Co je vám, doktore?

Vít Olmer natočil skvělý film, který nepostrádá myšlenku, humor, lásku, ale ani dojetí. Kloubí se tu svěrákovský humor s Olmerovým (tehdejším) experimentováním s filmovou formou. Je to podívaná nebývalá. Za zmínku stojí i výkon kýčařské malířky (skvělé moderátorky!) Ivy Huttnerové, která dokáže chvíli působit jako mrcha, aby nám jí následně bylo líto, a na samém konci zas ne. Není dnes zvykem doporučovat filmy Víta Olmera, ale u těch starších si to dovolit můžem. (13.08.2005)

Kdo jiný by měl dost roli nostalgicky naladěného intelektuála než právě Svěrák. Jeho bloudění v panelákové džungli je díky všudypřítomnému oparu socialistické šedi hořkosladkou podívanou. Olmer ukázal odvrácenou stranu 80. let. Rozpadající se mezilidské vztahy, města drtící přírodu a nové technologie, které v komunistickém panoptiku udělaly ještě větší bordel. (17.05.2022)

Jaksemi líbil tento film, když jsem ho v premiéře viděl v kině... Snad i proto, že jsem tehdy ve výpočetním středisku pracoval, a to prostředí velkých sálů počítače s magnetopáskovými paměti jsem zažíval denně. A postava Bohouše Burdy mi byla svou donkichotovskou filozofií velmi blízká. Nejlepší scéna filmu byla s prodávaným autem. Asi tak nějak bych prodával cokoliv i já, naštěstí jsem se obchodu nemusel ani v této době chytat... Tři ženy, tři muži (počítám-li i toho kameramana z televize) a jejich propletenec, který byl scénáristicky ne zcela zvládnutý, ploché postavy - Ondřej Pavelka coby vychytralý inženýr, který se šplhá výš a výš (dnes by to takhle mohl dotáhnout i na ministra), třebaže dělá podrazy i vůči své nadřízené, správně sebevědomý a liberálně uvažující, řeklo by se dnešním slovníkem. A snílek, který touží po zachování krásné přírody v době, kdy ji společnost devastuje... Krásná sympatická Tereza - a zase její vychytralá kolegyně, která sice zprvu míří za kameramanem, ale nakonec chytne za pačesy našeho inženýrka - a jistě dobře udělala, jen by se mělo natočit porevoluční pokračování... Mezitím proplouvá paní Hüttnerová... A zcela zbytečná postava Terezina otce. Tři hvězdy. (27.03.2016)

Na útěk do přírody se zatím nechystám, ale jestli mám doporučit film na tohle téma, určitě to nebude Vorlova fraška. Olmer v osmdesátých letech dokázal brilantně pracovat s náladou i atmosférou, stejně jako z neherce Svěráka dostat naprosto přirozený herecký projev. Na rozdíl od Jako jed je tenhle film přeci jen o něco laskavější a melancholičtější, i když nekončí taky zrovna vesele... (19.09.2007)

Pod zdatnějším vedením mohla tahle neškodná blbina nabobtnat jinačejších proporcí, tématický potenciál by tu přeci jen byl. Dnes se však bez ostychu může pochlubit pouze excelujícím Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli (jak jinak) a několika hláškami v pravý čas, po stránce filmařské je to katastrofa s velkým K. I tak zřejmě nejlepší Vítkův film. 2,5* (28.10.2008)