• berg.12
    ****

    Víte, že Drážďany díky své poloze v ďolíku byly snad jediné velké východoněmecké město, které nechytalo západní televizi a tamní obyvatelé byli tak pokládáni za balíky a "město nevědomých"? Poznáte podle akcentu Sasíka od Berlíňáka? Jestli ne, tak vězte, že spousta dalších drobností vám určitě unikla. Není to sice žádné veledílo, tváří se to hodně televizně, ale tahle komedie si na nic nehraje a o to víc může jako exkurz k dederákům pobavit. Jinak malá reakce na ten nesmysl, co napsal Abdul, německou sebereflereflexi jim můžeme závidět, protože na rozdíl od té naší se nesestává pouze z podobných "Pelíšků".(2.5.2007)

  • sunfreedom
    *****

    Moc nechápu srovnání s Pelíšky. Ty popisují jakstaks idylickou dobu pražského jara a na konci přechází do totální okupační deprese. Sonnenallee je komedie, byť občas nahořklá, která ukazuje každodennost sedmdesátek v Berlíně. Sranda to ale asi moc nebyla. Rozhodně je to ale lepší než Good Bye, Lenin. Už jen ten konec, který je v Německu zakončen poměrně positivně, což s českou "verzí" má jen pramálo společného.(21.3.2017)

  • Vitex
    ****

    Dal jsem ****, protože **** jsem dal i Pelíškům, přestože jsou to hoooodně "jiné" filmy a já bych je moc nesrovnával. Akorát si nemůžu srovnat, nebo uvědomit...která scéna mě dojala víc : Kodet hrající na piano nebo rvačka (no...rvačka...) na německé policejní stanici(nebo kde...) To je pro mě nejlepší scéna filmu - nejlepší kámoši, kteří se celý film snaží nepřipoutat se k systému, se potkají, když se jeden z nich nechá nakonec připoutat, ten druhý to samozdřejmě bere jako zradu... vystřízlivění, konec iluzí, konec "dětství" a velké přátelství... kvůli této scéně mám ten film rád, a nejen kvůli ní... věchno je sice velmi zidealizované a je tam hodně takové...romantické nadsázky, ale... já nevim, mě se to prostě líbí...(13.4.2005)

  • lappet
    ****

    Dospívající Micha se svou partou obývá Sluneční ulici. Převážná část se jí nachází ve zdí odděleném západním Berlíně, leč Micha měl tu smůlu a zůstal na jejím kratším, šedesátimetrovém a nádavkem východním konci. Denně přicházejí na vyhlídkovou plošinu nad zdí Zápaďáci, aby si "Dederoňáky" prohlédli zblízka a mohli se jim pošklebovat. Micha ale zachovává dekórum a prožívá svoje mládí jako každý správný puberťák-posílá milostná psaníčka, stydí se za svou nevšední rodinku, poflakuje se s partou kamarádů po venku a experimentuje s návykovými látkami-leč k sehnání byly jen bylinky pro astmatiky... Třešničkami jsou komediální postavy typu otravný policista, neurotický stýček, který co chvíli něco pašuje přes hranici a další. Líbil se mi i otevřený konec, takový snový a správně odvázaný-k filmu tohoto typu se hodil. Mimochodem: knížka Thomase Brussiga je ještě lepší ;)(7.6.2006)

  • kkae
    ***

    slušná a vcelku zábavná komedie /např. scéna s drogovou párty/, trochu se vezoucí na vlně nostalgie, která musela v 90-tých letech zákonitě zaplavit všechny země bývalého východního bloku. za filmem good bye lenin toto dílo lehce pokulhává, protože nešlo ve zobrazování jednotlivých ikon a fenoménů komunismu tak daleko a do hloubky. nicméně příběh jedné berlínské ulice, jež je rozdělena státní hranicí, ba co víc, hranicí mezi dvěma nepřátelskými světy, nabízí bezpočet vtipných situací. a za závěrečnou scénou se spontánním happeningem a hlubokým protiválečným poselstvím, by se nemusel stydět ani kdejaký režisér amerických muzikálů z 50-tých let.(12.6.2004)

  • - Režisér Leander Haußmann tvrdí, že film není natočen podle románu „Na kratším konci ulice“ od Thomase Brussiga. Podle režiséra napsali scénář Brussig, Detlev Buck a on dohromady a Brussig psal svůj román až poté. (zuza99)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace