• Stanislaus
    ***

    Svým hodnocením tomuto filmu možná ukřivdím, ale mně se to prostě až zase tolik nelíbilo a popravdě řečeno jsem se zasmál jen párkrát. Určitě se do budoucna pokusím tento snímek zhlédnout, protože jsem ho viděl na poprvé pouze v původním znění a bez titulek, a tudíž jsem si nemohl vychutnat dialogy naplno. Zkrátka pro mě vcelku průměrná německá komedie, které dám ještě určitě šanci.(29.3.2012)

  • sunfreedom
    *****

    Moc nechápu srovnání s Pelíšky. Ty popisují jakstaks idylickou dobu pražského jara a na konci přechází do totální okupační deprese. Sonnenallee je komedie, byť občas nahořklá, která ukazuje každodennost sedmdesátek v Berlíně. Sranda to ale asi moc nebyla. Rozhodně je to ale lepší než Good Bye, Lenin. Už jen ten konec, který je v Německu zakončen poměrně positivně, což s českou "verzí" má jen pramálo společného.(21.3.2017)

  • lappet
    ****

    Dospívající Micha se svou partou obývá Sluneční ulici. Převážná část se jí nachází ve zdí odděleném západním Berlíně, leč Micha měl tu smůlu a zůstal na jejím kratším, šedesátimetrovém a nádavkem východním konci. Denně přicházejí na vyhlídkovou plošinu nad zdí Zápaďáci, aby si "Dederoňáky" prohlédli zblízka a mohli se jim pošklebovat. Micha ale zachovává dekórum a prožívá svoje mládí jako každý správný puberťák-posílá milostná psaníčka, stydí se za svou nevšední rodinku, poflakuje se s partou kamarádů po venku a experimentuje s návykovými látkami-leč k sehnání byly jen bylinky pro astmatiky... Třešničkami jsou komediální postavy typu otravný policista, neurotický stýček, který co chvíli něco pašuje přes hranici a další. Líbil se mi i otevřený konec, takový snový a správně odvázaný-k filmu tohoto typu se hodil. Mimochodem: knížka Thomase Brussiga je ještě lepší ;)(7.6.2006)

  • Iggy
    ***

    Film mi přišel vcelku průměrný, i když poslední půlhodina byla dobrá. O hodně víc se mi ale líbila novela Thomase Brussiga Na kratším konci ulice, která je podle mě geniální. Zvláštností je, že Brussig nejprve napsal scénář k filmu a až potom se rozhodl námět upravit, rozšířit a zpracovat do novely. Trochu nechápu kritiku filmu i samotného Brussiga za glorifikaci a zkreslování (zkrášlování) časů DDR, myslím že je řečeno jasně, že léta dospívání jsou ta nejkrásnější, ať už je prožíváte kdekoli na světě. „Vzpomínky jsou pro člověka příliš velkým zdrojem blaženosti, než aby mohly věrně zachytit minulost. (…) Vytrvale uskutečňují zázrak smíření s minulostí, veškerá zášť vyprchává a měkký závoj nostalgie se snáší na všechno, co člověk kdysi vnímal ostře a bolestně.“ I když v závěrečné scéně tance v ulicích s pohraničníkem hrajícím na samopal jako na kytaru to tvůrci možná trochu přehnali.(24.5.2012)

  • Vitex
    ****

    Dal jsem ****, protože **** jsem dal i Pelíškům, přestože jsou to hoooodně "jiné" filmy a já bych je moc nesrovnával. Akorát si nemůžu srovnat, nebo uvědomit...která scéna mě dojala víc : Kodet hrající na piano nebo rvačka (no...rvačka...) na německé policejní stanici(nebo kde...) To je pro mě nejlepší scéna filmu - nejlepší kámoši, kteří se celý film snaží nepřipoutat se k systému, se potkají, když se jeden z nich nechá nakonec připoutat, ten druhý to samozdřejmě bere jako zradu... vystřízlivění, konec iluzí, konec "dětství" a velké přátelství... kvůli této scéně mám ten film rád, a nejen kvůli ní... věchno je sice velmi zidealizované a je tam hodně takové...romantické nadsázky, ale... já nevim, mě se to prostě líbí...(13.4.2005)

  • - Režisér Leander Haußmann tvrdí, že film není natočen podle románu „Na kratším konci ulice“ od Thomase Brussiga. Podle režiséra napsali scénář Brussig, Detlev Buck a on dohromady a Brussig psal svůj román až poté. (zuza99)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace