Co je vám, doktore?

Film z hlubokého socializmu, u nějž by člověk očekával, že bude postupně zvětrávat až do nekoukatelnosti, ale pravdou je pravý opak. Patrně zejména Svěrákově osobnosti a jeho osobnímu charisma, v čase zraje a zdá se mi, že právě s odstupem let je na něj příjemnější pohledění než v době vzniku, kdy tak trochu snad i právem zapadl. (30.07.2012)

Jaksemi líbil tento film, když jsem ho v premiéře viděl v kině... Snad i proto, že jsem tehdy ve výpočetním středisku pracoval, a to prostředí velkých sálů počítače s magnetopáskovými paměti jsem zažíval denně. A postava Bohouše Burdy mi byla svou donkichotovskou filozofií velmi blízká. Nejlepší scéna filmu byla s prodávaným autem. Asi tak nějak bych prodával cokoliv i já, naštěstí jsem se obchodu nemusel ani v této době chytat... Tři ženy, tři muži (počítám-li i toho kameramana z televize) a jejich propletenec, který byl scénáristicky ne zcela zvládnutý, ploché postavy - Ondřej Pavelka coby vychytralý inženýr, který se šplhá výš a výš (dnes by to takhle mohl dotáhnout i na ministra), třebaže dělá podrazy i vůči své nadřízené, správně sebevědomý a liberálně uvažující, řeklo by se dnešním slovníkem. A snílek, který touží po zachování krásné přírody v době, kdy ji společnost devastuje... Krásná sympatická Tereza - a zase její vychytralá kolegyně, která sice zprvu míří za kameramanem, ale nakonec chytne za pačesy našeho inženýrka - a jistě dobře udělala, jen by se mělo natočit porevoluční pokračování... Mezitím proplouvá paní Hüttnerová... A zcela zbytečná postava Terezina otce. Tři hvězdy. (27.03.2016)

Mává bytí, s rekem ordinací. Soukromá vichřice, s kapacitou, s citem pro smysl, které není jedno, co krédo tradice, krajina s "kredencem." Ani tehdy, když snílkovská rebelie "končí" ve svěráku své doby, pod krovy panelů moderny. Maluje si, plamenně, tu svoji. Vlamuje se jinou, fanfaronskou cestou. Věrný plénu hájemství. "Na/O samotě u lesa." (16.09.2024)

Vít Olmer natočil skvělý film, který nepostrádá myšlenku, humor, lásku, ale ani dojetí. Kloubí se tu svěrákovský humor s Olmerovým (tehdejším) experimentováním s filmovou formou. Je to podívaná nebývalá. Za zmínku stojí i výkon kýčařské malířky (skvělé moderátorky!) Ivy Huttnerové, která dokáže chvíli působit jako mrcha, aby nám jí následně bylo líto, a na samém konci zas ne. Není dnes zvykem doporučovat filmy Víta Olmera, ale u těch starších si to dovolit můžem. (13.08.2005)

Tento český film, ktorý v roku 1984, natočil režisér Vít Olmer mi vôbec nesadol. Námet a scénar ma nezaujali a hlavný hrdina, stomatológ Bohouš Burda, mi bol silne nesympatický. Nechutný, slizký, strelený chlap. Herecké kreácie pána Zdeňka Svěráka sa mi zdali neznesiteľne kŕčovité. Milenecká dvojica Svěrák Krajčovičová mi bola protivná. Ani ďalší zúčastnení herci mi typovo nevyhovovali. Hudba Jiřího Stivína bola rušivá. Réžia Víta Olmera tradične podpriemerná. Neviem, neviem či aj tie dve hviezdičky čo tomu dávam nie sú priveľa. ** (22.07.2018)