Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Centrální scénou filmu je krutý výjev znásilnění a zabití zemanské dcerky Karin zdivočelými pastevci v horách. Její hluboce věřící otec se ocitá tváří v tvář biblickým dogmatům, jež káží nezabíjet. Nezměrná bolest ze ztráty dcery a neuhasitelná touha po pomstě vedou otce k činu. Film je inspirovaný starou severskou legendou. V režijně i kameramansky mistrovském díle prudce kontrastuje s brutálním činem pastorálně vyladěná nálada lesa na jaře. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (138)

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Tyto středověké balady uměl takto jen Bergman a Vláčil. Jen oni uměli vyjevit život ve středověku tak, abychom uvěřili, že se to skutečně mohlo stát. Pramen panny staví hlavního představitele (opět charismatického Maxe von Sydow) před religiozně zabalené dilema, které k potěšení diváka vyřeší zcela bez skrupulí. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Bergman spolu s von Sydowom odviedli nadmieru kvalinú prácu. Tá psychologická rozpoľtenosť, ktorá zmáha otca zavraždenej dcéry, je bičujúca (obrazne i doslova). Prostredie je viac než vieryhodné, atmosféra filmu parádna, a vôbec k nej netreba ani veľa dialógov. Možno absencia silnejšieho hudobného doprovodu a väčší dôraz na detaily je to málo, čo mu chýba ku dokonalosti. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Poctivo vyrozprávaný príbeh-legenda z lesov. Vzdialená dnešnému kinematografickému spracovaniu mýtov, zameranému na efektnú akciu a patetické (instantné) posolstvá. Prameň panny vykresľuje nádheru prírody a v kontraste s týmto idylickým obrazom lesa a lúčin ukazuje krutosť ľudského počínania. Využíva sa pri tom rovnocenne úsporné slovo, mlčanie a sila svetla aj tieňa pri ukázaní citových pohnutí postáv ako aj pri atmosfére situácie. Dôležité sú náhodné, zdanlivo nepatrné znamenia. Často upozorňujú na nadchádzajúce udalostí. Varujú. Zmarenie života, ktoré je ústredným aktom legendy, bolo možno dôsledkom zariekavania pomocou vysušených hnátov zvierat a ropušieho hamburgeru. No možno išlo len o náhodný stret s triom divokých horalov. Všeobecne sa konflikt odohráva v strete ritualizovaného náboženstva, prikazujúcom v bežnom konaní vždy pokoru, odpustenie a nenásilie, so svetom nespútaných divokých síl, vzývajúcich prírodné znamenia a pohanské božstvá. Ukazuje sa, že oba svety sú navzájom prestúpiteľné. Zločinom poznačení hriešnici predstavovaní divokými pastiermi sa viackrát zháčia, žalúdok jedného z nich sa dokonca vzpiera po čine prijať jedlo. Naopak pomsta pána domu - zbožného kresťana je neúprosná, krutá a surovo násilná. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Myšlenkově sice méně rozsáhlé a symbolické než taková Sedmá pečeť, ale o to více silnější a ve svém ztvárnění krutého středověku daleko sugestivnější než Bergmanův předešlý počin. Vytříbená studie odporného morálního zločinu a povinné msty, která má v lidské historii bohužel stejně svrchované postavení jako v té moderní filmové (Steven Seagal a další jemu podobní by mohli vyprávět). Psychologicky působivé, pocitově přesné (od úvodní rutiny prosluněného dne až po atmosféru čiré duševní hrůzy v závěrečných scénách) a herecky taktéž znamenité. Kdyby Bergman ustoupil od některých zdlouhavých monologů a celkově se tolik neutápěl v pánbíčkaření a nejednoznačných vedlejších motivech, byl by pravým králem filmové tvorby. Ale buďme rádi, že byl, jaký byl..... Originál :)) 85% ()

Mononoke. 

všechny recenze uživatele

Jak už tu bylo víckrát napsáno, Sedmé pečeti se Pramen Panny nevyrovná, přesto se mi moc líbil. Místy mi připomněl Markétu Lazarovou - neurčitost doby, kulisy, charaktery některých postav.Plusem nebyla rozvláčnost děje, děj se soustředil jen na jednu zápletku. Pravdou je že znásilnění a vraždějí bylo pouze v jakémsi náznaku a trocha větší syrovosti by zde byla namístě. Otcova láska působí opravdověji než láska matky. Výkony herců nebyly nijak exceletní, ale kamera byla skvělá. Jasná čtyřka! ()

Galerie (59)

Zajímavosti (7)

  • Cenzoři u tohoto snímku spatřovali zásadní problém v 90vteřinové scéně znásilnění. Bylo nařízeno vystřihnout scénu pro komerční promítání v New Yorku, totéž ale v roce 1962 ve Fort Worthu v Texasu. (Zetwenka)
  • Námětem k filmu je švédská legenda, která vznikla pravděpodobně ve 13. století. (raffspIn)
  • Cenzurní úřad v Detroitu ponechával „volné ruce“ třem nezávislým kinům ve městě, pokud si hlídali vstup až od 18 let. Tento film však tvořil zvláštní případ – cenzoři odstranili scény znásilnění, přestože se jednalo o film primárně pro dospělé a promítaný v nezávislých kinech. (Zetwenka)

Reklama

Reklama