Dravci a vrabci

Moc pěkná vizuální a hudební stránka, chvílemi velmi vtipné, bohužel však také se spoustou hluchých míst. A když se člověk zamyslí, tak přes označení komedie a spousty humoru, je myšlenka tohoto filmu v podstatě velice smutná... (13.05.2008)

Marxistická pohádka na dobrou noc. František z Assisi zvěstuje příchod Karla Marxe, moudrý mnich hledá pomoc v sobě, svém mozku a hlavně ve vědě - stačí jen věřit ve vědu a pak už je Bůh zbytečný, protože rájem je život na zemi. Levicový intelektuál krásně žvaní, chvíli se to dá poslouchat, ale nikdo se z toho nenají. Všichni přijímají poselství lásky a ve stejné chvíli se žerou navzájem - chudák ještě většího chudáka, a jen proto aby ho boháč neuvěznil. Kdyby zůstal Pasolini celý film u lehkého uměleckého zobrazení marxismu zabaleného do lidového mudrování nad během světa, bylo by vše v mantinelech angažovaného umění. Jenže chvíli před koncem se objeví směrovka: Kuba 13000km a film se změní v ideologii, neboť pro Pasoliniho už je konec cesty nedaleko. Kdo nechce vidět, nevidí nic - a stačilo si poslechnout lidi utíkající z područí SSSR. (12.05.2009)

Konečně mě Pier Paolo doopravdy potěšil, už jsem nad ním víceméně lámal hůl. Symbolismus a fraška v ideální rovnováze, nemorriconeovsky romantický (od romantismu, ne od romantiky) Morricone, ČB kamera krásně rozmáchlá po italské krajině, skvělý herecký výkon pochodujícího havrana, dokonce ani ty zrychlované záběry mě na rozdíl od RoGoPaGu neštvaly, neb ladily s celkovou potrhlostí. Koukám, že u Pasoliniho budu napříště lovit spíš v raném, nenamyšleném období. (18.09.2017)

Zábavná odpolední procházka s celou řadou značně trhlých epizodek a se zpívanými začátečními titulky. (28.07.2006)

Pasolini vo svojich poetických obrazoch hľadá akési spojenie, ideál marxizmu a kresťanstva. Podľa veľmi širokej skály hodnotení môžeme povedať, že jeho filmy nebudú pre každého a vyžadujú si dlhodobý prístup. (14.02.2007)

Skvělá podívaná pro náročné a otrlé diváky. Film je pln skvělých podobenství a metafor, vyobrazující sociální situaci a nerovnost v jednotlivých životních konfrontacích. Dalo by se z toho vyvodit, že každý člověk je svým způsobem někdy dravec a někdy vrabec. Film je protkán skvělou hudbou kouzelníka Morriconeho. (27.05.2007)

Poměrně srozumitelná alegorie, jejíž velkou předností je výskyt groteskního humoru zjm. díky komikovi jménem Toto (raději neskloňuji). Jako celek však film podle mě moc nedrží pohromadě, scény jsou na sebe občas naplácány dost podivně a některé působí zbytečně. Myšlenkově mě to také zrovna neohromilo. 60% a podívám se ještě jednou, možná mi něco uteklo. (08.09.2009)

Prvá filmová spolupráca P.P.Pasoliniho s hudobným skladateľom Enniom Morriconem. Nezabudnuteľné sú hlavne úvodné spievané titulky, tú skladbu milujem. (19.02.2007)

Probírám se hodnoceními a nestačím se divit, kolik se na ČSFD realizuje marxistů a maoistů, ch-ch. Anebo snad si všichni vychutnali, jak oblíbená třída naložila s levicovým intelektuálem? Oukej, budu to chápat tak, že se hodnotila jen formální stránka a Morricone... Pasolini nejspíš nechtěl nic riskovat a tak si ve své grotesce tropí žerty z kde koho: držitelé výrobních prostředků pálí po těch, kdo * ehm * zúrodňují půdu, klerikové nepobírají "světce", aktuální hybatelé dějin se p(r)otloukají mezi dvěma ohni (vykořisťovateli a hladem), aniž by v honbě za ukájením základních potřeb chápali, co se děje, že by jako měli jít do sebe, a nechávají svůj potenciál dřímat v nevinnosti (= ignoranci). Jen ten svatý František, marxista par excellence, cosi tuší, ovšem dějinnou úlohu přehrává komusi povolanějšímu, jímž NENÍ levicový intelektuál; ten do osudového okamžiku žvaní a neshledává, že na výběr jsou jen dvě úlohy, dravčí / vrabčí, a že vztahy v dialektickém potravním řetězci mohou být tuze relativní. Autorovo obtahování paralel mezi křesťanstvím a marxismem resp. kritika dezinterpretace revolučních myšlenek je - zajímavá a hádám, že se musela protivit přívržencům obou táborů, což si musel dekadent Pasolini náramně vychutnávat. Důrazněji se na toto téma vyjádřil o dva roky dříve v "Evangeliu sv. Matouše", kde Kristovi chyběla snad jen ta barikáda, pointou nicméně nepřekvapí, neb místo s výhledem revolucionář nakonec nachází... Neodpustím si zlomyslnou otázku: Pasolini - dravec či vrabec? (28.07.2011)

