlo u autorova předchozího seriálu Derek, který mě zdaleka tak neoslovil. (11.03.2019)

I když tu Ricky na potkání každého stírá, není to řachanda, ale naopak dost deprimující záležitost, která se postupně překlopí do feel good story. Má to fajn postavy a hlavně srdíčko, velmi silný moment byla Rickyho kontroverzní pomoc feťákovi, ale všechno to rozjímání o smyslu života vyústilo jen do pár ohraných mouder. (25.04.2020)

"Fuck that, Netflix already bought this show", jak řekl Ricky v listopadu 2019 v pražském Kongresovém centru v rámci svého (tehdy) nejnovějšího stand-upu Supernatural... Nevadí mi, že Ricky stárne, že se jeho tvorba proměňuje a že After Life de facto vůbec nepřipomíná třeba The Office nebo Extras (až na to, že točí svoje oblíbené herce). To je přirozené. Třeba Derek byl taky hodně jiný než cokoli, co dosud natočil, ale ten byl vynikající. A neodsuzuju ho primárně za to, že se po letech "Jsem nezávislý, alternativní, točím si, co chci" zaprodal takovému gigantovi jako Netflix a řekl si "Fuck it, důchod se blíží, jeho peníze nesmrdí, ať si každý říká, co chce, pětkrát jsem moderoval Golden Globes, mám X-krát BAFTU a Emmy"... Spíš jde o to, přesně jak píše Matty, že After Life je... co? První série ještě jako jo, když člověk přistoupí na to, že to de facto není komedie, ale drama. Druhá série však seriál nikam neposouvá, naopak ubíjí svou repetitivností, kdy Tony jde třikrát za díl na lavičku pokecat s Anne, třikrát jde navštívit otce, třikrát venčí psa, třikrát řekne Lennymu, jaké to je tlusté nechutné prase, třikrát zajde za úplně vyšinutým psychoušem, třikrát si pobrečí, třikrát se vožere a třikrát fňuká u starých videí s Lisou... Jediná změna je, že v první sérii se chce zabít, kdežto v druhé pořád dokola opakuje, jak už to je lepší, jen aby každý jednotlivý dialog zabil tím, že to stočí na Lisu a začne brečet... Veškerou svou tvorbou se snažil něco říct, na něco poukázat, ale tohle je vskutku akorát velice povrchní "Život / vztah je to nejcennější, co máme, buďme hodní ke svým životním partnerům, než nám umřou"... 40% (1. série - 70%, 2. série - 20%) (08.05.2020)

Hořkosladká komedie, která občas překvapí až překvapivě silnými momenty. Samotné mětečko se všemi prapodivnými charaktery pouze doplňuje tu nostalgickou beznaděj, která se táhne celou první sérií. Ten seriál je prostě něco jiného a chápu, že to nemusí každému sednout, ale pokud máte rádi Rickyho Gervaise a jeho humor, není důvod váhat. (15.06.2020)