Reklama

Reklama

ČSFD projekce Havěť

Podrobné vyhledávání

Evita

všechny plakáty
více
71%
Hodnocení a fanklub
Drama / Muzikál / Životopisný
USA, 1996, 129 min

Obsahy(1)

Eva Duarte se narodila jako nemanželské dítě v rodině chudých farmářů. V patnácti letech přesvědčila zpěváka a svého milence Agustína Magaldiho, aby ji odvezl do Buenos Aires. Chtěla se stát herečkou. Ze začátku šlo všechno podle plánu, Magaldi se o ni staral, ale brzy se rozešli a ona se v šestnácti musela postavit na vlastní nohy. Stala se modelkou, herečkou a účinkovala v rozhlase. Evita se díky své vnitřní síle a ctižádosti brzy vyšplhala po společenském žebříčku až na výsluní. Vdala se za generála Juana Peróna, kterému s obrovským nasazením pomohla vyhrát prezidentské volby. V době zvolení Peróna prezidentem bylo Evě pouhých dvacet šest let. Jako první dáma se stala ochránkyní utlačovaného lidu a nositelkou změn v celé společnosti. Její tragická a předčasná smrt ponořila Argentinu do smutku. Nesmrtelnou se stala díky obrovské popularitě u svého lidu, který v ní viděl světici. (TV Nova)

(více)

Zajímavosti (22)

