Identita

Deset malých černoušků meets Psycho. Zručně napsaný a natočený thriller s pestrým obsazením, luxusní temnou a tajemnou atmosférou zapadlého motelu zalévaného nepolevujícím nočním lijákem a se závěrečným zvratem, u kterého se ani po opětovném zhlédnutí nemůžu rozhodnout, jestli se mi vlastně líbí nebo ne. (23.05.2016)

„Došlo tu ku konfliktu." - "To je nejaký nový policajný žargón pre ufiknutú hlavu?“ Skutočne neviem, či komentár obsahuje spoilery, ale Identita je takmer výborný psychologický hororový triler, ktorý si zaslúži prižmúriť oko nad priemernými hereckými výkonmi (s výnimkou nečakane charizmatickej a údernej dvojky Ray Liotta + John Cusack, ostatní „desiati černoškovia“ sú skôr do počtu) a komplikovaným scenárom. Komplikovaným scenárom? Vlastne ani neviem. Vďaka šokujúcemu koncu to však celé zrejme malo zmysel (hravý úvod á la Nezvratný osud bol síce super, ale neznalý záverečného rozuzlenia som si počas neho neustále mrmlal popod nos: „no moment, to už je priveľa“... no na konci to do seba zaklaplo). Samotný scenár, nech už si o ňom myslíme čokoľvek, je originálnou štúdiou extrémne ťažko psychicky chorej mysle. Ďalej už ani slovo! Mangold šľahá natoľko úžasnú daždivú atmosféru desivej noci, počas ktorej začnú umierať ľudia, že nemožno nebyť nadšený. Určite 4*. (17.10.2004)

Vážně dobrý , dlouho mě žádný horor tak nezaujal , jen ten věčný déšť mi lezl na nervy. První půlhodina byla skvělá - vzájemné propojení osudu všech těch lidí a pak už jen čekat , kdo je na řadě. Závěr mě nakonec překvapil ( i když už jsem tam někde ke konci tušila ) . John Cusack byl výborný , myslím , že špatně jsem ho hrát ještě neviděla. (21.01.2005)

Malcolm´s Eleven.. Mangold není žádný režisérský ořežprut, co by nezvládl navodit thrillerovou atmosféru či neuměl účelně pracovat s flashbacky, o tom žádná. Cusack je tady výborný a to přitom kdyby mi chtěl vnutit svůj autogram, tak ho odmítnu (no, možná bych si ho vzal a pak vyměnil za deset podpisů Hanky Zagorové). Jenže, i když podobné náměty zbožňuji a vždycky si dávám v rámci vychutnání detailů repete, u Identity mě to nelákalo. Logické nesrovnalosti ignoruji, protože v tom domě, co vám roste na krku, je dovoleno vše, avšak celá historka mi přišla jako by násilně vykáceli tři hektary lesa, jen aby postavily psí boudu a pak, v rámci závěrečného Dickensovic Olivera, jí nainstalovali na stříšku satelit.. Onen háj pomerančovníků mi asocioval milovníka citrusů B.De Palmu a jeho Kainovu výchovu s J.Lithgowem. Ten se tehdy také nebyl schopen sám sebe dopočítat. Náhoda? (26.06.2012)

Doufám, že už brzo skončí móda "šokujících" konců za každou cenu. Fungovalo to u Obvyklých podezřelých, Šestého smyslu, Klubu rváčů i třeba u Vanilkového nebe, ale zde mi to docela hodně zkazilo dojem z jinak velmi dobře natočeného a zahraného (detektivního) filmu. Za nejlepší z celého snímku považuji asi úvod, kde se razantně sejdou hlavní postavy. To je skutečně mistrovský nářez. S lepším (klasičtějším) koncem by to bylo za čtyři. (08.08.2003)