Pramen panny

Pokud pominu to ,že od Bergmana jsem očekávala další psychologickou lahůdku a budu k Pramenu panny přistupovat jako k přenesení zpívané legendy na filmové plátno, nejsem zklamaná. Bergmanovská "oddychovka", ale doopravdy oddychovka v uvozovkách a jeho vize dob středověku. Nykvistova již tradičně skvělá kamera. Pokud se neubráním srovnání s dobovým zamyšlením F.Vláčila, na něhož jsem si několikrát při filmu vzpomněla, musím konstatovat, že přeci jen česká krajina je více krajinou mého srdce. (07.05.2008)

Jak už tu bylo víckrát napsáno, Sedmé pečeti se Pramen Panny nevyrovná, přesto se mi moc líbil. Místy mi připomněl Markétu Lazarovou - neurčitost doby, kulisy, charaktery některých postav.Plusem nebyla rozvláčnost děje, děj se soustředil jen na jednu zápletku. Pravdou je že znásilnění a vraždějí bylo pouze v jakémsi náznaku a trocha větší syrovosti by zde byla namístě. Otcova láska působí opravdověji než láska matky. Výkony herců nebyly nijak exceletní, ale kamera byla skvělá. Jasná čtyřka! (26.08.2007)

Temná syrová a velice jednoduchá Bergmanova povídka je dle mého jeden z vrcholů filmografie. Naprosté vtažení do děje, psychologie bez zbytečného přehrávání, nervydrásající napětí bez prázdných okamžiků a čistá poetická estetika srovnatelná jen s Lesními jahodami. Dialogy možná nejsou tak filosofické a složité jako v Sedmé pečeti - ale ve filmu nejde v první řadě o filosofii, ale o komplexní filmový prožitek. A tahle kratičká legenda je filmařina jak má být. (30.09.2009)

Zločin a Trest:Návykový Naturalizmus,kde perfekcionistický Bergman ma čoraz viac prekvapuje,ale hlavne nešetrí... Príbeh zločinu a pomsty,kde dôležitú rolu bude zohrávať OTEC-MAX VON SYDOW ako konateľ pomsty v určitej súhre náhod,keď traja pastieri kôz sa čírou náhodou dostanú po jednom akte do domu otca dcéry Karin,ktorú títo záškodníci najprv stretávajú v horách,kde ona ide okolo nich,zahovoria sa s ňou,aby ju obalamutili,aby sugestívna scéna násilia,neskôr aj zabitia predurčujú týchto troch primitívnych ľudí,že sa ani nenazdajú,lebo nevedia,čo činia,po zabití si zoberú jej drahé hodvábne šaty,ktoré sa budú snažiť speňažiť práve u Töreho(Max),ktorý bude musieť učiniť najťažšie rozhodnutie jeho doterajšieho života! Videl som niekoľko skvelých zahraničných filmov,ktoré dostali OSCARA(Spomínam si na Plechový bubienok),ale len máloktorý z nich má takúto výpovednú hodnotu... Všimol som si pri pozeraní Bergmanových filmov,že nevnímam čas,lebo príbehy sú zostrihané do 90 minút,pri ktorých sa tak sústredím na DEJ,že premýšľať zároveň nad inými vecami je nemožné... Geniálna réžia,kamera Svena Nykvista a herecké výkony Maxa Von Sydowa a Karin i Ingeri v depresívno-pesimistickom prostredí hôr,ktoré celkovo atmosféru môžu doslova krájať! (01.10.2014)

Opravdu to byl Cravenův The Last House on the Left, co položil základy exploitationu? Ale houby, pravým kmotrem tohoto subžánru by měl být Pramen panny, od kterého Wes Craven čerpal hodně inspirace. Právě Bergmanův mistrovský kousek snad vůbec poprvé použil jako střed všeho dění dnes již klasické prvky: kruté znásilnění a zabití mladé dívky partou hnusných grázlů (v tomhle případě divokých pastevců), kdy následuje neodvratná očista v podobě pomsty jejího otce. I zde se viníci schovají přes noc u nic netušících, silně věřících rodičů, aby nakonec byli všichni zabiti. A to bez prominutí věku, jelikož nejmladší z násilníků je ještě dítě. Snímek má úžasnou výpravu a kameru, díky níž jsou jarní lesy i skrze černobílost jasně barevné, do toho tu herecky vládne výtečný Max von Sydow jako mstící se farmář. Film nedokáže nudit, ani jednou neškobrtne, prostě je tu všechno na svém místě. Za mě tudíž velká spokojenost. (24.05.2011)