Složitě zkombinovaný film ukazující většinu velkých pravd o dnešním světě. Ale jen málokterý film dokáže poučit a přitom pořádně rozesmát jako právě tento snímek. (22.01.2009)

Ze začátku se mi to líbilo, pak už to ztrácelo grády a ke konci filmu jsem byl rád, že to konečně skončilo... (14.11.2008)

Tři hvězdy a k průměru daleko. Naopak, jedná se o velice originální snímek, jež se místy naštěstí jen dotýká hranice bizarnosti a místy zase silně atekuje zeď, která jej dělí od pádu do propastné bolesti a zloby pramenící z nespravedlivosti. Mezitím dva muži ve vážné a komediální roli současně. (04.08.2017)

Moje první a nepříliš šťastné setkání s panem Passolinim. Ne že by film neměl dobré momenty - svéráz italských prostitutek, havran - levičácký intelektuál a zpívané titulky stojí za těch 99 Kč za DVD! Ale zbytek filmu je poměrně zmatený, režisér míchá páté přes deváté, sestupuje do historie, aktualizuje, paroduje i kritizuje, někdy i všechny výše zmíněné věci najednou. Film musí být pro diváka daleko lepším zážitkem, pokud se vyzná v historii italské levice, intelektuálních sporech let šedesátých, katolické věrouce, maoismu i marxismu-leninismu. To jsou poměrně nemalé nároky na diváka, neměla by rovnost platit i před filmovým plátnem? (04.12.2006)

Dravci a vrabci nabízí zatím nejvyšší koncentraci pitoreskních postaviček mnou ve filmu spatřených (takový Cesare Lombroso by zde jistě načerpal mnoho materiálu). Snímek skýtá množství slovních hříček a zajímavých filozofických přesahů vybízejících k zamyšlení. Formální originalita je opravdu působivá. Koneckonců i po obsahové stránce se jedná o inteligentní a trefnou kritiku společenského řádu, v níž je marxismus naštěstí dávkován mírou rozumnou. Celkově vzato: za mě palec nahoru, 80 %, mohu vidět znovu. [viděno v dubnu 2021 | komentář #15] (18.04.2021)

Pasolini v najprijateľnejšej a najčitateľnejšej forme. Úžasná dokumentárna kamera sa dobre spája z ironicky hraným podtextom v nekonečne bohatých metaforách. Čistá a ničím neporušená kinematografia, ktorá nehrá na efekt:-) Film naviac zachytáva atmosféru a myslenie ľudí v polovici 60-tych rokov. Odporúčam pre začínajucich filmových fanúšikov, ktorý chcú spoznať tvorbu jedneho z najkritizovanejšich originálnych režisérov 20.storočia. Krásne ako pieseň Uccellacci e uccellini:-) U nás majú veľmi podobnú atmosféru filmy Ela Havettu. (31.05.2009)

Ačkoli mám rád filmy se složitou a mnohoznačnou symbolikou (Svatá hora, Prosperovy knihy apod.), tohle na mě bylo až příliš ujeté. Dravci a vrabci mají své světlé momenty, např. nádherné úvodní titulky nebo návštěva inženýrova domu, ale hodně věcí mi nesedlo a význam mnohých scén mi uniká. Ve druhé polovině se dostavila nuda. Přestal jsem mít chuť porozumět tomu, co se děje na plátně a proč se to děje, což je u filmu tohoto typu jednoznačně mínus. (18.03.2008)

Musím se přidat k těm, kteří chválí hudbu a zpívané titulky (to je opravdu skvělý nápad; navíc to hravé podání, např. "svoji kariéru riskoval producent Alfredo Bini" či "svou pověst dal všanc režisér Pier Paolo Pasolini" apod.). Ovšem jinak mě film moc nezaujal. (10.07.2017)

První setkání s P.P., nepočítám "120 dni ...." Komunismus v jakékoliv formě nesnáším a tím pádem mám vžitou představu, že filmy P.P. jsou nezáživné pseudointelektuální levičácké sračky. Hmm a teď čumím na super film. Krásná kamera, nádherné obrazové kompozice, super herci, skvělá režie. (01.02.2009)

Film má mluvit sám za sebe a ne jen svými přesahy. Film má zaujmout a nadchnout hned napoprvé, i když další shlédnutí mohou zážitek umocnit. Nic z toho se Dravcům a vrabcům nedaří, i když jednotlivé sekvence jsou navýsost filmové a filmařsky dokonalé. Škoda, mohl to být velký film. (13.07.2009)

Jen za ty zpívané titulky a hudbu.Jinak horzné. (04.10.2007)