Vítejte ve Wellville

Alan Parker se soustředí hlavně na náročnější podívané (Křídla, Hořící Mississippi) ale v tomto případě natočil takřka až bláznivou komedii o bizarním sanatoriu, kterému šéfuje ještě bizarnější doktor v neskutečném provedení Anthony Hopkinse se stylovými králičími zuby. Možná kdyby nebyl film tak zbytečně rozcapený a přeplácaný postavami, měl by větší švih a pobavil by více ale přesto se jedná o komedii, která se nedá přirovnat k ničemu co jsem doposud viděl. (18.12.2011)

Jen géníus Parkerova rozsahu může natočit každý film úplně jiný a ůplně jinak. Jedinou spojnicí mezi jeho díly tak zůstàvá jejich špičková kvalita. Při psaní scénáře na Parkera dohlížel zajisté nejeden pábitel a pomohl vytvarovat spoustu úžasných postav i postaviček. Ani pro ten nejmenší štěk nelituje Parker scenárista energie a cizeluje ho k dokonalosti. V úžas mě uvádí nejen množstvím a propracovaností postav, ale také dokonale černohumorným pojetím smrti mnohých z nich. Parker všem svým filmům vtiskává duši. Dlouho jsem v tak žánrově i stylově pestré filmografii hledala pojítko, způsob, jak pana režiséra idetifikovat. Konečně jsem jej našla, je to duše. Parkerovy filmy žijí. Žijí, i když jsou tak absurdní fikcí jako právě tento snímek. Film je dokonalý po všech stránkách, vizuálně to není sice Parkerův majstrštyk (konečně překonat Wall prostě nelze), ale především scéna ohňostroje s ohněm je velmi podmanivá. Porterovà napsala svoji nejzajímajější hudbu, kterou stěží kdy překoná. Černému humoru tohoto snímku se musí poklonit i Blier, některé scény jsou tak dokonale absurdní (například rozcvička za zpěvu Hahahaha), že Carax si v skrytu délá poznámky, a skloubení hudby s dějem si precizností nezadá s Lelouchem. Končím tím, čím jsem začínala, Parker je génius. Čím více poznávám jeho dílo, tím více mě tento umělec fascinuje. (01.08.2019)

Obrovský potenciál tohoto filmu asi nelze zachytit napoprvé, ještě ho budu muset shlédnout podruhé. Bavil jsem se výborně. Ozdravné sanatorium pod vedením pološíleného Anthonyho Hopkinse je plné jeho vlastních vynálezů, které hbitě zkouší na svých pacientech. Sex a maso jsou nepřítelem lidstva. Masturbace zabíjí. Hopkinsův bohulibý úkol však pravidelně s gustem hatí jeho adoptivní syn. Velkolepá šaráda výstupů, vtipných, nepochopitelných, ale i místy trapných, ústí do finále s ohňostrojem, sexuálním naplněním a obchodním úspěchem. Výborní herci, hudba i film celkově. (02.03.2010)

Svou atmosférou, hudbou a pojetím vše nasvědčovalo legraci velkého stylu, ale pro mě většina vtípků vyzněla naprázdno... Dozajista, některé věci jako klystýr a poté střih na nalévání tmavého piva jsou věci, které budu mít v hlavě dlouho, ale takovéto momenty tam byly asi dva... Když se přidají hlášky dr. Kellogga, číslo se mírně navýší, ale to je tak celé... Coby historický film to celé ušlo, neboť zasazením to vše pasovalo... Ale nějak mi to nesedlo... Asi jsem čekal výbornou taškařici a dostalo se mi jen dobré... (21.09.2011)

Navzdory nadšeným komentářům ostatních uživatelů prohlašuji tento film za totální zvěrstvo. A to mi skutečně nechybí smysl pro humor různého kalibru a druhu. Zde však nejde o humor, nejde o sžíravý sarkasmus, nejde o grotesku, nýbrž o specifickou americkou křeč, těžkou střevní koliku, která v posledních asi dvaceti letech vytvořila zvláštní, bezkonkurenčně stupidní žánr zvaný fekál. Možná by bylo dobré, kdyby se autoři podobných zhovadilostí zkusili alespoň trochu teoreticky poučit např. u M. Bachtina, jenž dokonale vysvětlil, v čem spočívá "veselost" spodku. To je ale - jak zřejmo - zcela nad jejich kulturní a intelektuální možnosti. Nemohu uvěřit, že tuhle sračku (terminus technicus!) natočil stejný režisér, který je podepsán pod vynikajícími filmy, jako Střílejte na měsíc, Navštivte ráj či Andělin popel. (27.04.2011)