Co je vám, doktore?

Film z hlubokého socializmu, u nějž by člověk očekával, že bude postupně zvětrávat až do nekoukatelnosti, ale pravdou je pravý opak. Patrně zejména Svěrákově osobnosti a jeho osobnímu charisma, v čase zraje a zdá se mi, že právě s odstupem let je na něj příjemnější pohledění než v době vzniku, kdy tak trochu snad i právem zapadl. (30.07.2012)

Jelikoz jsem videl driv filmy Jako jed a Cesta z mesta, tak mi tohle prislo jako takovej mix. Nakejch 60 minut film pripomina Jako jed a je tu jen minimum odlisnosti a v zaverecnejch 25 minutach to sklouzne k ty Ceste z mesta. Ale jelikoz je tenhle film precejen vic komedie nez drama a je i takovej milejsi, navic Sverak je opet skvelej a ma i par skvelejch hlasek a dialogu a na okamzik se tu objevi i Smoljak, tak proto se mi tohle libilo vic nez Jako jed. Proto lepsi 4*. (18.09.2007)

Útěk před ne-všední realitou do vysněného idylického světa v přírodě..Na Olmera vynikající záležitost, což se o pozdější jeho tvorbě už bohužel říct nedá, nikdy nenavázal na úspěch tohoto filmu. Film můžu kdykoliv a opakovaně, pořád mě jeho psychologická stránka, hořkost, i jistá tématická nadčasovost, stejně tak jako zcela necimrmanovský a velice přesvědčivý optimistický Svěrák dokáží zaujmout. Film z jehož jakésiho poselství by si měli vít příklad všichni ti co už jen třeba vlastní pitomé auto a ne-chtějí ho prodat:-) "Chci žít tak, abych dělal-a radost sobě i druhým"..Nádherná to věta, která leckomu otevře i oči.. Podobné filmy: Jako jed. (03.12.2006)

I přes herecký um Zdeňka Svěráka je tu patrný Mášuv příklon k moralizování a jisté schématičnosti, kterou uměl ve svých dřívějších filmech lépe zamaskovat (možná i chyba Olmera a dramaturga). Svěrák je klaďas, manželka je tak přehnaně záporně laděná, že se nedá pochopit, proč od ní vlastně neodešel už dávno a do toho papírem šustící figurky bezcharakterního inži a mladé zlatokopky. Ale na to, jaké v té době vznikaly sračky, to je vážně slušný film. (16.03.2012)

Jaksemi líbil tento film, když jsem ho v premiéře viděl v kině... Snad i proto, že jsem tehdy ve výpočetním středisku pracoval, a to prostředí velkých sálů počítače s magnetopáskovými paměti jsem zažíval denně. A postava Bohouše Burdy mi byla svou donkichotovskou filozofií velmi blízká. Nejlepší scéna filmu byla s prodávaným autem. Asi tak nějak bych prodával cokoliv i já, naštěstí jsem se obchodu nemusel ani v této době chytat... Tři ženy, tři muži (počítám-li i toho kameramana z televize) a jejich propletenec, který byl scénáristicky ne zcela zvládnutý, ploché postavy - Ondřej Pavelka coby vychytralý inženýr, který se šplhá výš a výš (dnes by to takhle mohl dotáhnout i na ministra), třebaže dělá podrazy i vůči své nadřízené, správně sebevědomý a liberálně uvažující, řeklo by se dnešním slovníkem. A snílek, který touží po zachování krásné přírody v době, kdy ji společnost devastuje... Krásná sympatická Tereza - a zase její vychytralá kolegyně, která sice zprvu míří za kameramanem, ale nakonec chytne za pačesy našeho inženýrka - a jistě dobře udělala, jen by se mělo natočit porevoluční pokračování... Mezitím proplouvá paní Hüttnerová... A zcela zbytečná postava Terezina otce. Tři hvězdy. (27.03.2016)