Vechera na khutore bliz Dikanki
A Night Before Christmas
Evenings on a Farm Near Dikanka
Obsahy(1)
Krásna Oksana slíbila kováři Vakulovi, vzít si ho za muže, pokud pro ní získá stejné střevíce, jako nosí sama carevna. Co by dělal Vakula, jestli by noc před Štědrým dnem na ulici nenašel pytel s čertem?! Čert kovářovi slíbil pomoc, ale jenom pod podmínkou, že mu prodá svojí duši. (Pickun)
Recenze (14)
"Chutor bliz Dikaňki" musel být hrozná díra. Ale nevedo se jim tam špatně, nic moc se nedělalo, jen se dovádělo (zvláště v zimě, specielně na Štědrý večer. kdy opravdu není mnoho práce, a na koulovačky, ježdění na saních, candrbály, létání na koštěti a milostné pletky, je času dost; a přitom si může i leckdo leccos vykoledovat). Přestože komedie není můj oblíbený filmový žánr ("Mrazíka" jsem dosud v celku neviděl) a ani tento film bych za Gogolovu knihu nevyměnil, ženské role (Oksana, Solocha) se mi líbili více než mužské. ()
Obecně se tvrdí, že za popularitou Mrazík v našich luzích a hájích stojí hlavně skvělý dabing. Uznávám, dabing je nepřekonatelný, nicméně i pohádka sama o sobě je velmi dobrá. Tohle dílko by si asi takovou popularitu nevysloužilo ani s ďábelsky dobrým dabingem. Nevím, jak ho vypráví ruský mistr Nikolaj Vasilijevič, ale tento film byl pozoruhodně plochý. Vlastně by si vystačil se třemi postavami - Vakulou, Oksanou a carevnou. Čert, různí vesničtí strejcové a tetky mi přišli celkem nadbyteční. Navíc je celkem jedno, že se příběh odehrává před Vánoci, odehrávat se v létě, bude úplně stejný. A také se mi vůbec nezdála proměna chování Oksany. 60% ()
Malebné, poetické, vtipné! Filmová adaptace Gogolovy povídky "Štědrovečerní noc" ze sbírky "Večery na samotě poblíž Dikanky". Režisér Alexandr Rou zde naplno ukázal své mistrovské umění. Nevím, proč tento film u nás neběžel, snad proto, že jsou zde křesťanské reálie (kostel, ikony), což českým bolševikům asi vadilo víc než těm ruským... ()
Alexandr Rou je sovietsky filmový rozprávkar a jeho práca je aj u nás všeobecne známa. Táto rozprávka mala zrejme tú smolu, že sa v nej ukazoval interiér kostola a rôzne relikvie... Ale aj ruské ľudové zvyklosti, čo nebýva tak často. Postava čerta je zábavná a výborne zahraná a jedna vtipná scéna ( nápadníci v mechoch ) však nedokážu film posunúť do vyšších sfér. ()
Trochu zvláštna rozprávka z vidieckeho prostredia, v ktorom sa vyskytujú fantazijné bytosti (čert) i tie reálne (cárovna Katarína). Taký rôznorodý guláš to je. Atypickou postavou je matka (v noci akási bosorka) hlavného hrdinu Kozákov, ktorá je stará rajda obšťastňujúca snáď polovicu dediny. Milljar mi v roli čerta s prasacím ňufákom tentoraz príliš nesadol a početne sa vyskytujúci humor zafungoval iba občas. Rozprávka však napriek tomu a aj vďaka kratšej stopáži nenudí. ()
Reklama