  • Představitelka titulní role, Madonna, si během natáčení pro časopis Vanity Fair psala deníček. Několik výtažků, díl první:
    - Buenos Aires, pátek, 26. ledna: Byla jsem na večeři s kameramanem Dariusem Khondjim. Je ohromně talentovaný a roztomilý. Mluvil o tom, že v průběhu natáčení musíme být jednotní, potlačit negativní emoce a pokud možno si nestěžovat. Jemu se to snadno říká - místní lidé se na něj nevrhají a nezkoušejí si utrhnout kus jeho šatů, kdykoliv vyjde ven.
    - Sobota, 27. ledna: Byla jsem na drinku s Plácidem Domingem. Byl okouzlující a jen tak mezi řečí prohodil, že v našem filmu odmítl roli Peróna. Po dvaceti minutách hovoru se mnou pak přiznal, že toho lituje. Později: mám za sebou testy make-upu a paruk. Našli jsme jedinou světle hnědou, ve které si nepřipadám jako kokršpaněl.
    - Pátek, 2. února: Jsem hrozně unavená. Celý den jsem trénovala tango s místními profesionály. Jeden byl starší a vypadal směšně. Druhý byl mladší a taky vypadal směšně. Vyděsili mě, protože až do dneška jsem si myslela, že mi tango docela jde. Ten starší se mnou měl trpělivost, ale mladší se chtěl vytáhnout a navíc to přehnal s kolínskou. Zítra přijede Antonio Banderas. Bulvární tisk se určitě těší na to, jak o něm budu soutěžit s jeho přítelkyní. To je naprosto absurdní. Nikdy bych nešla na rande s chlapem, který nosí kovbojské boty.
    - Úterý, 6. února: Díky bohu, je to za mnou. Tisková konference je stokrát horší než návštěva u zubaře. Moje srdce bilo tak hlasitě, až jsem měla pocit, že ho všichni musí slyšet. Nakonec to nebylo tak hrozné, jak jsem čekala. Nejapné otázky přišly jenom od několika potrhle vypadajících žen, které v životě asi nepoznaly dost lásky.
    - Čtvrtek, 8. února, na návštěvě u argentinského prezidenta Carlose Menema: Prezident měl neustále po svém boku dva lidi, kteří splnili každé jeho přání dříve, než je stačil vyslovit. Vypadalo to, jako když jsou do něj až po uši zamilovaní. Přistihla jsem Menema, jak si prohlíží moji slabě prosvítající podprsenku. Pokračoval v tom celý večer a když jsem se na něj vyčítavě podívala, klidně můj pohled svýma pronikavýma očima opětoval. (...) Jídlo bylo podivně bezvýrazné, ale konverzace nikoliv. Mluvili jsme o všem, Mao Ce-tungem počínaje a mambem konče. Při loučení mě prezident políbil na obě tváře a popřál mi hodně štěstí. Domů jsme nakonec letěli helikoptérou a já se v ní navíc sama vznášela. Prezident mě okouzlil. Mohu jen doufat, že se mi podařilo totéž. (NIRO)
  • Představitelka titulní role, Madonna, si během natáčení pro časopis Vanity Fair psala deníček. Několik výtažků, díl druhý:
    - Úterý, 13. února: Mám za sebou první natáčecí den. Strávila jsem ho inhalováním dýmu z lokomotivy, vytahováním smítek z kontaktních čoček a polykáním spousty prachu. (...) Dopoledne aspoň byla legrace (...), po zbytek dne jsem seděla ve vlaku plném divných komparsistů (ani jeden z nich nemluvil anglicky) a "reagovala" na "fascinující" scenérii ubíhající za oknem. Znovu a znovu, z každého možného i nemožného úhlu, zevnitř i zvenčí. Kromě toho, že jsem teprve umírala horkem a přitom už mě zaživa žrali mravenci, mouchy a sršni, byl jediný problém v krajině za oknem, která byla nudná a naprosto bez života, takže nebylo na co koukat. Ano, tohle jsou ty chvíle, kdy přichází ke slovu herectví.
    - Ponděli, 19. února: Byla jsem na večeři se členy štábu a hudebním režisérem Davidem Caddickem. Bavili jsme se parodováním Jodie Foster v Nell a drby o tom, kdo s kým spí ve štábu. To znamená, že jsme vlastně mluvili o všech. Připadám si jak v podřadném televizním seriálu, kde se doposud věrní manželé na první pohled zamilovávají a doma věrní chlapci spí s doma věrnými děvčaty. Všichni z nějakého důvodu cítí potřebu se mi s takovými věcmi svěřovat. Určitě za to může moje důvěryhodná, bezelstná tvář.
    - Neděle, 15. března: Minulá noc byla jako neuvěřitelný sen. Vystoupila jsem na balkón prezidentského paláce na Casa Rosada a před tisíci lidmi zazpívala "Don't Cry for Me Argentina". Na stejném místě, kde tolikrát stála ona, jsem zvedla paže, podívala se na lidi dole a v tu chvíli jsem pocítila, jak do mého těla vstupuje ONA. Bylo to jako vlna tepla, která mnou proběhla od nohou až do konečků prstů, z nich k lidem na náměstí a pak zpátky nahoru do nebe.
    - Pondělí, 25. března: Vzduch je mrazivý a nikde ani malý náznak jara. Celé ráno jsem kýchala a zítra točíme scény venku, při kterých budu oblečená jenom v jednoduchých letních šatech. Minulý týden - úžeh a úpal. Tento týden - rýma a zápal plic. (NIRO)
  • Představitelka titulní role, Madonna, si během natáčení pro časopis Vanity Fair psala deníček. Několik výtažků, díl třetí:
