Potulný samuraj Kenšin: Počátek

Všechny střípky příběhu potulného samuraje jsou úhledně poskládány a já musím přiznat, že bych si jich nechala naservírovat klidně i víc a ráda.. Kasumi Arimura je okouzlující bytost a v roli Tomoe byla nádherná, její něžný půvab a křehká krása zapůsobila i na mne.. Takeru Sató to zvládl tentokrát úplně s přehledem a i toho podmanivého úsměvu a jiskřiček v očích jsem se dočkala, sice jen na krátkou chvilku, ale dočkala.. Jinak to tedy byla krvavá řežba od začátku do konce.. (09.08.2021)

Výborné zakončení celé ságy. Úplně jiné, než všechny ostatní filmy - syrové, zakrvácené, kompaktní, komorní, bez postav z předchozích (budoucích) dílů. Charakter Kasumi Arimury se na roli Tomoe skvěle hodí (jsem jediný, kdo si myslí, že tato herečka dokáže skvěle zahrát hlasem?). Vůbec nevadilo, že se jedná o prequel a dopředu jsem věděl, jak příběh skončí. Je to podobné, jako když sledujete malíře, který maluje obraz z historie - dopředu víte, co na plátně bude, přesto vás výjev může uchvátit. Trailer. (02.08.2021)

Nejzbytečnější díl  celé série, jehož děj sice podrobněji rozebírá načrtnutou kapitolu o Kenšinově minulosti, ale vše podstatné bylo v minulých částech dostatečně řečeno či naznačeno. Jako melodrama pak vcelku zdařilé, ale i přes to, že Kenšin je tu pořád zabiják Battosai, tak akce je tu celkem málo a za srdce  i i nic jiného přes její čvachtavost moc nebere. A to ani finální souboj. Formálně ale pořád nádherné, tak za tři. (23.01.2023)

Nádherně nasnímané a skvěle mísící nekompromisní akci s komorním osudovým melodramatem. Jediný problém, bohužel zásadní, je, že nic z toho. Důvod? Vše (ale jakože naprosto lautr vše) v tomto filmu již bylo na plnou hubu řečeno/ukázáno/vyjeveno v cca devíti hodinách stopáže předchozí čtveřice dílů. Ve výsledku tedy rozporuplné dojmy... Veskrze zdařilý film; "jenom" zhola zbytečný, jelikož fanouškům série nemá co nabídnout. Krom výtečné syrové akce, byť i té je o poznání méně než je v sérii zvykem. Zároveň to však jako pátý díl série stěží je pro někoho jiného než fanoušky (jakkoli to může s přimhouřením obou očí fungovat i samo za sebe). (02.08.2021)

Kenshinovský origin, který byl ovšem mnohem lépe, obšírněji a srozumitelněji odvyprávěn tady. Zajímavé je na něm tedy jen to, že dějově má mnohem blíže k historickému dramatu než předchozí čtyři filmy. Přepálenou anime adaptaci tu připomíná jen úvodní scéna, která je totálně wtf (ne, s mečem v zubech se fakt bojovat nedá, čím se to ti scénáristi dneska sjížděj?), zbytek filmu tvoří snaha vyobrazit tragickou milostnou romanci zasazenou do skutečných událostí pohnutého roku 1864. A i když ti legendární šinsengumi vypadají jako banda otrapů, proslulá řež v hostinci Ikedaja (která ve skutečnosti trvala několik hodin a ve které bylo pobito celé revoluční křídlo klanu Čóšú) tady působí jako opilecká šarvátka, a bitva u Zakázaných bran je odbytá jedním jediným záběrem na požár, ta atmosféra osudových událostí vedoucích ke konci jedné éry je přece jen trochu přítomna. Opravdu potěšilo jen ztvárnění Kenshinova nadřízeného Kacury, ano, přesně takhle jsem si toho slavného intrikána vždycky představovala. Historické okénko: Katsura Kogoró, politický vůdce klanu Čóšú, jeden ze zakladatelů moderního Japonska, vynikající šermíř, dokonalý zákulisní manipulátor a obezřetný vyjednavač pozdější spojenecké smlouvy s klanem Sacuma, která nakonec vedla ke svržení šógunátu. Po masakru v Ikedaji se stal nejhledanějším mužem v Kjótu, šinsengumi (tehdejší policie) a jejich spojenci prošťárali celé město ve snaze ho najít. Několik dní a nocí se skrýval pod mostem v převlečení za žebráka a přežil jen díky své milence (a pozdější manželce) gejše Ikumatsu, která mu každou noc přinášela trochu rýže bez ohledu na vlastní nebezpečí. Později se mu podařilo uprchnout z Kjóta na území knížectví Cušima. Po porážce šógunátu v roce 1868 se stal členem nové vlády a tvůrcem mnoha reforem. Vlastně bych možná raději viděla věrně historicky zpracovaný film o něm. (13.01.2022)