    - Sobota, 6. dubna: Natáčení jde dobře, ale mně připadá, jako by se zastavil čas. Co se nedá zastavit, je dítě, které ve mně roste. Dozvěděla jsem se to před třemi týdny. Mám obrovskou radost, ale zároveň tak velký strach z toho, jak mé těhotenství ovlivní film (mé další dítě), že jsem o tom ani nemohla psát. Konečně se musím podívat pravdě do očí a říct o tom produkci. Už proto, že mi přestávají sedět kostýmy. Radši nemyslím na to, že je před námi ještě šest týdnů natáčení a v nich ty nejhorší taneční scény. Alan už všechno ví. Řekla jsem mu to hned, jak jsem měla od doktora výsledky testů.
    - Pondělí, 15. dubna: Minulá noc byla peklo. Byla jsem čtrnáct hodin na nohou a to většinou při tanci. (...) Antonio stále ještě neví, že jsem těhotná a pořád se mě ptá, co si myslím o jménech, která s Melanií vymysleli pro své dítě. Snažím se ho nepozvracet.
    - Neděle, 18. května: Točili jsme detaily k balkónové scéně. Produkce najala 20 komparsistů, aby mi vytvářeli pod balkónem atmosféru tisícihlavého davu. Jejich reakce byly ve srovnání s Argentinci tak mdlé, že jsem poprosila Alana, jestli by mi radši nepůjčil členy štábu. Za chvilku se všichni sešli a já z jejich pohledů a reakcí cítila takovou podporu a lásku, až jsem zapomněla, že nejsem v Argentině. Poprvé za celou dobu natáčení jsme byli jako skutečná rodina a já poznala, jak velká láska ve mě vyrostla ke každému členovi tohohle pojízdného cirkusu. A to včetně těch, kteří mi šli celou dobu na nervy. Moje víra v lidstvo je znovuobnovena.
    - Pondělí, 27. května: Hurá! Zítra je poslední den natáčení. Bude dlouhý, možná osmnáct hodin, ale komu to vadí? Mám už dost síly, abych ten maratón dokončila. Občas se přistihnu, jak se hlasitě směju. Bezdůvodně, jen tak sama pro sebe. (...) Večer jdu na rozlučkovou večeři s několika herci a členy štábu. Budeme si vzájemně dávat dárky a naposledy si postěžujeme na dřinu, kterou máme za sebou. Není život nádherný?! (NIRO)
  • Během premiérového měsíce vidělo film v českých kinech 48 753 diváků, což znamenalo tržbu 3 745 746 Kč. Snímek se tak stal 3. nejnavštěvovanějším filmem měsíce ledna 1997. (cinema_cz)
  • K zemětřesení v městě San Juan, zmíněné ve filmu, došlo 15. ledna roku 1944 a mělo sílu 7,4 stupně Richterovy stupnice. Zemřelo asi deset tisíc lidí a město bylo téměř zbořeno. Mezi budovami, které zůstaly stát, byla nemocnice a klášter Santo Domingo. (VMa)
  • Producent filmu Vajna v rozhovoru v souvislosti s filmem uvedl: "Film Evita začal režisér, na jehož jméno si po těch letech už ani nevzpomínám. Pak to vzal Oliver Stone, ale také se mu to nepovedlo. Poté jsem si vzal projekt na sebe a oslovil režiséra Alana Parkera, protože jsem ho považoval za nejlepšího režiséra filmů hudební tematikou. Pak jsme začali hledat herečku do hlavní roli. Oslovila nás snad každá, ale my jsme si vybrali Madonnu, protože mohla poskytnout nejzajímavější charakter. Hodně jsme ale přemýšleli, protože všeobecně ti, co mají rádi Madonnu, nemusí Evitu, a naopak. Myslím si, že Madonna byla nejlepší volbou. Za rok a půl nechyběla na natáčení ani minutu a vložila do něj všechno." (Courtemanche)
  • Madonna ve filmu vystřídala 85 kostýmů, 39 klobouků, 45 párů bot a 56 párů náušnic, čímž si vysloužila zápis do "Guinessovy knihy rekordů". (Larrysbride)
  • Madonna bylo obsazena poté, co napsala režisérovi Alanu Parkerovi obsáhlý dopis o svých přednostech a nenahraditelnosti pro roli Evity. (Angie91)
  • První film v historii, který se objevil na DVD. (Elisebah)
  • Madonna pronese jen 140 slov. Zbytek je zpěv. (Elisebah)
  • Při natáčení klipu k písni "You Must Love Me" (propagující film) byla Madonna ve čtvrtém měsíci těhotenství. (Elisebah)
  • Madonna získala za Evitu své první ocenění za herectví - Zlatý globus. (contrastic)
  • Při natáčení v Argentině docházelo k četným protestům proti tomu, aby Madonna neznesvěcovala postavu "svaté" Evity. Nelíbilo se jim ani to, že si "Američané dovolují točit film o jejich historické postavě". (contrastic)
  • Se záměrem docílit co nejvyšší autenticity byly kostýmy Madonny šity podle skutečného oblečení Evy Perónové. (contrastic)
  • Madonna dlouho před vlastním natáčením absolvovala hodiny s učitelkou zpěvu, díky které prý objevila možnosti vlastního hlasu, o kterých vůbec sama nevěděla. (contrastic)

Související novinky

Zemřel režisér Alan Parker

Zemřel režisér Alan Parker

31.07.2020

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)

Remake Federica Felliniho!

Remake Federica Felliniho!

23.07.2007

Kdopak že si to troufnul sáhnout na jednu z největších legend světové kinematografie? Tím pohanem je Rob Marshall (režisér veleúspěšného Chicaga) a abychom byli spravedliví, tak se jedná o remake z… (více)

Reklama

Reklama